Evropa si oddechla po oznámení Ruska, že dodávky plynu zatím nezastaví. Kreml totiž za svůj plyn žádá rubly, což ale západní země odmítají. Unijní státy jsou na ruském plynu silně závislé a nemohou si odstřižení od něj dovolit. Není proto jasné, zda by nebyly nakonec donuceny na platbu v rublech přistoupit. Nákup ruské měny by znamenal její masivní posílení. Už nyní se rubl dostal na hodnoty před invazí. Rusko totiž západní sankce, které měly hodnotu rublu srazit, obchází. Vladimir Putin nařídil vývozcům směnit většinu příjmů v tvrdých měnách za rubly, poptávka po nich tak silně rostla. Pokračující vývoz ropy a plynu tedy Putinově záměru značně pomáhá.

Rubl vymazal své prudké oslabení vůči dolaru, které nastalo v důsledku ruské invaze a uvalení sankcí. Před invazí se pohyboval na hodnotě zhruba 80 rublů za dolar, poté klesl až na 120 rublů. Nyní se dá dolar pořídit za zhruba 83 rublů.

Kreml přišel s požadavkem, aby odběratelé ruského plynu platili za dodávky v rublech. Putin pak podepsal dekret, podle kterého odběratelé z takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Podle dekretu mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov však následně řekl, že Rusko zatím dodávky plynu do Evropy nezastaví, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května.

Za „protiútok“ označuje Putinův požadavek ekonom Lukáš Kovanda. „Pokud by zejména země unie, klíčoví odběratelé ruských surovin, na platbu v rublech přistoupily, pomohou Putinovi podpírat nejen ruskou ekonomiku, ale navíc i ruskou měnu. Pro Putinův režim se přitom nic nezmění. V současnosti Rusko inkasuje devizy z prodeje surovin přímo. Jestliže by ale EU platila v rublech, bude si je pochopitelně muset nejprve od Ruska obstarat. To tedy bude své devizy, nejčastěji eura, získávat jako dosud, akorát ne prodejem surovin, nýbrž prodejem rublů,“ uvedl pro Echo24.

Státy by si tedy musely nejprve od Ruska koupit rubly, aby pak za ně pořídily ruské suroviny. Tím, že EU bude nakupovat dále ruský plyn a ropu, bude podporovat Putinovu ekonomiku a tedy i financovat invazi na Ukrajině. Nákupy navíc bude ještě podporovat ruskou měnu, která dále posílí.

Jak uvedl list Washington Post, za posílením rublu stojí zčásti Centrální banka Ruské federace. Ta zavedla přísné limity ohledně směny, výběru či převodu tvrdé měny do zámoří. Větší roli ale hraje právě vývoz ropy a plynu, který tvrdou měnu přináší do Ruska. Mezi podstatné sankce Západu totiž patřilo zmrazení zahraničních devizových rezerv centrální banky, aby Rusko nemohlo používat své zásoby dolarů a eur k nákupu rublů, čímž by zvedlo hodnotu této měny.

Rusko ale tuto sankci obešlo, když začala centrální banka od všech vyvážejících společností požadovat, aby 80 procent příjmů v tvrdých měnách směnila za rubly. Tím, že pokračuje vývoz ropy a plynu, který tvoří podstatnou část ruských příjmů, je zajištěn i stálý přísun tvrdé měny, která je pak převedena na rubly.

I pokud by pak Rusko své suroviny neudalo na Západě, může je prodat Číně nebo Indii. Právě Indie ruský útok neodsuzuje a nyní nakoupila ropu z Ruska díky západním sankcím s výraznou slevou. O tom, že Rusko nelze považovat za „mezinárodně izolované“ píše ve svém textu také Martin Weiss.

Čína a Indie se však Rusku do náruče vrhají jen tak napůl. „Západ je pro ně ekonomicky také podstatný, často podstatnější než Rusko. Což je jen o důvod více, proč nelze čekat, že by Rusko Evropu coby stěžejní odbytiště svých surovin nahradilo kýmkoli jiným. Letos se tak ruská ekonomika v důsledku války a sankcí propadne minimálně o patnáct procent a do konce příštího roku ztratí výsledek ekonomického růstu uplynulých patnácti let. Z ekonomického hlediska je Putinova válka katastrofou už teď,“ tvrdí Kovanda.

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, zajišťuje přes 40 procent spotřeby plynu v unii. Na ruském plynu jsou pak nejvíce závislé Česko a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. U Německa podle dat Eurostatu podíl ruského plynu na dodávkách činí 65 procent.

Ministr průmyslu Jozef Síkela uvedl, že Česko má zásoby plynu přibližně na jeden měsíc a zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. Dodal, že v současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní. Země je podle něj připravena na všechny možné varianty vývoje dodávek plynu a ropy z Ruska.