Ministr vnitra Jan Hamáček připravil před návratem do Ústředního krizového štábu zcela zásadní změny. Ústavní novelou chce jednak zavést stav nebezpečí, který by vyhlašovala vláda a občanům by osekala ústavní práva. Druhá změna se týká krizového zákona, podle kterého by podnikatelé měli mnohem těžší podmínky při možných žádostích o náhradu škody.
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) ve svých pokynech konstatoval, že takzvané cookie walls, tedy zákaz přístupu uživateli na webovou stránku, pokud cookies nepovolí, jsou od května nezákonné. Fungují totiž na principu souhlasu uživatelů se zpracováním jejich osobních údajů, což podle EDPB není platný souhlas. Technologický server The Verge změnu označil za pokus „napravit otřesnou politiku ohledně cookies“.
Zda nosit, či nenosit roušky na některých veřejných místech zůstává i přes výroky některých politiků o „zapojení selského rozumu” nejasné. Týká se to především pobytu nebo sportování v přírodě. Podle slov vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je běh či jízda na kole v lese možná bez zakrytého obličeje. Z posledního opatření ministerstva zdravotnictví ovšem vyplývá, že takové výjimky neplatí. V případě nedodržování restriktivních opatření může být přitom nově udělena až desetitisícová pokuta.
Rozhýbání zamrzlé výstavby bytů a domů měl být jeden z hlavních trumfů Andreje Babiše do sněmovních voleb v příštím roce. Ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon připravovalo spolu s Hospodářskou komorou, však nyní přiznává, že s účinností se počítá až v polovině roku 2023.
V návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů firem se až po připomínkovém řízení objevilo ustanovení, které by mohlo pomoci premiéru Andreji Babišovi (ANO) ve sporu, zda je ve střetu zájmů. V tiskové zprávě na to upozornila organizace Transparency International (TI). Podle návrhu by Babiš byl považován za vlastníka fondů, do kterých vložil firmu Agrofert, ale nikoliv za vlastníka Agrofertu.
Prezident Miloš Zeman ve vánočním projevu otevřel téma zdlouhavosti stavebního řízení. A zadoufal, že ministryně místního rozvoje Klára Dostálová (za ANO) předloží návrh nového stavebního zákona, který řízení urychlí. Ta vzápětí reagovala, že jejím cílem je „místo 50 razítek jen jedno do jednoho roku.“ Návrh nového zákona o stavebním řízení ale čelí kritice z řad měst, ministerstva vnitra či památkářů.
Černohorský parlament v pátek schválil kontroverzní návrh zákonu o náboženských svobodách a společnostech. Stalo se tak hlasy 45 přítomných poslanců. Nikdo nehlasoval proti, ani se nezdržel, protože hlasování podle agentury TASS předcházelo zadržení všech opozičních zákonodárců policií. Černohorský parlament má celkem 81 členů.
Prezidentské pravomoci se po zavedení přímé volby hlavy státu nerozšíří ani o záměr navrhovat zákony. Dlouhodobé přání Miloše Zemana odmítli zcela jednoznačně poslanci a senátoři, kteří návrhy projednávali v rámci společné schůze komisí pro ústavu. Odpor se zvedl zejména proto, aby se současný parlamentní systém nedostal do poloprezidentského. Kromě opozičních zástupců se k tomuto argumentu přidali i členové hnutí ANO či SPD.
Zapojení do činnosti nestátní ozbrojené skupiny, která se zaměřuje na působení v ozbrojeném konfliktu na území cizího státu, by nově mělo být samostatným trestným činem. Pachateli za něj má hrozit až pětileté vězení. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který příští týden projedná vláda. Novela trestního zákoníku jde na jednání kabinetu bez rozporu, a lze tak očekávat její schválení.
Prezident Miloš Zeman chce po poslancích, aby mu umožnili navrhovat zákony. Nyní může návrh předkládat neformálně přes některé poslance nebo přes vládu Andreje Babiše. Změnu projednají obě komory parlamentu ve výborech během listopadu, zákonodárci však zatím se zásahem do ústavy nesouhlasí. Podporu však našel Zeman u části poslanců hlavně z řad KSČM a SPD.
Svobodnou volbu při rozhodování o připojení přípony -ová ke svému příjmení chtějí zavést Piráti.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začala testovat plnou verzi nové elektronické neschopenky, která se bude používat od 1. ledna příštího roku. Lékaři se budou moci do systému připojovat od listopadu, oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Elektronické neschopenky měly původně fungovat už od letošního ledna. První Babišova vláda ale chtěla projekt zrušit a připravit nový od roku 2021.
Vyvlastnění tisíců bytů, po němž volají aktivisté i některé německé levicové strany, je v souladu s německou ústavou i federálními zákony. Vyplývá to z právního posudku, který si nechala zpracovat strana Levice (Die Linke.). Berlín by musel za byty zaplatit kompenzaci, podle autora posudku Joachima Wielanda by se však nemuselo město řídit tržní cenou bytů, ale mohlo by je odkoupit levněji.
Piráti vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra zahraničí Tomáše Petříčka a ministra kultury Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD), aby se Česko přidalo k žalobě Poláků na směrnici o autorských právech na internetu. V normě jim vadí především článek o povinnosti zavádění automatických filtrů, které podle nich omezí svobodu vyjadřování. Polsko podalo kvůli stejné výhradě v srpnu žalobu k Soudnímu dvoru EU, ČR se může připojit do šesti týdnů od podání, lhůta vyprší 23. září, řekl novinářům poslanec Ondřej Profant. Vyjádření premiéra a ministrů ČTK zjišťuje.
Problematiky změn příjmení či určení otcovství se dotkne technická novela zákona o matrikách, kterou na svém pondělním jednání podpořila vláda. Novináře o schválení novely po zasedání kabinetu informoval premiér Andrej Babiš (ANO).
Svobodný stát Sasko plánuje zákonnou iniciativu, která by trestala poškozování nebo ničení vlajek Evropské unie. Kdo takovou vlajku odstraní, zničí, poškodí, učiní nepoužitelnou či nerozpoznatelnou, může jít až na tři roky za mříže nebo dostat tučnou pokutu. Informuje o tom Saarbrücker Zeitung a další německé listy.
Tajné smlouvy ve státních a polostátních podnicích zřejmě nadobro skončí. Novelu zákona o registru smluv protlačili celým legislativním procesem Piráti, kteří z opozičních lavic zaznamenávají překvapivý úspěch. Změna zákona tak dopadne například na energetickou společnost ČEZ či na dopravní podnik České dráhy. Pirátům však může zkazit radost ještě prezident Miloš Zeman, ke kterému se teď návrh dostal k podpisu.
Ostrý spor se rozhořel mezi dvěma opozičními stranami kvůli zákonu o ochraně zvířat. Původní návrh TOP 09 počítal s tím, že by za týrání zvířat či provozování množíren mohl padnout trest až osmi let nepodmíněně. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík však přišel s pozměňovacím návrhem, který hranici snižuje. Podle předsedy TOP 09 a autora zákona Jiřího Pospíšila tím Piráti celý zákon vykostili a znehodnotili.
Sněmovna podpořila komunisty navrhované usnesení o zločinech privatizace devadesátých a počátku nultých let, kdy podle dokumentu došlo „k velké řadě excesů, chyb i zločinů, které způsobily České republice a jejím občanům škody na majetku v řádech stovek miliard korun a které vlády České republiky dosud nedořešily a jejich následky neodstranily“. Může to působit jako prkotina – aspoň ve smyslu dopadu toho rozhodnutí na život v Česku a místní politiku. Ale není. Vlastně je to důležitá věc.
Pozornost Čechů budí záměr předsedy KSČM Vojtěcha Filipa připrabvit návrh zákona, podle něhož by novináři měli být voleni a stejně jako poslanci nebo starostové podávat majetková přiznání. Šéf komunistů ve středu ujistil, že to s novým zákonem myslí vážně, současně však dodal, že volbu novinářů by nechal na editorech. „Byl to jen mediální titulek pro připoutání pozornosti,“ napsal na Twitteru. Novou legislativu, na níž se sesypala kritika z různých stran, hodlá Filip připravit přes léto.
Sněmovna ve středu o rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) na další obory podnikání opět nerozhodla. Schvalování návrhu tak skončilo poté, co koaliční sociální demokraté oznámili, že podpoří vynětí některých sociálních služeb z EET, jak to navrhla v pozměňovacích návrzích opoziční ODS. Po klubu KSČM, který se chtěl poradit, si přestávku až do konce doby vyčleněné pro schvalování zákonů vzala vládní frakce ANO. Jednání o vládní předloze bude pokračovat nejdříve v pátek.
Ministerstvo spravedlnosti má v podstatě připraven návrh, který by zavedl funkční období vedoucích státních zástupců a omezil možnost odvolání nejvyššího státního zástupce. Na čtvrtečním sněmovním semináři o zárukách nezávislosti státního zastupitelství to řekli ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO) a její náměstek Michal Franěk. Vláda by mohla předlohu dostat podle Benešové v červnu.
Německo se chystá zjednodušit odstřel vlků. Vláda kancléřky Angely Merkelové schválila návrh zákona, podle kterého by mělo být napříště možné zastřelit vlka po útoku na hospodářská zvířata, a to i v případě, že není zcela jisté, který jedinec stádo napadl. Vlci v Německu žijí v severním pásu od hranic s Polskem a Českou republikou až po hranici s Nizozemskem.
Američtí progresivisté, podobně jako ti čeští, rádi odkazují k západní Evropě jako k vrcholu civilizace, jenž je hoden následování ve všech oblastech. Vyjádření, že v Evropě je něco normální, bývá považováno za neprůstřelný argument. USA by tak měly přijmout skandinávský socialismus, britský zákaz zbraní a švýcarské zdravotnictví. Jediná oblast, jíž se progresivisté nechtějí inspirovat, jsou interrupce. Potratová legislativa v Evropě bývá mnohem přísnější než v Americe.
Antidiskriminační zákon vyvolává velké emoce ještě předtím, než se dostane na lavice poslanců. Největší kritika přichází od zástupců společností, kteří poukazují na změnu dokazování. Tedy že by zažalované společnosti musely prokázat svou nevinu.
Pokud bude platit povinnost EET i pro třetí a čtvrtou vlnu, kam patří řemeslníci či kadeřnice, finanční správa nebude kontrolovat všechny profese stejně. Deníku Echo24 to sdělilo Generální finanční ředitelství. Berňák totiž opatrně připouští, že u řady činností lze provést kontrolní nákup jen s obtížemi. To v praxi znamená, že někteří podnikatelé či živnostníci vystaveni osobním kontrolám berňáku budou, jiní ne. Zastánci EET přitom opakovaně hovoří o narovnání podnikatelského prostředí díky elektronické evidenci.
Je to jedno z nejzásadnějších rozhodnutí Ústavního soudu za poslední dobu a právem rozvířilo velkou debatu nejen mezi právníky. Soudci Vojtěch Šimíček a Kateřina Šimáčková, kteří jsou v dobrém i zlém dlouhodobě názorovými lídry soudu, definovali hranice, za nimiž už nemá módní posedlost diskriminací přednost před svobodou projevu a podnikání. Je to významný příspěvek jak ke svobodě projevu, tak podnikání, které jsou v posledních letech všeprostupující progresivistickou antidiskriminační regulací postupně ořezávány.
Senát chce zrušit zákon, který zakazuje prodej ve velkých obchodech o vybraných svátcích. Svůj návrh na zrušení zákazu prodeje v pátek vložil do poslanecké novely, která má z regulace prodejní doby vyjmout velkoobchod. Předloha se tak nyní vrátí do sněmovny, která o senátním návrhu rozhodne. S pozměňovacím návrhem na zrušení celého zákona přišel senátní hospodářský výbor. Stejný návrh však sněmovna už dříve odmítla.
Premiér Andrej Babiš (ANO) bude chtít přijmout změnu legislativy, která by umožnila urychlené vyslání speciální vojenské jednotky do ciziny bez souhlasu Parlamentu. Předseda vlády to řekl ČTK a České televizi po návštěvě 601. skupiny speciálních sil generála Moravce. Proti návrhu se vzápětí ohradil předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček, šéf komunistů Vojtěch Filip ani předsedové opozičních lidovců a TOP 09 Marek Výborný a Jiří Pospíšil. Debatě o tomto tématu je naopak nakloněna ODS.
Ten, kdo se necítí diskriminován nebo jako oběť, se bude při současném aktivistickém antidiskriminačním tažení stále více považovat za exota. Normální je cítit se diskriminovaný, vtloukají lidem do hlavy politici prosazující stále nové antidiskriminační zákony.
