KOMENTÁŘ Ondřeje Šmigola

Cenzoři objevili Clubhouse

KOMENTÁŘ Ondřeje Šmigola
Cenzoři objevili Clubhouse

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nejnovějším fenoménem sociálních sítí se stala aplikace Clubhouse. Přestože byla spuštěna teprve v dubnu, její tržní hodnota již dosáhla jedné miliardy dolarů. Síť funguje na jednoduchém principu. Lidé se tam mohou přihlásit do „místností“, kde pak mohou poslouchat přednášku či diskuzi, popřípadě se i zapojit. Jakmile diskuze jednou skončí, zanikne, nahrávat ji je totiž vysloveně zakázáno. To propůjčuje Clubhousu jistou exkluzivitu a možnost mluvit otevřeněji, než si lidé na internetu navykli. Dlouho však netrvalo a dorazili moderní puritáni, kteří označili Clubhouse za bezprostřední nebezpečí, které je nutné zcenzurovat.

Clubhouse tak zažil již první pokus o kariérní sestřelení. To je celkem obvyklé na Twitteru, kdy se „objeví“ něčí starý příspěvek, popřípadě vytrhne věta z kontextu, ve snaze člověka společensky zničit. Útočníkem tentokrát byla Taylor Lorenzová, technologická reportérka deníku New York Times, známá svými progresivními názory. Tweetovala, že Marc Andreessen, miliardář ze Silicon Valley, na Clubhousu „právě použil nadávku začínající na r a nikdo nic neřekl“.

Působilo to jako žalování šprta, který si jde postěžovat paní učitelce. Nadávkou na „r“ myslela slovo retard. Problém je však trojí. Za prvé Andreessen to slovo neřekl, použila ho jiná účastnice diskuze. Za druhé ta ho nepoužila jako nadávku, ale pouze konstatovala, že drobní investoři z Redditu, kteří nedávno zamávali burzami, sami o sobě mluví jako o „revoluci retardů“. Za třetí není jasné, proč použití slova „retard“ by mělo být tak strašlivé, aby to stačilo k vyobcování ze slušné společnosti.

Drobná odbočka. Zdá se, že v americké angličtině se rozrůstá počet slov, která jsou tak hrozná, že je nelze vyslovit bez ohledu na kontext. Kromě „slova na r“ sem patří také „slovo na c“ (cunt, česky kunda). Mezi nejznámější však patří „slovo na n“ (nigger, česky negr). New York Times se momentálně potýkají se skandálem, neboť donutily k rezignaci zasloužilého reportéra Dona McNeila, který toto slovo použil před třemi lety při diskuzi se studenty o rasistickém vyjadřování. Obšírněji o tom psal kolega Ondřej Štindl. To, že jen užití špatného slova se může stát důvodem k vyhazovu, je děsivé.

Kromě Lorenzové si „problematičnosti“ Clubhousu však všiml například server Vice. Ten zděšeně píše, že aplikace „umožňuje, aby se nekontrolovaně šířily konspirační teorie o covidu-19“. V další části si zase stěžuje, že v aplikaci došlo i „k šíření antisemitských konspirací nepravdivým tvrzením o zdravotních podmínkách a nenávistným řečem proti LGBTQ komunitě“.

Moderováním diskuzí v Clubhousu, včetně práva někoho vykopnout, jsou pověřeni zakladatelé „místností“. Server evidentně považuje za problém, že Clubhouse momentálně nezaměstnává žádné profesionální moderátory, kteří by mohli kontrolovat, kdo co říká. To, že je zakázáno diskuze nahrávat, je podle něj také minus. „Neexistuje žádný psaný důkaz. Vše je pouze mluvené, a pokud si to nenahrajete mimo, nemůžete se k tomu vrátit,“ cituje Vice novinářku Chante Josephovou. Ta se navíc obává, „že aplikace se seriózně nezabývá dezinformacemi“.

Není to poprvé, kdy se pod útokem ocitl nový komunikační kanál jen proto, že na něm mohou špatní lidé říkat špatné věci. Minulý týden se se pod drobnohledem ocitli starší bratři Clubhousu, totiž podcasty. Web Media Matters píše, že si podcastovou platformu Podbean oblíbili protrumpovští konspirátoři z hnutí QAnon. Zároveň si stěžuje, že šíření těchto podcastů umožňují i platformy Applu a Googlu.

Ve stejných intencích píše i web The Verge. Ten si stěžuje, že z podcastovacího světa nebyl vymazán bývalý poradce Donalda Trumpa Steve Bannon a známý konspirační teoretik Alex Jones. Za problém považuje i to, že podcastování je příliš decentralizovaný průmysl, takže někomu zakázat přístup není vůbec jednoduché. „Moderování se bude muset odehrát napříč těmito společnostmi, aby bylo efektivní, a momentálně toto snažení nefunguje tak jako u technologických monolitů, jako je třeba Facebook, Twitter nebo YouTube, kde můžete někoho odstranit stisknutím tlačítka,“ píše.

Kritice, že není dostatečně moderována, čelila například i platforma Substack, která umožňuje vydávat zpoplatněné blogy.

Samozřejmě že nikdo nechce, aby mu sociální síť zahltili antisemité a konspirátoři. Jenže tyto spravedlivé boje mají tendenci se přesouvat na nové cíle. Například Facebook nedávno zcenzuroval článek investigativního reportéra Iana Birrella, v němž rozporoval závěry týmu WHO, který přijel do Wu-chanu zkoumat vznik covidu-19. Prý odporoval názoru expertů. Přitom, že čínským komunistům nelze věřit a že WHO se k Číně chová úslužně, je všeobecně známo. Být skeptický se tedy vyplatí. Birrell také není žádný podivín, ale několika cenami ověnčený britský mainstreamový novinář.

Otázkou je, na co se novodobí cenzoři zaměří příště. Vzhledem k tomu, že Clubhouse se podobá virtuální hospodě, nelze vyloučit, že začnou požadovat, aby pan vrchní vyhodil Pepu, až zase začne vykřikovat něco o mimozemšťanech. Pak již přichází v úvahu kontrola rozhovorů u domácího stolu.

16. února 2021