Ministerstva práce a financí se shodla na zvýšení přídavků na děti o 26 procent. Dohoda ale není na tom, kolik rodin by mělo od ledna mít na dávku nárok. Zatímco resort práce navrhuje, aby ji nově pobíralo místo zhruba 240 000 až 590 000 dětí, podle resortu financí by se pravidla pro získání měnit neměla. Vyplývá to z podkladů k vládní novele o sociální podpoře. Rozhodne o ní kabinet. Ročně by přidání mohlo stát navíc až 4,9 miliardy. Pokud by uspěla i novela o zvýšení životního minima, mohlo by to být až 15,2 miliardy korun. Chystaný rozpočet ministerstva práce s těmito výdaji nepočítá. Ekonom Mojmír Hampl již v minulosti kritizoval vládu za nezodpovědné chování v oblasti rozpočtové politiky.

Zvýšení přídavků doporučovali kvůli krizi někteří odborníci jako pomoc domácnostem s nižším příjmem. Ministerstvo práce chce okruh rozšířit i na rodiny se středním příjmem. Podle resortu je nutné podpořit ty, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii, zavření škol a zdražování.

Někteří ekonomové však varují před nezodpovědnými a neuváženými vládními kroky. Přesunutí makroekonomické predikce ministerstva financí z listopadu na leden kritizuje například ekonom Mojmír Hampl. Česko podle něj v současné době nemá žádný rozpočet. Psali jsme o tom zde.

Přídavky dostávají domácnosti s příjmem do 2,7násobku životního minima. Na děti do šesti let stát dává 500 korun, od šesti do 15 let je to 610 korun a od 15 do 26 let při studiu 700 korun. Rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, mají částky o 300 korun vyšší. Podle novely by se podle věku dítěte nově od ledna vyplácelo 630, 770 a 880 Kč. V rodinách s pracujícím rodičem by to pak bylo zas o 300 korun víc, tedy 930, 1070 a 1180 korun.

Podle ministerstva práce pobíralo loni přídavek 119.000 rodin na 236.000 dětí. Novela hranici příjmu pro nárok na dávku zvedá z 2,7násobku životního minima buď na 3,4násobek, nebo na 3,6násobek. Znamenalo by to, že by peníze od státu dostávalo o 250.000, nebo o 350.000 dětí víc. Rozhodnout má vláda.

S navýšením dávky o 26 procent ministerstvo financí souhlasí. Požaduje ale zachování nynější příjmové hranice pro přidělení. "Ve spojení s očekávaným rozšířením příjemců v souvislosti se současnou krizí by došlo k enormnímu nárůstu počtu příjemců," uvedl resort financí.

Nyní dávku získá samotný rodič s dítětem do šesti let s příjmem pod 14.900 korun, podle novely by ji měl s částkou do zhruba 18.800 či 19.900 korun. Po plánovaném navýšení životního minima by to pak ale v nejvyšší variantě mohlo být až 26.400 korun. Rodiče se dvěma školáky do 15 let nyní na dávku dosáhnou při příjmu domácnosti do 31.300 korun, nově by to bylo do 39.400 či 41.700 korun. S navrhovaným vyšším životním minimem by to v nejvyšší verzi mohlo být ale až 57.900 korun. Okruh příjemců by tak byl ještě mnohem větší.

Loni stát na přídavcích vyplatil 2,3 miliardy korun. Navýšení dávky o 26 procent by stálo ročně 0,4 miliardy navíc. Při posunutí příjmové hranice na 3,4 či 3,6násobek životního minima by k této částce bylo potřeba přidat ještě 3,2 či 4,5 miliardy ročně. Při zvažovaném navýšení životního minima by to pak mohlo stát 12,7 či 15,2 miliardy ročně navíc. S těmito výdaji projednávaný rozpočet nepočítá. Ministerstvo financí žádá, aby resort práce sdělil, v jaké své položce sumu vezme.

Příjemců přídavku v minulých letech ubývalo. Řada domácností po růstu výdělků stanovený příjem pro získání překročila. Podle ministerstva práce má přídavek sloužit jako solidarita bezdětných s rodinami s dětmi, stala se z něj ale chudinská dávka. Autoři novely míní, že vyplácení podpory i domácnostem se středním příjmem by zmírnilo přesvědčení veřejnosti, že stát rodiny s dětmi nepodporuje. Daňové slevy jako podporu lidé příliš nevnímají, uvedlo ministerstvo práce. Podle resortu financí není ale "domnělé vnímání" daňového bonusu dostatečným zdůvodněním pro výrazné rozšíření okruhu příjemců a návrh vyznívá tak, jako by rodiny byly odkázané jen na přídavek.

Podle plánu by novela měla platit od ledna. Schválit ji musí také Parlament a musí ji podepsat prezident. Ministerstvo práce navrhuje, aby ji Sněmovna schvalovala hned při prvním projednávání.