Poslední výroky Miloše Zemana o likvidaci novinářů zajistily České republice opět pozornost na stránkách The New York Times. List o  českém prezidentovi hovoří jako o člověku, kterému není kontroverze cizí. Reaguje tak na jeho výrok, že novináři by měli být likvidováni, který pronesl v rozhovoru s Vladimirem Putinem na pekingské konferenci.

Aby si američtí čtenáři mohli udělat obrázek o české hlavě státu, připomíná článek v úvodu některé Zemanovy dřívější kontroverzní výroky. Vzpomíná například, že český prezident navrhoval, aby byli vegetariáni a abstinenti usmrceni, a také to, že nazval islám „náboženstvím smrti“. Do kontextu s jeho posledním výrokem článek NYT navíc přidává, že již dříve Zeman přirovnal novináře ke hnoji a hyenám.

The New York Times uvedly, že výrok českého prezidenta znepokojil řadu zdejších politiků v čele s ministry Lubomírem Zaorálkem a Danielem Hermannem. Jako důkaz pak cituje jejich rozčarované tweety. V těch se politici shodují, že podobná věc nemůže být řečena ani jako vtip a že ve světle bezpočtu zavražděných ruských novinářů není podobné žertování na místě. V textu je uvedeno také vyjádření europoslance Pavla Teličky, podle kterého vše akorát dokazuje, jak moc se Zeman pro roli prezidenta nehodí.

Na Zemanovu obranu je přidáno i vyjádření mluvčího Ovčáčka, který se do novinářů opřel s tím, že nikdy nepochopí bonmoty. Navíc byl prý celý humbuk kolem výroku uměle vykonstruován.

Přední americký zpravodajský server na závěr přidává zamyšlení, že svoboda médií v České republice není jen abstraktní pojem. Znepokojuje se nad tím, že tuzemská média jsou koncentrována v rukou movitých magnátů, což je podle NYT s podivem, vzhledem k tomu, kolika lety komunismu si Česká republika prošla. Na závěr je také zmíněna i kauza s nahrávkami odposlechů ministra Babiše, které dokládají, jak ovlivňuje svá média.