Zasedání Evropské rady

Sobotka: USA a EU musí spolupracovat, pak budou sankce vůči Rusku účinné

Zasedání Evropské rady
Sobotka: USA a EU musí spolupracovat, pak budou sankce vůči Rusku účinné

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Evropská unie a Spojené státy by měly v otázce sankcí vůči Rusku postupovat společně, navrhl na summitu evropské osmadvacítky český předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pokud mají být účinné protiruské sankce, na jejichž prodloužení se na čtvrtečním jednání premiéři a prezidenti EU shodli, je dle Sobotky třeba, aby Brusel a Washington spolupracovaly.

„Požádal jsem zástupce Evropské komise, aby docházelo ke komunikaci a koordinaci s novou americkou administrativou, protože si myslím, že pokud postup vůči Rusku má být účinný, tak by měl být založen na obdobném postupu Evropy a Spojených států,“ řekl Sobotka.

Summit rozhodl o prodloužení protiruských sankcích vzhledem k tomu, že stále nedošlo k naplnění mírových dohod z běloruského Minsku, které se týkají konfliktu mezi ukrajinskou vládou a proruskými vzbouřenci na východě země.

K vyhlášení sankcí v roce 2014 přistoupila EU ve shodě s Bílým domem. S blížícím se nástupem Donalda Trumpa na post amerického prezidenta se však stále častěji hovoří o tom, že USA od nich ustoupí. Podle agentury Tass o zrušení sankcí tento týden jedná v Moskvě bývalý spolupracovník Trumpa Jack Kingston.

Šéf unijních summitů Donald Tusk poznamenal, že soudy o budoucím postoji USA ještě nejsou na místě. „Je stále příliš brzy na odpovědné hodnocení politiky nové americké administrativy vůči Rusku,“ řekl Tusk. Z USA je podle něj nyní slyšet mnoho různých signálů. „Je to ale pořád v zásadě přípravný proces. Musíme počkat na formální prohlášení nového prezidenta. A to určitě nebude v prosinci,“ dodal. Trump do Bílého domu nastoupí až koncem ledna.

Také Sobotka řekl, že zatím není možné předjímat, jak se zachová nová americká vláda. „Myslím, že i nová americká vláda by měla tyhle věci konzultovat s Evropou, tak abychom každý nepostupovali v té důležité otázce naplňování Minských dohod samostatně,“ míní Sobotka.

Problematická azylová politika

Sobotka je skeptický ohledně ambice Evropské unie dosáhnout během následujícího půl roku shody na reformě azylového systému. „Česká republika si nemyslí, že to bude tak jednoduché, abychom během šesti měsíců dospěli k většinovému závěru,“ uvedl Sobotka. Názorové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi EU jsou dle jeho slov poměrně velké. Hlavní rozpor podle něj trvá v otázce systému povinného přerozdělování migrantů. Sobotka již při příchodu na jednání osmadvacítky zopakoval, že Česko trvá na odmítavém postoji vůči přerozdělování.

Slovenský premiér Robert Fico na závěrečné tiskové konferenci poznamenal, že Slovensko se místo pasivity rozhodlo jako předsednická země představit v řešení migrační problematiky zcela nový koncept. „Téma je to velmi citlivé, ale myslím, že se nám nakonec podařilo překonat propast mezi dvěma tábory,“ řekl novinářům. „Potřebujeme přijmout nějaký kompromis,“ podotkl Fico a připomněl, že v září skončí dvouletý jednorázový program přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót, a je proto třeba nějaké rozhodnutí.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové je třeba, aby se debata o reformě unijního azylového systému posunula za nadcházející maltského předsednictví, i když to nejspíš bude obtížné.

,

16. prosince 2016