OECD: Globální hospodářský růst vyvrcholí v příštím roce 3,7 procenty

OECD: Globální hospodářský růst vyvrcholí v příštím roce 3,7 procenty

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Světový hospodářský růst v příštím roce vyvrcholí na osmiletém maximu a poté se vydá směrem dolů, neboť jeho tempo je limitováno neuspokojivou investiční činností a stále hrozivější úrovní zadlužení. Ve svém výhledu to v úterý uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Letošní tempo růstu globální ekonomiky organizace odhaduje na 3,6 procenta a po zvýšení na 3,7 procenta v roce 2018 by se jeho hodnota měla vrátit na 3,6 procenta v roce 2019. Ekonomika ČR by měla v příštím roce vykázat zvýšení o 3,5 procenta.

„Dnes se situace jeví dobře, ale pokud se aktivita soukromého sektoru zásadně nezlepší a nedojde k všeobecnému růstu reálných mezd, dnešní míru růstu si neudržíme,“ uvedla hlavní ekonomka OECD Catherine Mannová v rozhovoru pro agenturu Reuters. Dodala, že ekonomiku stále podporují opatření ve finanční a měnové politice, hodně práce ale zbývá udělat. „Zejména společnosti nevynaložily dostatečné prostředky, aby kompenzovaly amortizaci stávajících aktiv, natož aby investovaly do budoucího růstu,“ řekla Mannová. Navzdory slabé investiční činnosti podniky i domácnosti v řadě zemí díky levným úvěrům vesele utrácely a mohou pocítit zpřísňování politiky centrálních bank.

Světovou jedničkou je eurozóna, která letos s růstem 2,4 procenta předčila všechny přední vyspělé ekonomiky. V příštím roce se ale její tempo podle OECD zvolní na 2,1 procenta a v roce 2019 dále na 1,9 procenta. Hospodářství Spojených států by mělo letos stoupnout o 2,2 procenta. Příští rok, kdy ho pravděpodobně bude stimulovat daňová reforma, zrychlí na 2,5 procenta, v dalším roce ale zřejmě zpomalí na 2,1 procenta.

Co se týče Japonska, tam se růst ekonomiky v příštích dvou letech sníží na 1,2, respektive 1,0 procenta z letošních 1,5 procenta. Hospodářství ohrožuje především státní zadlužení, které je na úrovni 220 procent HDP a mezi státy OPEC dosud nejvyšší.

Růst HDP v České republice OECD pro letošek předpovídá na 4,3 procenta. V příštích dvou letech má tempo poklesnout na 3,5 procenta (2018) a 3,2 procenta (2019). Silný růst bude v dalších letech podporován jak domácí spotřebou, tak posílením vývozu díky expanzi v zahraničí. Poptávku domácností potáhne růst mezd a nízké úrokové sazby povzbudí kapitálové investice.

V Česku se však může projevit negativní dopad situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti je na historickém minimu a některé sektory pociťují nedostatek pracovních sil. S růstem mezd budou podniky zvyšovat také ceny, a to může vyústit v oslabení konkurenceschopnosti českých podniků, jakož i v nárůst inflace. Její míra se zrychluje a v příštím roce zůstane nad dvouprocentním cílem centrální banky, předpovídá OECD.

České ministerstvo financí letos očekává růst ekonomiky o 4,1 procenta a příští rok o 3,3 procenta. Odhady MF přitom analytici hodnotí jako konzervativní. Česká národní banka totiž letos podle listopadové prognózy čeká růst HDP o 4,5 procenta a příští rok o 3,4 procenta. Česká bankovní asociace odhaduje letošní růst na na 4,3 procenta a příští rok na 3,2 procenta.

,

28. listopadu 2017