Nevyžádané telefonáty by měly být vzhledem k nedávné změně zákona minulostí, přesto se u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) dál hromadí stížnosti na nekalé praktiky firem. Úřad od minulého roku eviduje celkem 1678 stížností na 3084 útoků. Rozdal při tom i několik pokut, některé navíc nově. Mnohé společnosti totiž legislativu dále obcházejí hlasovými automaty nebo skrýváním, kdo vlastně volá. ČTÚ situaci neusnadňuje ani to, že podvodníci tají svou identitu, co to jen jde.

Novela zákona o elektronických komunikacích, která vstoupila v platnost v únoru 2023, zakazuje oslovovat telefonicky s marketingovými nabídkami osoby, které se do registru nenechaly zapsat. Jedinou výjimkou jsou už existující zákazníci firem.

Méně stížností, nové pokuty

Počet stížností podle úřadu alespoň od ledna 2023 postupně stále klesá. „V meziročním srovnání třetího čtvrtletí 7/22 – 9/22 a 7/23 – 9/23 došlo k poklesu v počtu obdržených podání o více než 26 procent,“ uvádí mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.

Od naposledy zveřejněných čísel nicméně padly nové pokuty. „ČTÚ v letních měsících uložil další dvě pokuty v řádu desítek tisíc. Jedna z nich je dosud nepravomocná, jedna z nich ve výši 20 000 Kč za dva prokázané telefonáty společnosti netpromotion group s. r. o. již je pravomocná. V září také bylo pravomocně ukončeno řízení se společností ASMANTA CALL CENTER Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością, která byla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 118 odst. 1 písm. j) zákona o elektronických komunikacích, kterého se dopustila tím, že uskutečnila obtěžující nevyžádané marketingové hovory ve věci nabídky fotovoltaiky, čímž porušila ustanovení § 96 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích,“ uvádí mluvčí.

Pokuta byla udělena za více než 100 nevyžádaných marketingových telefonátů, dodává. Podle advokáta Jakuba Morávka z advokátní kanceláře Felix a spol. je novela zákona o elektronických komunikacích významným krokem k ochraně soukromí spotřebitelů. „Konkrétněji řečeno, nově je zakázáno nabízet marketingovou reklamu osobám, u kterých není v účastnickém seznamu uvedeno, že si přejí být za marketingovými účely kontaktovány,“ uvedl Morávek. „Bez souhlasu je rovněž zakázáno využívat účastnické seznamy a služby elektronických komunikací pro účely marketingu prostřednictvím automatických systémů volání bez lidské účasti (automatická volací zařízení),“ dodal.

Spoofing a další

Telekomunikační úřad už dříve udělil za protiprávní telemarketing pokutu ve výši 420 000 korun. Konkrétně to bylo kvůli 214 telefonátům. „Dále pak padly další pokuty za nesoučinnost nebo neuvedení požadované informace,“ uvádí Meravá.

Firmy podle ní dlouhodobě zkoušejí vícero technik. „V některých stížnostech si všímáme například problematiky spoofingu, nebo situace, kdy z hovoru není zřejmé, kdo volá a co přesně nabízí a teprve za několik dnů případně přichází další telefonát. Časté je používání hlasových automatů,“ dodává Meravá.

Co je spoofing? „To znamená, že dokáží napodobit jakékoliv telefonní číslo, včetně čísla infolinky banky, či telefonního čísla užívaného Policií ČR. Pro umocnění své legendy pachatelé přes komunikační aplikace zasílají různé dokumenty tvářící se jako vydané bankou, dále fiktivní vizitky s identitou pracovníka banky, či tiskopis, který vypadá jako vydaný policií. V některých případech pachatelé osloví již poškozené ženy, od kterých vyžadují nahé fotografie výměnou za vrácení odcizených finančních prostředků,“ vysvětluje mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.

Nic se tak zásadně nemění ani v předvánoční špičce: „Žádné zásadní novinky jsme nezaznamenali, naše prověřování a vyšetřování podnětů nadále komplikuje hlavně provázanost a řetězení spolupracujících subjektů, které nás často zavádí až do zahraničí, používání anonymních předplacených karet či – již ve výrazně menší míře – nedostatek informací od podavatelů.“

Do loňska platila pravidla obráceně – firmy směly po telefonu oslovovat kohokoliv, kdo naopak u operátora vyloženě nenahlásil, že s volanými nabídkami nesouhlasí.