Markéta Malá

/

Články autora

Panika kvůli nedostatku slunečnicového oleje roste. „Češi se nemusí bát, mají řepku“

Válka na Ukrajině způsobila silné obavy z nedostatku důležitých zemědělských plodin. Ruskou invazí zasažená země je totiž největším vývozcem především obilovin a olejnin, jejichž ceny vystřelily vzhůru. Česko je sice v produkci obilí soběstačné, s krizí a zdražováním se však sveze také, protože situace na trhu začíná být nebezpečná. Jak pro Echo24 říká někdejší ministr zemědělství za ODS Petr Bendl, Češi se nemusí obávat alespoň nedostatku slunečnicového oleje.

„Nedělí bez aut proti závislosti na Rusku“. Vlády mohou v krizi využít i systém sudých a lichých SPZ

Stejně jako zemní plyn, je i ropa pro Rusko hlavním zdrojem exportního příjmu. Západní sankce směřované na vývoz těchto ruských surovin by Kreml těžce ochromily, státy EU jsou však na nich silně závislé a proto se zdráhají embargo uvalit. Už nyní se navíc objevují varování před ropnými šoky, pokud by na trh přestaly velké objemy ruských dodávek proudit.

Zásah NATO na Ukrajině? Nejodvážnější názory od počátku války zastávají Poláci

Bezprecedentní ruský útok na Ukrajinu proměnil chování Evropy. Státy solidárně posílají vojenský materiál a finance na vyzbrojení Ukrajinců, mimořádnou dodávku zbraní schválilo i Německo, což bylo dříve něco nemyslitelného. Otázka přímého zapojení Severoatlantické aliance zůstává stále tabu. Polsko přišlo s návrhem mírové mise NATO, to však zcela odmítly Německo i USA. Ruský tisk zareagoval na polskou iniciativu výhrůžkami o „denacifikaci“ Polska.

Němci v pasti ruského plynu. Za dodávky Putinovi dál platí nejvíce z celé EU

Silná závislost na ruském plynu, který měl pomoci vybudovat zelenou bezuhlíkovou ekonomiku, se silně nevyplatila. Němci platí Rusku za energetické suroviny nejvíce z celé EU a především na jejich odmítání troskotá úplné odstřižení dodávek, které by ruskou ekonomiku tvrdě zasáhlo. Emotivní proslov před Bundestagem přednesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vytkl Německu, že vždy stavělo na první místo své hospodářské zájmy.

Zásahy proti drahé elektřině. „Nemůžeme vracet centrální plánování, zrušme povolenky“

Placení stále vyšších záloh za elektřinu se pro mnoho domácností stalo zlým snem a volají proto po větší pomoci od státu. Zatím je možné čerpat jen speciální dávky, to se však nezdá jako dostačující. Vláda by tedy mohla po vzoru Francie či Slovenska ceny regulovat, aby lidem ulevila. To by byl však velký zásah do tržního prostředí, který si většina ekonomů v českých podmínkách nedokáže představit.

„Těžba uhlí v OKD jistě neskončí“. Také na Mostecku se může těžit ještě desítky let

Těžba uhlí se měla stát v Česku již brzy minulostí. Platilo to hlavně o černém uhlí z Karvinska, kde má společnost OKD maximálně do příštího roku zavřít poslední funkční důl. Vzhledem k ukrajinské válce a ještě prohloubenější energetické krizi je ale téměř jisté, že bude vše jinak. Zásadní přehodnocení by mohlo padnout také v těžbě pro českou energetiku významnějšího uhlí hnědého. Jedná se pouze o politické a ekonomické rozhodnutí, mnoho dolů na Mostecku může běžet ještě desítky let, upozorňují analytici.

Firmy pod sílícím tlakem. Podle Bruselu mají reportovat, nakolik jsou zelené

Společnosti ze všech odvětví podnikání jsou pod tlakem kvůli takzvané zelené taxonomii. To je nástroj Evropské komise pro zvýhodňování financování udržitelných a vyhovujících projektů a tím pádem i vodítko pro investory. S tím souvisí i povinné reportování o tom, jak moc jsou podniky zelené, ale také třeba sociálně zodpovědné. Jedná se o tzv. ESG reporting, který se nyní týká hlavně bank a finančních institucí. Už o příštího roku ale spadne tato povinnost i na všechny velké firmy a za pár let se tomu nevyhnou ani ty menší.

Zadluží se znovu EU? „Dluh podpoří inflaci, v době války lidé radši přistoupí na vyšší daně“

Válka na Ukrajině a na Rusko uvalené západní sankce vyvolaly další vlnu zdražování a ještě více prohloubily rozjetou energetickou krizi. Unijní lídři vymýšlejí, jak finanční ztráty zalepit a žádným tabu už není ani další masivní společné zadlužení. Stejně jako u historicky prvních vydaných evropských dluhopisů v reakci na ekonomický otřes po covidu tlačí tuto myšlenku hlavně Francouzi.

Lidé nejsou pitomí, většina zůstane soudná, říká psycholog o solidaritě s Ukrajinci

Česká společnost zatím stále projevuje silnou solidaritu s Ukrajinci, kteří prchají ze své země bombardované ruskou armádou. Ukrajinská krize se ovšem už promítá do postupujícího zdražování od energií po základní potraviny. Vláda lidi připravuje na to, že musí počítat s alespoň dočasným snížením životní úrovně. Kdy začne euforie z pomoci opadat a hrozí, že se naplno projeví nenávist vůči ukrajinským uprchlíkům?

Polsko i Maďarsko se potýkají s náporem uprchlíků, i tak je chce europarlament potrestat

I přes současnou krizi na Ukrajině si europoslanci našli čas na hlasování o potrestání Polska a Maďarska za údajné porušování unijních hodnot. Odsouhlasenou rezolucí tak vyzvali k tomu, aby byly na oba státy uvaleny ekonomické sankce a bylo jim ztíženo čerpání evropských peněz. Rezoluce je především u Polska v aktuální situaci silně nevhodná, Poláci čelí obrovské humanitární krizi a projevují s ukrajinskými uprchlíky velkou solidaritu, říká pro Echo24 lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

EU zaujala k Putinovi ten nejhorší postoj, vyložila na stůl všechny karty, tvrdí Vondra

Úplné ukončení dodávek plynu a ropy do Evropy by nyní pro ruskou ekonomiku bylo tou nejtvrdší sankcí. Značně by však zabolelo i Evropskou unii. Její lídři tak k okamžitému odstřižení dodávek nakonec nesáhnou. Hlavně proto, že to Německo zkrátka nedovolí, míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). EU zaujala ten nejhorší možný postoj a dala Vladimiru Putinovi prostor k manévrování.

„Jsme závislí na kompenzování všeho všem.“ Ekonomové odmítají strop pro energie

Energetická krize ještě vystupňována ruskými sankcemi dál pohání ceny energií prudce nahoru. Silné zdražování se navíc v posledních dnech týká i pohonných hmot. Ačkoliv to vláda původně odmítala, někteří její členové nyní mluví o plošných opatřeních, která by lidem situaci pomohla lépe zvládnout. Zastropování cen nebo prominutí daně však příliš nepodporuje ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Ruský plyn prolomil všechna energetická tabu. Evropa se vrací ke spalování uhlí a mazutu

Ruská invaze na Ukrajině a následné ekonomické sankce Západu vyeskalovaly již déle trvající energetickou krizi. Ačkoliv si Evropa více než kdy jindy uvědomuje nutnost odpoutat se od závislosti na ruském plynu, obavy z přerušení toku jsou velké. Cena plynu už dosáhla dosavadního rekordu a stejně dramaticky je na tom i uhlí. Toho je v EU kvůli nucenému ukončování těžby nedostatek a rovněž se tak ve velkém dováží z Ruska.

Vraťte se z Ruska včas domů, pomoc bude velmi limitovaná, vyzývá vláda Čechy

Rusko dále stupňuje svou agresi v útoku na Ukrajinu s tím, jak na něj Západ uvaluje další ekonomické sankce. Ty už nyní dopadají na běžné ruské obyvatele, kterým znepříjemňují život. Ačkoliv bezprostřední nebezpečí zatím nehrozí, česká vláda vyzvala krajany, aby se z Ruska vrátili domů. Pokud se však někdo rozhodne zůstat, musí počítat s tím, že případná pomoc bude velmi limitovaná a Česko neplánuje žádnou organizovanou podporu návratu ze země.

„Timmermans je zcela mimo.“ Putinova agrese může ukončit Green Deal

Ruský vpád na Ukrajinu zcela přehodnotil evropské priority a bezprecedentně se podepíše i na dalším unijním fungování. Téměř jistě se dotkne i klimatického ideologického cíle v podobě zelené dohody. Evropa si začala reálně uvědomovat svou silnou závislost na ruském plynu, kterou ještě posílila zelenou taxonomií, a musí se připravit na to, že bez znovuzapojení uhlí či jiných fosilních paliv jen s bezemisními zdroji svou energetiku neutáhne. Převládne snaha o zajištění vlastního přežití, ne plnění dominantní ideologie, ozývá se.

Evropa v čele s Německem Putinovi financuje válku

Evropa mluví o bezprecedentních sankcích, které na svém nočním summitu přijala. Realita je však jiná, na což upozorňuje jak mnoho evropských lídrů, tak samotný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se Západ, a hlavně Německo, chová, jako kdyby už Ukrajinu odepsal. Právě Německo je aktuálně hlavním odmítačem nejtvrdší sankce v podobě odpojení Ruska z platebního systému SWIFT, což by Putinův režim ekonomicky izolovalo. Němci jsou největším příjemcem dodávek ruského plynu.

Nedostatek elektřiny a výpadky už za tři roky. Bez uhlí se Česko stane závislé na dovozu

Pokud příliš rychle vypneme uhelné elektrárny a nepostavíme náhradní stabilní plynové zdroje, už za pouhých pár let budeme trpět nedostatkem elektřiny. Před takovým scénářem varuje společnost ČEPS, tuzemský provozovatel přenosové soustavy. Česko je nyní stále čistým vývozcem energie, kdy více vyrábíme, než spotřebujeme. Už v roce 2025 se ale může situace otočit a můžeme se stát importní zemí závislou na dovozu energie z jiných zemí, a to hlavně z Francie nebo ze severu Evropy.

Vláda musí najít řešení drahých energií. Regulace cen je nutná, trh nefunguje, shodují se odborníci

Růst cen energií se vymkl kontrole a pro mnoho domácností i podniků se stal nezvladatelným. Vlády evropských států jsou nuceny na situaci reagovat a hledat ta politicky nejúnosnější řešení, pasivitu si dovolit už nemohou, říká pro deník Echo24 vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Vláda Petra Fialy (ODS) jde zatím cestou sociálních dávek pro ty nejchudší domácnosti, které chystá dále navýšit. Stejně se chová i většina Evropy.

„Na Západě se za to nenajíte.“ Hospodští zdražují, lidé se vrací jen pomalu

Z hlediska společenského vývoje to zapadne ve vřavě světových dějin, ale dát o tom vědět by se mohlo. Tak tedy v Rožnově pod Radhoštěm zanikne kino, jmenuje se Panorama. Je to docela pěkné kino, v sále má asi dvě stě míst, tolik kdysi chodilo běžně lidí do kina. Ale to už je dávno. V malých městech, jako je Rožnov, se kino stalo luxusem. Za posledních deset let zanikly stovky kin, tady se to už taky blíží, přijde to snad koncem měsíce, nikoli toho astronomického, pod jehož vlivem (je úplněk) to píšu, ale toho kalendářního, kdy se má definitivně v Rožnově v kině zhasnout.

Ceny rostou rychleji než výdělky. V utrácení se ale Češi zatím neomezují

Téměř desetiprocentní inflace překonala očekávání a alespoň po část roku bude ještě následovat její další růst. Jak moc se všeobecné zdražování promítlo do chování lidí? Kupní síla českých domácností nutně klesla, protože růst cen přesáhl růst výdělků. K tomu přitom došlo téměř poprvé v historii samostatné republiky. Přestože lidé už stačili v ekonomice velkou část svých úspor vzniklých během covidových lockdownů rozpustit, nebojí se zatím dál utrácet, tvrdí ekonomové.

„Ukázkové a zneužitelné přerozdělování“. Ekonomové kritizují dotace na drahé energie pro chudé

Lidé nejvíce postižení často drastickými účty za energie čekají na přímou finanční pomoc od vlády. Čerpat sice mohou zvýšený příspěvek na bydlení, šéf průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN) chce však pro ty nejpotřebnější zavádět ještě další, co nejvíce adresnou pomoc. Stejně tak jsou v plánu kompenzace vysokých nákladů za elektřinu a plyn pro podnikatele. Někteří ekonomové si ale fungování tarifů pro „chudé“ neumějí představit.

Účet za teplo v bytě až 70 tisíc ročně. V některých částech Česka lidé zažívají cenový šok

Šokové zdražení se netýká jen plynu a elektřiny. Od začátku roku na některé domácnosti doléhají často o více než sto procent vyšší platby za dodávky tepla. Účet za celý rok se pak může vyšplhat na mnoho desítek tisíc korun. Zvýšení měsíčních záloh se však v různých koutech Česka liší. Tam, kde se teplo vyrábí z plynu, se ceny zvedaly nejvýrazněji. Ceny zemního plynu totiž drasticky vzrostly a výrobci tepla, kteří si dodávky nezajistili za výhodnější ceny, museli pak své drahé nákupy přenést na zákazníky.

Zhasínání vám nepomůže. Zredukování spotřeby vysoké účty za energie téměř neovlivní

Domácnosti nadále trápí často až nezvladatelné ceny energií a lidé si při pohledu na své konečné vyúčtování kladou otázku, jak by se mohli ve spotřebě elektřiny alespoň trochu uskromnit. Odpověď na to však příliš nepotěší. V dnešní době totiž to, že lidé nebudou tolik svítit nebo topit, nehraje tak zásadní roli. Cena silové elektřiny, která se do konečné faktury propisuje nejvíce, je rekordně vysoká.

Češi touží po elektroautech nejméně z celé EU. Vládní dotace nejsou řešení, kritizují ekonomové

Evropa dlouhodobě razí zelený přechod na elektromobilitu, vlády se přizpůsobují a přicházejí s různými finančními pobídkami. Mezi Čechy však takové nadšení nepanuje, více než polovina chce nadále zůstat věrná spalovacím motorům, ukázal evropský průzkum. Vláda Petra Fialy (ODS) hodlá brzy spustit miliardový dotační program pro firmy a podnikatele na nákup nových elektroaut.

„Vyrábějte ze zelené energie, dáme vám dotace“. Vláda diktuje firmám a poškozuje průmysl

Německá vláda se jen těžko srovnává s tím, že se jí nedaří plnit ambiciózní plán zeleného přechodu. Emise totiž za loňský rok kvůli nutnému zapojování uhelných elektráren citelně narostly, čisté obnovitelné zdroje neměly šanci poptávku po energiích utáhnout. Silně zelená vládní koalice tak zvyšuje svůj tlak na firmy, aby se do dosažení klimatických cílů zapojily důrazněji. V plánu je také metoda ještě většího přerozdělování, kdy se budou výrobcům kompenzovat účty za zelenou energii.

Bydlení jako stále větší noční můra. Hypotéky rapidně zdražují, přísnější regulace se blíží

Lidé, kteří se nyní chystají na sjednání hypotéky, může čekat nemilé překvapení. Banky totiž úrokové sazby rychle navyšují. Podmínky, za které bylo možné úvěr získat v prosinci, jsou už minulostí. Hypotéky budou podle ekonomů dál zdražovat ruku v ruce s růstem základní sazby centrální banky, jejíž další navýšení asi přijde v následujícím týdnu. Podle některých odhadů se může trh s půjčkami na bydlení propadnout až o polovinu. Na jaře navíc začne platit přísnější regulace.

Karvinsko závislé na uhlí z Austrálie. Je to správné, těžba už nemá smysl, zní z kraje

Těžba černého uhlí v Česku se už brzy stane minulostí. Poslední funkční důl na uhelném Karvinsku má skončit do konce roku a surovina se nyní musí dovážet až ze zámoří. Celá Evropa má totiž uhlí kvůli ukončování těžby nedostatek. O tom, zda se závislost na dovozu uhlí a uzavřené ostravské doly Česku vyplatí, mluvil deník Echo24 s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Jakubem Unuckou (ODS).

Zatracované uhlí je opět v kurzu. Výroba elektřiny z něj loni rekordně vzrostla

O zatracované uhlí byl loni enormní zájem. Po covidovém nuceném útlumu ekonomiky masivně vzrostla poptávka po elektřině, a tu nebylo možné pokrýt prosazovanými nízkoemisními zdroji. Muselo se tedy vzít na milost uhlí, které pokrylo nárůst celosvětové poptávky po elektřině o více než polovinu. To příliš nenahrálo snahám o dekarbonizaci ekonomiky, emise uhlíku kvůli znovuzapojování fosilních paliv citelně vzrostly. Vysoký zájem táhl cenu uhlí nahoru, na energetické krizi tak stále vydělávají hlavně těžaři.

Novější články Starší články