Europoslanci přijíždějí do Česka řešit dotace. Toman ani Babiš se s nimi nesetkají
Skupina europoslanců přijíždí do Česka, aby získala přehled o využívání unijních dotací v Česku.
Skupina europoslanců přijíždí do Česka, aby získala přehled o využívání unijních dotací v Česku.
Hlavní vyjednavač Evropské unie s Velkou Británii Michel Barnier se v pondělí v Bruselu sešel se skotskou premiérkou Nicolou Sturgeonovou. Ta je známá tím, že je zastánkyní referenda o vystoupení Skotska z Velké Británie. Skotsko podle ní už podniká kroky k tomu, aby mohlo vypsat nové referendum o nezávislosti na Británii, která odešla z EU proti vůli Skotů. Po jednání Sturgeonová uvedla, že ze strany Evropské unie cítí velkou podporu pro případné přistoupení samostatného Skotska do EU. Někteří unijní politici však iniciativu Barniera ohledně Skotska v průběhu vyjednání s Velkou Británií považují za nešťastnou.
Poslanci Evropského parlamentu z výboru pro kontrolu rozpočtu se chtěli podle Agrofertu sejít při své cestě do Česka na konci února s vedením firmy, následně setkání odvolali, sdělil ve čtvrtek mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Podle něj jde o absurdní jednání a zpolitizovanou výpravu, misi do ČR považuje společnost za skandální zásah do aktuálního auditního řízení. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) řekl, že o politizaci se snaží spíš Agrofert. Různí lobbisté se podle něj snaží vyřadit z mise některé poslance. Další europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) napsal, že je mu líto, pokud představitelé firmy ignorují možnost vyjádřit svůj pohled na věc.
Evropský parlament schválil dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie, která Spojenému království umožní v pátek o půlnoci spořádaně evropský blok po 47 letech opustit. Drtivá většina poslanců podpořila pakt, díky němuž budou mít obě strany od soboty 11 měsíců na dojednání budoucích vztahů. Dohodu musí ještě ve čtvrtek potvrdit zástupci členských zemí, než vstoupí v platnost.
Audity Evropské komise ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO), ale i obnovené trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo se probíraly v Evropském parlamentu.
Spory o jadernou energetiku skončily kompromisem, kvůli kterému bude Česká republika odkázána na jednotlivá rozhodnutí Evropské komise. Takový výsledek mají jednání mezi zástupci Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která řešila pravidla pro definici udržitelných investic. Jádro však zůstalo na půl cesty, kdy nespadá do kategorie čistých zdrojů, ale ani do tzv. špinavých zdrojů. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je to prohra Andreje Babiše a jeho vyjednávání, přestože se to premiér snažil prodat jako svůj úspěch.
Komunisté odsoudili usnesení Evropského parlamentu o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy. Jde o zamlčování pravdy o příčinách rozpoutání druhé světové války a o podílu Rudé armády na porážce nacismu a jejím podílu na osvobození Československa, uvedli komunisté ve stanovisku, které ústřední výbor strany přijal na sobotním zasedání. Žádají vládu a ministerstvo zahraničí, aby usnesení odmítly.
Summit Evropské unie se odehraje ve sporu o budoucí podporu jaderné energie. Elektrárny totiž narážejí na odpor zelené evropské politiky, která vyzdvihuje pouze obnovitelné zdroje. Den před summitem se navíc Rakousko s Lucemburskem dohodlo, že potopí usnesení na finanční podporu jaderných elektráren z evropských peněz. Pro Českou republiku to však znamená tragický scénář, protože podíl jaderné energie chce nadále navyšovat a spolu s tím postavit nové bloky v Temelínu i Dukovanech.
Evropský parlament rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v Evropské unii. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců. Europoslanci za ODS úspěšně prosadili pozměňovací návrh, v němž vyzývají ke snižování své uhlíkové stopy i tím, že se EP usnese na jediném sídle a ukončí pravidelné stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem.
Nová Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové se moci zřejmě ujme od prosince, tedy o měsíc později, než se očekávalo. V sobotu to podle agentury AFP prohlásil předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Důvodem je fakt, že europoslaneckými výbory neprošli kandidáti Francie, Maďarska a Rumunska.
Výbory Evropského parlamentu schválily českou eurokomisařku Věru Jourovou do pozice budoucí místopředsedkyně Evropské komise. Po grilování před poslanci získala komisařka podporu zástupců většiny frakcí. Jourová před europoslanci řekla, že nesouhlasí s tvrzením, že v Česku je možné objednat si trestní stíhání, jak loni v lednu prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského zaváhala při reakcích na otázky, jak bude komise chránit právní stát v Polsku a Maďarsku. Čeští europoslanci uznali, že tříhodinové grilování zvládla Jourová se ctí, zároveň však připomněli, že má slabá portfolio.
Rozpaky a dva odmítnutí kandidáti. To jsou zatím výsledky dosavadního grilování v Evropském parlamentu (EP), kam předstupují komisaři nominovaní šéfkou Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou. Převážně kritika od českých europoslanců se snesla na některé kandidáty, kteří podle nich nebyli schopní odpovídat na otázky ohledně svěřených portfolií a ani nevykazovali znaky elementárních znalostí. Dnes přijde na řadu Věra Jourová.
Právní výbor Evropského parlamentu opět odmítl schválit kandidáty navržené Rumunskem a Maďarskem na pozice eurokomisařů.
Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil nebude na podzim obhajovat post v čele strany, řekl to serveru Blesk.cz a potvrdil ČTK. Důvodem je, že se chce soustředit na práci europoslance. Stranu by měl vést politik, který chce být současně lídrem do sněmovních voleb, řekl ČTK. Pospíšil ovšem neodmítá kandidaturu na jinou funkci ve vedení strany. Předsedou opoziční TOP 09 je Pospíšil od listopadu 2017.
Po zásadní reformě a precizním výběru budoucích eurokomisařů volá poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Poslanci Evropského parlamentu v úterý večer zvolili novou předsedkyni Evropské komise, kterou se stala šedesátiletá dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyen (CDU).
Zdanění církevních náhrad jako možné porušení principů právního státu. Tento názor zastává europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se proto rozhodl podat podnět Evropské komisi, aby přezkoumala, zda se Česká republika mohla dopustit ohrožení právních principů.
Poslední nedělní hlášení Andreje Babiše na Facebooku, takové to s rozsahem bakalářské práce, o němž všichni vědí, že to premiér nepíše a ani nejvěrnější fandové nečtou, obsahovalo tentokrát při vší infantilitě a rozvleklosti několik zajímavých informací k obsazování vrcholných postů v EU.
Europoslanci za ODS Janu Zahradilovi utekl post předsedy Evropského parlamentu. Ve volbě skončil druhý se 160 hlasy, zvítězil italský socialistický poslanec David-Mario Sassoli. Zahradila ale druhé místo v boji o post povzbudilo. Má nyní šanci získat důležitý post v jednom z parlamentních výborů a říká, že si ziskem 160 hlasů vytvořil slušný potenciál pro spolupráci napříč europarlamentem.
Česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO) je mezi 11 novými místopředsedy Evropského parlamentu. Poslanci ve středu dali člence liberální skupiny důvěru již v prvním kole volby. Pirátský poslanec Marcel Kolaja naopak neuspěl a je mezi kandidáty na zbývající tři posty, o nichž bude ustavující plénum rozhodovat ve druhém hlasování.
Předseda ODS Petr Fiala je hrdý na to, že europoslanec Jan Zahradil (ODS) byl druhý ve středeční volbě předsedy Evropského parlamentu (EP). Napsal to na twitteru. Občanští demokraté podle něj nabízejí respektované a kompetentní kandidáty. Zahradilovi k výsledku pogratuloval i šéf ČSSD Jan Hamáček.
Bývalý předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a vicekancléř Heinz-Christian Strache, který se minulý měsíc po skandálu vzdal všech funkcí, se rozhodl nepřijmout mandát poslance Evropského parlamentu získaný v květnových volbách.
Směrem k těsnější spolupráci se posunují čtyři velká politická uskupení v Evropském parlamentu - lidovci z EPP, socialisté (S&D), liberální frakce ALDE a frakce evropských Zelených. Na svém středečním už druhém jednání od nedávných voleb do europarlamentu si tyto frakce domluvily způsob, jakým se chtějí dobrat ke "společné ambici" pro příštích pět let.
Výsledky evropských voleb už známe, dvojblok lidovců a socialistů oslabil, ale jeho ztráty vykompenzovaly zisky liberálů a zelených. Tvrdá pravice posílila, ale ne tak, aby mohla reálně ovlivnit chod EU. České výsledky jsou specifikum, jsme asi jediná země, kde euroskepticky ladění voliči krmí frakci, jejíž představou o fungování EU jsou Spojené státy evropské. Řeč je o ANO v ALDE, kde zřejmě zůstane, aspoň tím Piráti odůvodňují angažmá u zelených. To přitom odpovídá dlouhodobému směřování strany, Piráti jsou zelení v zemi, kde mají zelení špatný zvuk.
Český premiér Andrej Babiš jednoznačně využil svého postavení politika, aby pro sebe získal hospodářské výhody. V reakci na návrh auditní zprávy Evropské komise to v neděli německému listu Süddeutsche Zeitung (SZ) řekla dosluhující europoslankyně Ingeborg Grässleová (CDU), která dlouhodobě kritizuje Babišův střet zájmů. Süddeutsche Zeitung se auditní zprávě a vývoji v Česku po jejím zveřejnění věnuje v obsáhlém článku. Podle listu zřejmě nakonec celá kauza skončí u unijního soudu.
Pokud nebude členství strany Fidesz v Evropské lidové straně v souladu s maďarskými národními zájmy, pak přejde do nové politické formace. Ve státním rozhlasu to v pátek řekl maďarský premiér a předseda Fideszu Viktor Orbán. Neuvedl ale, k jaké skupině by se Fidesz mohl připojit.
Čeští Piráti se po získání tří mandátů v Evropském parlamentu museli vypořádat s výběrem vhodné frakce. Přestože by se přirozeně nabízela liberální frakce ALDE, nechtějí se Piráti potkat v jednom uskupení s hnutím ANO. Své místo tak nakonec nalezli překvapivě mezi evropskými Zelenými. Piráti však upozorňují na fakt, že si ze dvou zelených frakcí vybrali tu liberálnější – Zelení / Evropská svobodná aliance. Někteří kritici ale považují i tuhle frakci za přílišně levicovou.
Evropské volby byly svého druhu generálkou polské opozice před důležitějšími, parlamentními na podzim. A ačkoliv se pět stran sjednotilo do středolevého bloku, vládnoucí Právo a spravedlnost porazit nedokázaly. Konzervativci vyhráli víc, než čekali, se ziskem 45 procent se stali nejúspěšnější stranou v krátké historii polských eurovoleb (tentokrát i s rekordní účastí), v Evropském parlamentu, kde zasedají ve frakci Evropských konzervativců a reformistů spolu s ODS, budou s 21 poslanci patřit mezi vůbec největší strany.
V nově zvoleném Evropském parlamentu bude chybět dosavadní šéfka jeho kontrolního výboru Ingeborg Grässleová, která byla známá mimo jiné kritikou střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb poslaneckého sboru EU.
Lidovci se postarali o jedno z překvapení letošních voleb do Evropského parlamentu. Získané dva mandáty sice považují za úspěch, přesto se budou v následujícím volebním období muset obejít bez jednoho z doposud nejvlivnějších Čechů v Bruselu Pavla Svobody. Lídr kandidátky sice získal více preferenčních hlasů než před pěti lety, ale nestačil na své kolegy Tomáše Zdechovského a Michaelu Šojdrovou.