Ten nápad se objevil hlasitě a vážně míněn poprvé před dvěma lety. Tehdy jako jasné gesto, že Západ, rozumějme zejména skupina zemí G7, stále nehodlá v mezinárodních finančních institucích typu Světové banky a Mezinárodního měnového fondu zohlednit stoupající vliv velkých rozvíjejících se zemí ve světové ekonomice. Teď skupina zemí BRICS (Brazílie, Indie, Čína, Rusko, Jižní Afrika) skutečně podepsala vznik vlastní rozvojové banky a vlastního rezervního fondu.

Nové instituce rozvíjejících se ekonomických mocností ale poněkud s pachutí spíš než s pochopením přicházejí do prostředí poznamenaného ruskou anexí Krymu a válkou na východě Ukrajiny. Zatímco ekonomickými tahouny skupiny zemí BRICS jsou zejména Čína a Indie, hlavním mluvčím těchto kroků je ruský prezident Vladimir Putin. A čím hlasitěji, tím zřetelněji odhaluje další (ruský) motiv těchto rozhodnutí: snahu o sebeobranu proti západním sankcím a vlivu amerického dolaru.

Banka má financovat rozvoj BRICS…

O změně světové finanční architektury hovořila brazilská prezidentka Dilma Rousseffová, když v polovině července na summitu zemí BRICS (termínu dal základ šéf správy aktiv „západní“ banky Goldman Sachs Jim O'Neill v roce 2001) oznamovala dohodu Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky na vytvoření nové rozvojové banky a společného rezervního fondu. Nebyla snadná a klasické institucionální střety „kdo co kde“ se netýkaly Ruska, nýbrž Indie a Číny – a to o sídlo nové banky a jejího prezidenta. Zvítězila čínská Šanghaj a Ind. S nepsaným dovětkem, že dalším prezidentem (po konci pětiletého funkčního období) bude zástupce Brazílie.

Rozvojová banka BRICS vzniká s cílem kapitálu 100 miliard amerických dolarů, stejně tak rezervní fond. Zatím jen s cílem. Počáteční vklad každé ze zemí má dosahovat 10 miliard dolarů, zbytek má být doplněn až postupně. Jak upřesnil ruský ministr financí Anton Siluanov, z těchto 50 miliard dolarů má pouze deset (pětkrát po dvou) tvořit skutečná hotovost, většinový zbytek pak jen garance.

Banka má v příštích letech financovat zejména infrastrukturní projekty v členských zemích, a to s účastí tamních firem. Vítány jsou vedle zakladatelských i další rozvojové země, tak, aby plán obsáhl větší část rozvíjejícího se světa. Ovšem s tím, že podíl BRICS nesmí klesnout pod většinových 55 procent. Banka má – podle ruských expertů – koordinovat makroekonomickou politiku států BRICS a uchránit zúčastněné od krizových jevů na světových finančních trzích.

… fond hlídat stabilitu pod taktovkou Číny

Odpovědí spíše na důsledky globální světové krize a měnové války centrálních bank v čele s tou americkou – Fedem – než na aktuální geopolitiku je vznik rezervního fondu. Ten má disponovat rovněž 100 miliardami dolarů kapitálu a sloužit jako polštář krátkodobým tlakům na likviditu či skrze dohodu zemí BRICS na společných valutových rezervách bránit útoku na některou z jejich měn.

Zatímco v rozvojové bance jsou podíly pětice zemí BRICS shodné, v rezervním fondu – zčásti po vzoru uspořádání podílů v MMF – je vedoucí role Číny zřejmá. Fond, který sám ruský ministr financí Siluanov označuje za „malý MMF“, povede s příspěvkem ekvivalentu 41 miliard amerických dolarů Čína, po 18 miliardách dolarů budou držet Brazílie, Indie a Rusko a dvacetinou kapitálu se bude podílet Jihoafrická republika. Zatímco trojice Brazílie, Indie a Rusko bude moci čerpat podporu do výše svého podílu na kapitálu, Čína vůči svému podílu poloviční (20,5 miliardy dolarů) a JAR naopak dvojnásobnou (10 miliard dolarů).

Fond má, podobně rozvojové bance, fungovat pod rotujícím prezidentstvím některé ze zemí BRICS a za jednotlivé země v něm rozhodovat ministr financí nebo šéf centrální banky. Podíly jednotlivých zemí budou částí jejich národních měnových rezerv. V případě krize některé ze zemí mají být použity na nákup její měny ve snaze bránit ji i odliv kapitálu z dané země. Ten pod tlakem vlastních kroků na Ukrajině nyní prožívá Rusko, mnohem výrazněji jde ale o globální procesy, zejména loni zahájené utahování superuvolněné měnové politiky ze strany amerického Fedu, které hrozí řadou krizí v jednotlivých rozvíjejících se ekonomikách.

Větší slovo pro pětinu světové ekonomiky a dvě pětiny populace

Vzkaz BRICS je zřejmý: nechceme „západní“ MMF a Světovou banku jako jediné arbitry světových ekonomických pořádků. Tím spíše že nás opakovaně nehodlaly pustit do svých rozhodovacích orgánů podle našeho skutečného postavení ve světové ekonomice. Snahy o reformu mezinárodních finančních institucí ze strany zemí BRICS trvaly několik let a budou pokračovat. O změnu MMF se boj vede od roku 2010, naposledy bylo silnější slovo rozvíjejících se ekonomik v čele fondu zablokováno letos v dubnu.

V roce 2010 byla dohodnuta změna vah v MMF, která by podíl BRICS zvýšila nad 14 % a například u Číny z necelých 4 % nad 6 %. Spojené státy ale dohodu odmítly ratifikovat. Také ve volbě dva roky zpět do čela Světové banky byl vybrán Američan, získal přednost před Kolumbijcem a Nigerijcem.

Pro země BRICS je i takové zastoupení neadekvátní. Dnes se podílejí dvaceti procenty na celosvětovém HDP, čtyřiceti procenty pak na celosvětové populaci. Podobně jako třeba členské země eurozóny (v neporovnatelně větším měřítku celkových ekonomik) je dělí odlišný charakter jejich hospodářství, spojuje ale nespokojenost s vlastním zastoupením ve vedení současného světa.

Klíčovou silou je bezpochyby Čína. S jejím současným tempem růstu sama vyprodukuje dnešní ruskou ekonomiku v horizontu dvou až tří let a Spojené státy předstihne za zhruba pět let. Exportní dominanci Číny vnímají jako hrozbu i další země BRICS včetně Indie a Brazílie. I to je součástí faktu, proč pozice Číny jako největšího obchodního partnera Brazílie stojí zejména na čínském dovozu brazilského zboží, ne naopak. Celkově je ale Brazílie, s exportem představujícím jen zhruba osminu celkového HDP země, oproti dalším zemím BRICS výrazně uzavřenou ekonomikou. U dalších členů BRICS je dané číslo nejméně dvojnásobné.

Prostor pro novou banku tu je

Sama Světová banka, vůči níž má být rozvojová banka BRICS protiváhou, odhaduje, že roční potřeba investic do infrastrukturních projektů v ekonomikách zemí s nízkými až středními příjmy dosahuje řádově jednoho bilionu amerických dolarů ročně a zvolna narůstá. Pohled do výročních dokumentů Světové banky přitom ukazuje, že banka vloni poskytla necelých 53 miliard dolarů a to ne pouze na rozvoj infrastruktury. Je zřejmé, že Světová banka, ať zpochybníme její vlastní bilionový odhad jakkoli, finanční kapacitou nestačí a prostor pro nového věřitele tu je.

Zpráva ekonomů Kolumbijské univerzity pod vedením Stephany Griffith-Jonesové pro OSN odhaduje, že rozvojová banka BRICS může přispět reálnými úvěry v rozsahu zhruba 34 miliard dolarů ročně v horizontu příštích dvaceti let. To by nebylo bezvýznamné doplnění Světové banky. S prvními skutečně financovanými projekty rozvojovou bankou BRICS se počítá v roce 2016.

Světoví věřitelé bojkotují Rusko

I prostor pro uplatnění banky BRICS má svou geopolitickou rovinu, v aktuálních podmínkách opět zejména pro Rusko. MMF v červenci předpověděl, že sankce kvůli Ukrajině zastavily růst ruské ekonomiky, jíž pro letošek předpovídá stagnaci, „ne-li hůř“. V souvislosti nastupující nové studené války zní nelichotivě pohled MMF na ruskou ekonomiku, kde „starý model růstu založený na energiích a jejich vývozu se vyčerpává a přechod k modelu novému, stojícímu na diverzifikaci, vyžaduje nové investice včetně technologií ze zahraničí“.

V tomto týdnu dostala od svých akcionářů, 64 zemí a Evropské investiční banky, stopku na investice v Rusku také Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Za letošní půlrok EBRD v Rusku proinvestovala téměř pětinu z celkových 3,6 miliardy eur. Tok financí do Ruska zastavuje také Evropská investiční banka.

Ekonomicky Rusko rozvojovou banku BRICS nutně nepotřebuje – s ohledem na jeho devizové rezervy na dosah 500 miliard amerických dolarů a přebytkový rozpočet (vláda letos čeká +0,5 % HDP), stojící na ropných a plynových příjmech. Jak ale upozorňuje třeba Alexander Morozov z ruské pobočky banky HSBC, vládní projekty v Rusku jsou pověstné rozhazovačností (viz třeba i Soči) a banka to může změnit.

Srazí plošné sankce za Ukrajinu ruskou ekonomiku?

Rozsáhlé devizové rezervy jsou i argumentem mírnícím scénáře reálného dopadu nového kola sankcí na ruskou ekonomiku. Dosavadní americké sankce zasahují klíčové ruské podniky, banky a zbrojovky, několik představitelů Kremlu, tajných služeb nebo ruského parlamentu, lídry samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny. Ač MMF uvádí, že už tyto sankce zastavily růst ruské ekonomiky, Rusko se jim zatím spíše vysmívá. Teď nicméně stojí před jejich dalším kolem, které má zasáhnout celé sektory ekonomiky včetně financí. A jak uvedl například šéf klíčové ruské banky VTB Andrej Kostin, pokud na takové sankce dojde, mohou ruskou ekonomiku položit v horizontu půl roku.

O nových sankcích vůči Rusku nyní debatuje Evropa. Hovoří se o opatřeních vůči kapitálovému trhu, obraně nebo moderním technologiím pro energetiku. Zvažováno je zablokování přístupu ruských firem na akciové trhy či zákaz odkupu ruského dluhu. Zákaz se nemá dotknout běžného obchodování s ruskými státními dluhopisy.

Ruské plány bankou a fondem nekončí

Rusko coby na těžbě komodit stojící ekonomika nechce zůstat jen u plánů banky a fondu a zajímá jej logicky právě oblast těžby a energetiky i to, jak by si zajistilo přízeň a spolupráci partnerů v Asii. Jak navrhl Putin na summitu BRICS, uskupení by podle něj mohlo využívat budovaný ruský navigační systém Glonass, spolupracovat v těžebním průmyslu a sdílet systém výchovy průmyslových odborníků. Putin by také rád založil „energetický pakt BRICS“, který by měl stát nad rezervní palivovou bankou. Putin to zdůvodňuje „energetickou bezpečností“, zjevně jde ale o dodávky ruských komodit zejména do Číny.

Zde si ale Rusko bude muset vyřešit odpor domácích ropných firem a plynařů, kterým se nelíbí monopol Gazpromu. Ten v červnu uzavřel 30letou smlouvu o dodávkách plynu do Číny v hodnotě kolem 400 miliard dolarů a výlučnost Gazpromu se nelíbí zejména ropné společnosti Rosněft. Gazprom, ve snaze o lukrativní byznys nepřijít, chce projekt stavby plynovodu do Číny za více než 50 miliard dolarů financovat z vlastní kapsy.

Na ruskou ropu míří i zvažované evropské sankce za Ukrajinu. EU chce zarazit vývoz techniky a technologií, které ruské firmy potřebují pro průzkum a následnou těžbu v Arktidě. Ve sporu Evropa–Rusko je bezesporu Evropa tím, kdo tahá za kratší konec, tím zranitelnějším. Neplatí to ale stoprocentně.

Ve světle napětí spojeného s Ukrajinou jsou viditelné zejména vnější vzkazy Ruska typu posílení vojenské moci Ruska kvůli posilování NATO ve východní Evropě. Poněkud stranou pozornosti bohužel zůstávají další domácí kroky. Jeden z nových zákonů, které podepsal prezident Putin, umožňuje pětileté vězení za nepovolené demonstrace. Podle další čerstvé normy bude ústava změněna tak, že prezidentovi umožní jmenovat 17 nových senátorů a zvýšit složení Rady federace (horní komory parlamentu) o desetinu.