Češi by se mohli brzy zapojit do bojů na Ukrajině. Prezident Miloš Zeman se staví k možnosti vydání výjimek pro české dobrovolníky příznivě, ve čtvrtek o tom bude mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS). Zeman si chce vyžádat stanoviska ministerstva obrany, vnitra a zahraničí. Zákon jinak působení Čechů v zahraničních ozbrojených silách zakazuje pod trestem odnětí svobody 5 až 10 let. Za účast v bojích na Donbasu bylo v minulosti odsouzeno několik českých občanů. Někteří politici teď chtějí zákon kvůli pomoci Ukrajině změnit. Ředitel think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda odhadl, že na Ukrajinu by chtělo odjet několik set Čechů. Kvůli společnému postupu je vyzval k registraci.

K zapojení do obrany Ukrajiny vyzval zahraniční občany ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Češi tak mohou legálně učinit pouze v případě udělení výjimky od prezidenta republiky, nebo v případě, že disponují zároveň i ukrajinským občanstvím. Někteří politici zvažují v této souvislosti změnu zákona, která by službu v ukrajinské armádě umožnila. Některé země již službu v ukrajinské armádě svým občanům povolily.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček řekl, že se Zeman k výjimkám pro české občany, kteří by se rozhodli zapojit do obrany Ukrajiny, staví příznivě. „V souvislosti s otázkou účasti českých státních příslušníků na obraně Ukrajiny si pan prezident vyžádá stanoviska zainteresovaných ministerstev (obrany, vnitra a zahraničí) a o věci bude hovořit ve čtvrtek v Lánech s předsedou vlády Petrem Fialou,“ uvedl Ovčáček. „V principu se pan prezident k této záležitosti staví příznivě,“ dodal.

Na pomoc se zbraní v ruce se hlásí stovky Čechů

Janda odhadl, že o pomoci Ukrajině uvažuje až několik set Čechů. Evropské hodnoty se proto podle něj snaží o koordinovaný postup, a zájemce o pomoc Ukrajině proto vyzval k registraci. Společně by poté mohli například požádat Zemana o udělení výjimky. Variantou je humanitární pomoc na území Ukrajiny nebo například pomoc na Slovensku, řekl.

„Vidíme, jak mnoho českých občanů se připravuje nebo zvažuje, že by odjeli na Ukrajinu bojovat a bránit ji,“ zdůvodnil vznik iniciativy. Současná legislativa Čechům umožňuje vstup do cizí armády pouze po udělení výjimky od prezidenta republiky.

Janda poukázal na probíhající politické diskuse, zda bude prezident takové výjimky udělovat nebo zda se například změní legislativa. Protože ale podle něj až stovky lidí projevují zájem, aby mohly na Ukrajinu odjet, Evropské hodnoty vytvořily jednoduchý formulář, díky kterému na tyto dobrovolníky získají kontakt a budou je moct oslovit při dalším vývoji.

„Uvidíme v dalších dnech, jak se to vyvine, jestli to bude koordinovaná iniciativa, která bude žádat prezidenta o výjimku, aby ti lidé mohli legálně odjet bojovat, anebo zdali bude snaha, aby ti lidé odjeli pomoct s humanitární prací na východní Slovensko, k tomu samozřejmě žádný souhlas není potřeba,“ řekl Janda.

Na Ukrajině by se podle něj mohli dobrovolníci zapojit jak přímo do bojů, tak by mohli zemi pomoct třeba ve smyslu humanitární asistence těm, kteří v ní strádají.

Počet zájemců odhadl na nízké stovky, vychází například z toho, kolik lidí kontaktuje ukrajinskou ambasádu v Praze s žádostí o informace. Očekává, že mezi nimi budou i bývalí vojáci. O tom, že by někdo již na Ukrajinu odjel nelegálně, informace nemá. „Osobně bych očekával, že se to dít bude. Nikoho takového jsem nepotkal, ale odrazoval bych je od toho, je škoda to udělat nelegálně,“ řekl.

Zaručí obráncům Ukrajiny beztrestnost zákon?

Debatu o změně zákona inicioval také bývalý ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček nebo senátor Václav Láska (SEN21). „Neuvěřitelné. Opravdu mě kontaktují lidé, co chtějí jet bojovat a bránit Ukrajinu. Je to neuvěřitelná statečnost. (...) Bleskově s týmem připravíme novelu zákona, který jim zajistí úplnou beztrestnost. (...) Novelu zákona nabídneme vládě a poslancům. Pokud by ho náhodou nikdo nechtěl (nevěřím, že se tak stane), tak ho předložím v Senátu,“ uvedl Láska.

Podle premiéra Petra Fialy by nebyla změna zákona nejlepším řešením, o výjimkách by podle něj měl prezident Zeman rozhodnout v individuálních případech.

Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) není na místě uvažovat o změně legislativy. „Myslím, že náš právní řád, který až tak jednoduše neumožňuje někomu narukovat k cizí armádě, je víceméně v pořádku,“ řekl s tím, že zájemci o službu v cizí armádě mají možnost požádat prezidenta o výjimku. „Rozhodně bych teď nediskutoval o nějaké změně právní úpravy,“ uvedl.