Lvov v polských pasech?

Ukrajina považuje nové polské pasy za nepřátelský akt

Lvov v polských pasech?
Ukrajina považuje nové polské pasy za nepřátelský akt

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ukrajina v pondělí důrazně protestovala proti podobě chystaných nových polských pasů, na nichž má být vyobrazena kaple polských vojáků na hřbitově v západoukrajinském Lvově. Polského velvyslance si pozvalo kyjevské ministerstvo zahraničí, podle něhož Ukrajina považuje vyobrazení svého města v polských pasech za nepřátelský akt. Proti podobě polských pasů v minulých dnech nótou protestovala i Litva.

Hřbitovní kaple stojí na lvovském Lyčakovském hřbitově v sekci polských vojáků padlých v bojích mezi polskými a ukrajinskými jednotkami v letech 1918-1919. Po rozpadu Rakousko-uherského mocnářství a propuknutí občanské války v Rusku se o Lvov strhl boj mezi polskými a ukrajinskými jednotkami, po němž západní regiony nynější Ukrajiny včetně Lvova připadly Polsku. Po druhé světové válce byl Lvov oblastním centrem sovětské Ukrajiny a od roku 1991 je součástí nezávislého ukrajinského státu.

Ukrajinské úřady jen neochotně po rozpadu SSSR připustily obnovu hřbitova, který byl v sovětské éře zlikvidován. Dlouhodobé neshody se podařilo zmírnit až v roce 2005 díky podpoře, kterou polské úřady poskytovaly tehdejší prozápadní „oranžové revoluci“ na Ukrajině. Dodnes ale Ukrajince dráždí hřbitovní nápis, který Poláky padlé v boji proti Ukrajincům označuje za „osvoboditele“ Lvova.

Podle médií panuje nespokojenost i v litevském Vilniusu, protože dalším obrázkem v polském pasu má být Brána rozbřesku (Aušros vartai), jedna z nejvýznamnějších vilniuských památek. Gotická stavba z počátku 16. století je i důležitým církevním objektem, který v roce 1993 navštívil polský papež Jan Pavel II. Vilnius, dnes hlavní město nezávislé Litvy, byl v období mezi světovými válkami součástí Polska, po válce metropolí sovětské Litvy.

ilustrační foto - Foto: Shutterstock

 

Echo24, ČTK

7. srpna 2017