Problémy protikuřáckého zákona

Praha neví, co s kuřáky na ulicích. ODS má řešení

Problémy protikuřáckého zákona
Praha neví, co s kuřáky na ulicích. ODS má řešení

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Protikuřácký zákon komplikuje život hospodským, kuřákům i policistům. V Praze až o polovinu stoupl počet hlášení kvůli hluku a městští strážníci nestíhají hlučící návštěvníky barů krotit, je jich totiž málo. Problémy řeší i majitelé domů a některé hospody dokonce hlásí konec. Z vedení Prahy zní, že chyba je na straně poslanců a kuřákům radí, aby nechodili ven. Smysluplné řešení situace ale zatím nemá.

„To, že lidé vyjdou před restaurace nepovažuji za dobré řešení. Problém vidím v tom, že zákonodárci podcenili dopady. Nepočítali s tím, že drtivá většina podniků je v zastavěném prostoru. Jedna věc je respektovat zdraví občanů a druhá poloha je, co s tím. Všichni si nad tím teď myjí ruce. Nedokážu si teď ale představit jiné řešení, než legislativní úpravy,“ řekl pro Echo24 radní pro bezpečnost Libor Hadrava z hnutí ANO a dodal, že se s kolegy sejdou a ve lhůtě 90 dní od účinnosti zákona, tedy od 31. května se pokusí situaci vyřešit.

Největší problém se zavedením zákona do praxe vznikl městské policii, která má ale podstav a strážníci situaci vůbec nezvládají. „Máme pochopitelně jako městská policie zvýšený dohled, co se týká aplikace tohoto zákona, tak to vyhodnotíme na závěr sezóny,“ řekl pro Echo24 Hadrava, který má nad městskou policií kontrolu. 

Městská policie podle mluvčí Ireny Seifertové od účinnosti zákona do 12. června eviduje 1 213 případů týkající se rušení nočního klidu. Samotných oznámení na linku tísňového volání za rušení rušení nočního klidu bylo 624. „Každý rok se v letních měsících navyšují počty oznámení na linku tísňového volání 156, a to až o polovinu, která se týkají rušení nočního klidu.Všechna oznámení však byla strážníky prověřena,“ uvedla pro Echo24 Seifertová s tím, že i když má policie podstav téměř 300 lidí, tak strážníci vše stíhají a stále se do služby hlásí noví lidé. Za stejné období bylo až 510 přestupků proti protikuřáckému zákonu samotnému. Nejčastěji šlo o lidi, kteří kouřili v restauraci.

Policie věci ani řešit nechce

Ačkoliv policie tvrdí, že práci stíhá, z městských částí je slyšet pravý opak. „Policie nestíhá a někdy ani nechce ty věci řešit. Pokud těch hospod v centru je na jedné ulici 10, tak to prostě ani není v jejich silách. Už to otravuje i tu policii. Vedení Prahy je neschopné s tím něco dělat, pro bezpečnost pražanů neudělali vůbec nic,“ nešetří kritikou starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS).

Nedostatek policistů je i jedním z důvodů, proč například Praha 1 zavedla tzv. antikonfliktní tým. Ten však nemá žádná zákonná oprávnění a veškeré problémy stejně nakonec musí přijet řešit městská popřípadě i státní policie. Podle radního Ivana Solila (ČSSD) je úkolem městské části ochránit obyvatele a situaci regulovat. „Vyhlášky a zákony se na ulicích porušují masově. Předvídali jsme to, že kuřáci si hospodu přestěhují ven,“ řekl pro Echo24 Solil.

Ilustrační foto - FOTO: Shutterstock>

Policie má podle něj své úkoly a musí jednat podle zákona, což ji zdržuje. „Když zasahují strážníci, tak přijdou před lokál, kde je 100 lidí, všichni pijí venku, kouří a přijede hlídka dvou strážníků. Oni ze zákona musí postihnout přestupky a musí dodržet celý zákonný rámec. Musí po nich chtít občanský průkaz, pas, oznámit přestupek a když jsou dva, tak to mohou řešit jen se dvěma lidmi. Ostatních 98 popíjí dál a ještě se jim smějí,“ popisuje důvody nasazení antikonfliktního týmu a práci policie Ivan Solil.

Pražská policie má celkem 2243 strážníků, z toho jich je kolem 230 na Praze 1 a ve všech ostatních městských částech se počty podle informací pražské policie pohybují od 75 do 110 policistů. Připomeňme však že policisté se pravidelně střídají, mají denní a noční směny a podle radního Praha 1 pro bezpečnost Ivana Solila se v noci na celé Praze 1 pohybuje pouze 30 policistů.

Ostatní městské části tým, který by měl částečně suplovat práci policie, zatím zavést neplánují. „Praha 2 nebude zavádět nějaké černé šerify. Myslím, že je to i o tom zdravém rozumu, ať už kuřáků, majitelů bytů atd. Ať si lidé sjednání pořádku dovolávají u městské policie. Tyto týmy nemají žádnou legitimitu a myslím si, že to v ulicích nepůsobí dobře,“ řekla Černochová. Je to právě Praha 2, která je po centru města zákonem zasažena nejvíce.

Až vyhrajeme volby, bude lít

Jana Černochová zároveň jako poslankyně za ODS zákon dlouhodobě kritizuje jako celek a plánuje předložit pozměňovací návrh. „Zákon je paskvil. Návrh ODS byl zřídit stavebně oddělené kuřárny, bez obsluhy, aby si každý mohl dát skleničku vína, pivo a cigáro. Místo toho, aby byl venku. Budeme to znova navrhovat a doufám, že zvítězí zdravý rozum a že pár měsíců špatných zkušeností pomůže ke změně,“ řekla pro Echo24 Černochová.

Dopadem zákona je i to, že hospodám, které nemají zahrádky, klesají tržby a některé kvůli stížnostem dokonce oznámily úplný konec. Naposledy o tom informoval provozní legendárního baru Blue light na Malé straně. „Nemohu to ovlivnit. Dům patří majiteli provozujícímu zároveň hotel, těch 22 let jsme takto mohli fungovat, ale v momentě, kdy lidé chodí kouřit ven na ulici, vzniká nadměrný hluk,“ odůvodnil uzavření podniku František Ludačka, který ale zároveň o konci podniku odmítá uvažovat a plánuje jeho další provoz, pravděpodobně ale na jiném místě.

Opozice to tak nechat nechce. „Osobně mě dostal definitivní konec Blue lightu. Je to kultovní bar, do kterého řada z nás ráda chodila. Vůbec se majiteli nedivím, že to zabalil, ale bude líp, až my vyhrajeme volby a dáme možnost podnikatelům,“ řekla pro Echo24 Černochová.

Obce a města si nestěžují

Podle náměstkyně zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové se s problémy počítalo. Ale ani Svaz měst a obcí ČR ani Asociace krajů ČR podle ní s žádnými připomínkami k tomuto problému nepřišly. „Každá právní úprava má za sebou legislativní proces, jehož součástí je prováděno hodnocení negativních dopadů. Pokud už před účinností zákona byla většina restaurací nekuřácká, tak já věřím v to, že dojte k brzké aklimatizaci,“ řekla pro Echo24 Arnoštová.

„Já se problémy dozvídám pouze z médií. Mě nikdo nekontaktoval. Pokud by to skutečně byl takový závažný problém, tak předpokládám, že by se na nás někdo obrátil. Nebráníme se jakékoliv komunikaci a snaze pomoci,“ dodala Arnoštová. 

To, že zatím obce a města žádné větší problémy nemají, tvrdí i výkonný ředitel svazu Pavel Drahovzal. „Je spíš otázka, jak si to sedne a co se začne dít na podzim. Žádné konkrétní odezvy na zákon a jeho realizaci zatím nemáme. Víme, o tom, že v řadě měst a obcí řeší individuální stížnosti lidí, kteří jsou zasaženi nočním hlukem. To ale není součástí protikuřáckého zákona,“ řekl pro Echo24.  To, že se policii zvýšila práce nezpochybňuje, ale je to podle něj zodpovědnost ministerstva vnitra.