Devět z deseti nakažených má v sobě tak málo viru, že nejsou pro okolí nebezpeční

Konečně chytrá karanténa

Devět z deseti nakažených má v sobě tak málo viru, že nejsou pro okolí nebezpeční
Konečně chytrá karanténa

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Počet nakažených čínským koronavirem, které odhalují testy, prudce stoupá. V přepočtu na obyvatele dnes patříme k zemím s nejvyšším počtem odhalených případů. Epidemiologové vysvětlují prudký každodenní růst tím, že hygienici jsou schopni výrazně lépe vyhledávat ty, kdo se potkali s nakaženými, a testovat je. Ty testy také prokážou mnohem víc nakažených. Velká část z nich, často se uvádí až 75 procent, nemá vůbec žádné příznaky. Bez dohledávání kontaktů nakažených, známého pod slovem trasování, by se tito lidé nikdy neodhalili. Nic jim není. Na test by sami o sobě nikdy nešli. Kdyby jim nezavolali z hygieny.

Spolu s počtem odhalených nakažených zároveň prudce stoupá počet lidí, kteří skončili v karanténě. Počítají se v tisících. Nemají žádné příznaky, jejich texty jsou negativní. Na čtrnáct dní se ale museli izolovat doma. To má obrovské dopady na ekonomiku i osobní život lidí. Když firma najednou musí poslat do izolace celé pracovní týmy nebo škola celé učitelské sbory, paralyzuje to.

Na rozdíl od začátku epidemie, kdy hygienici posílali do izolace každého, kdo se potkal s nakaženým, jsou už dnes při uvalování nucených karantén obezřetnější. Do izolace musejí jít jen takzvané „epidemiologicky významné kontakty“. V praxi to znamená: ti, kdo strávili víc než patnáct minut v přítomnosti nakaženého na vzdálenost menší než dva metry. Nebo s ním pobývali delší dobu v uzavřených prostorách. Za ty jsou považovány kanceláře, zasedací místnosti, byty, tovární haly, dopravní prostředky, jako je dálkový autobus nebo letadlo. Do karantény nepůjde ten, kdo prošel kolem nakaženého na chodbě ve škole, ani ten, kdo se s ním setkal v nákupním centru.

I tento okruh lidí, kteří míří do karantény, je ale obrovský. Na svém příkladu to předvedl premiér Andrej Babiš. Když vyšlo v prvním zářijovém týdnu najevo, že strávil několik hodin na společném jednání s nakaženou hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou, než ho hygienici stihli kontaktovat, sám aktivně oznámil, že on do karantény nepůjde. Od Rážové prý seděl víc než dva metry, měl po celou dobu na tváři respirátor třídy FFP2, místnost měla vysoké stropy a větralo se v ní. Pražští hygienici neměli odvahu Babišovi vzdorovat a karanténu mu nenařídili.

Premiér na svém vlastním příběhu předvedl, jak jsou karantény zatěžující. Ozval se široký odpor lidí, kteří při podobných situacích jako Babiš do izolace museli. Podle hesla Vést příkladem by měl Andrej Babiš začít hledat cestu, jak karantény omezit.

Jednou ze skutečně chytrých možností by byly chytřejší a sofistikovanější testy na čínský koronavirus. Ty, které se používají dnes, jen metodou ano-ne zkoumají, jestli v sobě testovaný koronavirus má. Už ale nezjišťují, jaké ho v sobě má množství. Právě množství viru, „virová nálož“, přitom rozhoduje o tom, jak je pro ostatní nakažlivý. Podle různých studií má v sobě velká část infikovaných tak malé množství viru, že nejsou nakažliví. Americký epidemiolog Michael Mina z Harvardu v New York Times navrhuje, aby se začalo testovat sofistikovanějším stylem a zjišťovala se nejen přítomnost viru, ale i jeho množství. Podle toho by se odhalilo, kdo je skutečně nakažlivý, a jeho kontakty by měly skončit v karanténě, protože je vysoká pravděpodobnost, že od něho virus skutečně chytili, a kdo je naopak covid pozitivní, ale není svému okolí nebezpečný.

Mina upozorňuje, že podobné PCR testy, jaké se používají na jiné infekce, řeknou nejen to, jestli je dotyčný nakažený, ale ukážou i množství viru a s ním i to, jak moc je člověk svému okolí nebezpečný. Takové testy už jsou dnes podle profesora Miny na trhu k dispozici.

Podle nové studie, kterou si zadaly úřady v New Yorku, Massachusetts a Nevadě, v sobě má až 90 procent nakažených tak málo viru, že nejsou pro své okolí, včetně toho nejbližšího, nebezpeční. Ti, kdo potkali tyto nakažené s nízkou virovou náloží, by tak nemuseli jít do karantény. Sofistikovanější testování je cesta, jak omezit ekonomicky i psychologicky ničivé karantény.

Snad už se Babišův zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula po těchto testech shání a objednává je.

8. září 2020