Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) může Česko restrikce zvládnout, varuje ale před stále silnými snahami zeleného tábora odpůrců jádra, kteří chtějí celou taxonomii shodit, či ještě zpřísnit. Je to protisměr, který já bych vůbec nepodceňoval, řekl Vondra deníku Echo24.
Volba národního ptáka, kterou prosazuje vládní koalice, rezonuje u laické i odborné veřejnosti. Vzniká také spoustu zatím neoficiálních anket, jednu z nich spustil i spolek Naše společná krajina, který usiluje mimo jiné o záchranu koroptve polní. Členové spolku zároveň upozornili na to, že kolem volby opeřence panuje amatérismus a nedostatečné vysvětlování, a ptají se také, proč se Češi nespokojí s orlicí ze svého státního znaku.
Po dramatickém konci loňského roku, kdy ceny energií vystoupaly do netušených výšin, nastala s příchodem nového roku delší vlna zlevňování elektřiny. Pomohly tomu americké dodávky zkapalněného plynu. Právě plyn totiž aktuálně táhne cenu elektřiny nejvíce nahoru. Přehnaný optimismus ale podle odborníků určitě není na místě. Letošní rok bude dle očekávání velmi turbulentní a výkyvy cen energií prudké. V příštích letech se snad ustálí. Na hodnoty, které se dříve považovaly za samozřejmé, se už ale nikdy nevrátí.
Ačkoliv témata jako je klimatická krize a ochrana životního prostředí nejsou dnes ve školách nic, co by výuka opomíjela, podle Evropské komise (EK) to nestačí. Přišla proto s návrhem, aby se udržitelnost stala nedílnou součástí vzdělávacího systému unijních států. Podle komise je totiž vybavení dětí klimatickými znalostmi nutné pro úspěšný „ekologický přechod“.
Zelená politika bank, kterou využívají při posuzování svých klientů, se týká i běžných hypoték. Čím zelenější nemovitost si lidé vyberou, tím příznivější úroky jim mnohé banky při splácení úvěru nabídnou. Stěžejní roli zde hrají průkazy energetické náročnosti budovy, které ukazují, kolik energie budova spotřebuje. Zelené hypotéky už nabízí ČSOB nebo Komerční banka, která na sebe v tuzemsku co se klimatické odpovědnosti upozorňuje asi nejvíce.
Velmi citelné zdražení energií lidé nepocítí jen při pohledu na své účty, ale i při běžných aktivitách jako je například sportování. Především provozovatelé sportovních vytápěných hal nebo bazénů se potýkají s problémy, které je donutily zdražovat a upravovat podmínky pro zákazníky. Cenu za hodinové plavání navýšil bazén v pražském Podolí, úpravu ceníku nevylučují ani lázně Axa, kde tradičně platí vstupné koruna za minutu.
Aby stavitelé dostáli novým pravidlům a dosáhli téměř nulové energetické spotřeby, musejí se mnohem více zaměřit na celkovou architekturu domu a „nedostatky“ dohánět například instalací střešních solárů nebo využíváním rekuperace. Čerpání energie z obnovitelných zdrojů tak začíná nabývat stále větší důležitosti a spoléhat se pouze na tloušťku tepelné izolace nebo modernější okna už lidem stačit nebude.
Hnutí ANO si poprvé výrazně užilo roli sněmovní opozice. Celonočním a celkově přes dvacet hodin dlouhým jednáním o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy (ODS) se spolu s SPD snažilo demonstrovat svou sílu. Andrej Babiš tak nastínil, jak po zbývající čtyři roky budou debaty a hlasování ve sněmovně vypadat. Koaliční poslanci však nasadili smířlivý tón a hovoří o tom, že takto má správná parlamentní demokracie vypadat.
Návrh Evropské komise (EK) na zařazení jádra do zelené taxonomie uvítala vláda Petra Fialy jako vítězství. Ozelenění jádra má však mnoho podmínek, jednou z nich je také vybudovat do roku 2050 hlubinná úložiště pro jaderný odpad z elektráren. U nás se realizace řeší už od 90. let, odpor lidí z dotčených obcí je však velký. Nová MŽP Anna Hubáčková (KDU-ČSL) nazvala splnění této podmínky „fikcí“. S tím však nesouhlasí šéfka SÚJB Dana Drábová.
Fenomén rostoucí inflace nechával Evropskou centrální banku (ECB) dosud chladnou. Nyní se však někteří její ekonomové začínají obávat toho, že neúnosně drahé energie jsou až příliš velkým ohrožením a banka by měla v rámci krocení inflace šlápnout na brzdu. Evropa si je vědoma toho, že ceny žene nahoru nucená energetická transformace, zelených opatření se však nehodlá vzdát a nadále je obhajuje.
Až několik set tisíc domácností musí do září stihnout vyměnit zastaralé kotle, jinak jim hrozí padesátitisícová pokuta. Začne totiž platit nová vyhláška, která zakazuje používání kotlů 1. a 2. emisní třídy na tuhá paliva, tedy dřevo a uhlí. Topenáři už avizovali, že zcela jistě nestihnou všechna zařízení vyměnit.
Krize vysokých cen energií na české domácnosti dopadne s novým rokem ještě citelněji, než tomu bylo doposud. Ačkoliv někteří největší dodavatelé elektřiny, jako například ČEZ, slibovali, že nebudou měnit ceníky, těžká situace na velkoobchodním trhu je donutila ceny navýšit. Za elektřinu si připlatí od ledna všichni, protože zdražení oznámil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Největší šok při pohledu na vyúčtování však zažijí lidé, kterým končí smluvená fixace. Těm se mohou platby za elektřiny až zdvojnásobit.
Neutěšená situace s drahým bydlením netrápí jen české domácnosti, ale podstatnou část Evropy. Ačkoliv Češi mají jedno z nejhůře dostupných bydlení v EU, ceny domů a bytů zde za poslední roky nerostly nejrychleji, ukazují nejnovější data Eurostatu. Statistiky dávají nahlédnout do toho, kde ceny nemovitostí vystřelily nahoru nejvíce nebo kde se těší nejvyšší oblibě nájemní bydlení. Všechna data se vztahují k uplynulé dekádě.
Po Novém roce se lidé musejí připravit na nástup dalšího zdražování. Inflace totiž jen tak nezmizí a je na rekordních číslech od poslední finanční krize, což se snaží tlumit centrální banka tvrdým navyšováním úrokové sazby. Na ni reagují banky, které zvyšují úroky u spoření. Ty však dosahují maximálně tří procent a inflaci tak nepokrývají ani z poloviny. Lidé se tím však mohou nechat zlákat, aby své peníze na účtech nechali znehodnocovat.
Chystaná přísnější pravidla pro energetickou náročnost budov z dílny Evropské komise (EK) mohou způsobit starosti majitelům historických budov. Směrnice totiž nijak neupřesňuje, jak takové stavby citlivě renovovat, aby se dosáhlo požadovaných standardů na snižování emisí, jak to velí zelený balíček Fit for 55. Vlastníci nevyhovujících budov by tak museli čerpat dotace, aby podmínky splnili a směli domy pronajímat či prodávat.
Nekončící zdražování a znehodnocování úspor trápí domácnosti v celé Evropě. Tuzemská inflace se vyšplhala už na šest procent a čeká se, že po novém roce dál poroste, rekordní je inflace i ve všech státech platících eurem. Česká národní banka proto provádí tvrdou měnovou politiku zvyšování úroků, aby inflační očekávání lidí zchladila. Zcela opačný postup volí Evropská centrální banka (ECB).
Nečekaně prudká inflace není strašákem jen pro běžné domácnosti. Za významnou hrozbu ji začali považovat i velmi majetní Češi, kteří tak mění způsoby, jak si své bohatství udržet a nechat ho dále růst. Z tuzemských dolarových milionářů, kteří většinou zbohatli podnikáním, se tak začínají stávat větší investoři. Není tak již pro ně prioritou vracet vše zpět do byznysu, ale spíše zabránit tomu, aby jim inflace peníze požírala. Na tom, že proti inflaci se lze dnes bránit jedině vhodným investováním, se shoduje naprostá většina ekonomů a analytiků.
Evropa zmítaná prudce rostoucími cenami energií si předsevzala plnění klimatických cílů bez ohledu na to, že příliš překotný přechod k uhlíkové neutralitě může ještě více lidí uvrhnout do energetické chudoby a citelně poškodit unijní ekonomiky. Nejlépe se to nyní ukazuje na zeleném experimentu nové německé vlády. Proti tomu stojí pragmatická snaha Francie vsadit na jádro, a zajistit si tak energetickou nezávislost. Jak ukazují poslední data Eurostatu, už nyní platí francouzské rodiny za elektřinu podstatně méně než Němci.
Nemalá část občanských demokratů v sobě stále nosí skutečně velké zklamání z Václava Havla, které pochází z období jeho politických sporů s Václavem Klausem. Tak se v rozhovoru pro deník Echo24 vyjádřil europoslanec za ODS Jan Zahradil. Reagoval tím na slova šéfa Senátu Miloše Vystrčila, podle kterého je osoba prvního polistopadového prezidenta dnešní ODS mnohem bližší, než tomu bylo dříve.
Vánoční čas je co do počtu dobrovolných odchodů ze světa historicky nejbezpečnějším obdobím. Nejhorší je v tomto ohledu naopak jaro a začátek léta, kdy si sahá na život nejvíce Čechů. Od devadesátých let jsou to mnohem častěji muži, kteří k tomu ve většině případů volí oběšení nebo zastřelení. Krizový je ale také blížící se Nový rok. Ačkoliv u nás počet sebevražd dlouhodobě klesá, je Česko stále nad evropským průměrem.
Klimatická změna a další zelená témata by měla dostat ve školách už brzy více prostoru. O tom, aby se o klimatu mluvilo i mimo přírodopis a zeměpis, usilují některé neziskové organizace a také někteří samotní učitelé. Podporu má téma i u příštího ministra školství Petra Gazdíka (STAN), který však říká, že je nutné vyvarovat se ideologiím. Na někoho ovšem může ideologicky působit už příručka vydaná resortem životního prostředí pojednávající o tom, jak klimatickou změnu vyučovat.
Chladné počasí nepřálo větrným elektrárnám, což vedlo k návratu k odmítanému uhlí, a tedy větší poptávce po emisních povolenkách. To způsobilo, že jejich ceny, které se silně propisují i do koncové ceny elektřiny, opět vystřelily vzhůru a jsou rekordní. Situaci může podstatně ovlivnit i Německo a jeho dosud nejasná budoucnost po odstavení jádra. „Němcům se to moc nepovedlo, jejich budovatelský plán v obnovitelných zdrojích je nereálný,“ myslí si analytik Michal Šnobr.
Jestřábí politika prováděná centrální bankou možná zařadí zpátečku. Guvernér Jiří Rusnok přišel s překvapivým vyjádřením, že hlavní úrokovou sazbu bankéři na předvánočním zasedání vůbec nemusí navýšit. ČNB přitom dosud podnikala tvrdé kroky proti rostoucí inflaci a citelnému zdražování, které dopadá na velkou část českých domácností. Jeden ze členů bankovní rady, Vojtěch Benda,v Salonu Týdeníku Echo uvedl, že úrokové sazby by měly stoupnout dokonce nad úroveň inflace.
Z hypoték se už brzy může stát mnohem exkluzivnější zboží, a lidé bez větších úspor tak nebudou mít šanci vlastního bydlení dosáhnout. Centrální banka totiž v boji za ochlazování nemovitostního trhu zpřísnila podmínky, žadatelé tak mimo jiné budou muset dát minimálně dvacet procent částky ze svého. Ekonomové upozorňují na to, že při cenách například pražských bytů bude nutné složit minimálně dva miliony. To ale pro mnohé rodiny představuje nesplnitelnou podmínku.
Češi zažívají největší obavu z inflace v historii. Mnoho domácností uvrhly do problémů rostoucí zdražování a vysoké účty za plyn a elektřinu. Není to přitom konec, ceny ještě vystřelí vzhůru, na začátku příštího roku se očekává až sedmiprocentní inflace. Na tahu je nyní opět centrální banka, která chce přehřátou ekonomiku zchladit prudkým navýšením úrokových sazeb a tlačí na ukončení příliš rozvolněné měnové politiky.
Už brzy by mělo být jasné, zda Brusel oficiálně zařadí jádro mezi zelené bezemisní zdroje. Jaderná energie jakožto „čistý“ zdroj je klíčová pro Česko při jeho zvládání energetické transformace, tak jak ji diktuje takzvaný evropský Green Deal. Proto patříme mezi více než desítku unijních zemí v čele s Francií, která vede silný a účinný boj o ozelenění jádra. Proti ní však stojí uskupení států vedených Rakouskem.
Krach dodavatele Bohemia Energy významně otřásl energetickým trhem a nespočet lidí uvrhl do tíživé situace s placením účtů. Problém však nekončí a Energetický regulační úřad (ERÚ) upozorňuje na podezřelé praktiky, kterých se menší alternativní dodavatelé energií na svých zákaznících dopouštějí. Stejně jako u Bohemia Energy se jedná o ukončování fixací cen a předčasné vypovídání smluv. Lidé pak nemají příliš možností, jak se bránit.
I přesto, že zájem o nové hypotéky stále výrazně neopadává, půjčky na bydlení zdražují rychleji, než se čekalo. Ti, kteří si sjednávají nový úvěr nyní, by měli počítat s tím, že se nemusejí dostat pod čtyřprocentní úrok. Hypoteční sazba se pak podle očekávání brzy vyšplhá až na pět procent. Pokud lidem vypršela fixace hypotéky a jsou nuceni přistoupit na nové podmínky financování, navýší se jim měsíční splátky až o několik tisíc. Doporučuje se volit dlouhodobé fixace na osm let a více.
Obří klimasummit ve skotském Glasgow měl stvrdit správnost ambiciózních zelených plánů a bezuhlíkové budoucnosti. Ačkoliv někteří účastníci konference o společné dohodě mluví jako o historické, na povrch vyplouvá hlavně ústupek největším znečišťovatelům v čele s Čínou. Spočívá v pozvolném odklonu od uhlí namísto jeho úplného zavržení. Ani další přijaté závazky nedosahují radikálnosti evropských klimatických plánů, tak jak jsou představeny v takzvané zelené dohodě a stěžejním balíčku Fit for 55.
Současná energetická krize a mnohdy neúnosně vysoké platby za elektřinu nutí lidi přemýšlet nad dalšími výhodnější zdroji energií. Růst cen nyní nahrává vysoké poptávce po fotovoltaice a solárních panelech, které mají poměrně vysokou návratnost a počáteční vyšší investice do nich se tak podle odborníků téměř vždy vyplatí. Díky poměrně štědrým dotacím lze navíc ušetřit až polovinu částky.
