S invazí na Ukrajinu a výroky ruských politiků o atomových zbraních rostou obavy z možného nukleárního konfliktu. O výrobu těchto zbraní usiluje Írán, použítím vyhrožuje dlouhodobě i Severní Korea. Je logické, že důsledky jaderné války by byly fatální zejména pro lidi v bezprostřední blízkosti vypuknutí konfliktu. Nová americká studie ale podrobně predikuje, jak smrtící by taková válka mohla být. Informoval o ní americký portál CBS News.

Studie zveřejněná v pondělí na vědeckém webu Nature říká, že jaderný výbuch by způsobil světový hladomor. Masivní množství sazí by totiž zamezilo slunečnímu záření, narušilo ekosystémy a omezilo tak produkci jídla.

„Šlo by o globální katastrofu,“ tvrdí studie podle CBS. Výzkumníci zjistili, že k devastujícím celosvětovým důsledkům by stačil „malý“ konflikt, například mezi Indií a Pákistánem. Týden trvající nukleární válka o zhruba stovce zbraní by zabila 27 milionů lidí přímo, po dvou letech by se však číslo vyšplhalo na 255 milionů. Přeživší by se teprve pak měl šanci dostat se k jídlu o minimální dávce, tedy jídlu nutnému k přežití.

„Jakmile jaderná válka začne, bude velmi těžké zastavit její eskalaci,“ uvádí vědci. Podle sestavených modelů zkoumali týdenní konflikt a zjistili, že nejhorším dopadům by svět čelil v prvních letech. Potíže by ale trvaly alespoň dekádu. Produkce plodin by se už třetím rokem po válce snížila o 90 %.

„Situace by byla velmi špatná. Velké množství lidí by hladovělo,“ řekla vedoucí autorka studie Lili Xia, která se zabývá klimatem na americké Rutgers University.

Všechny země by ale nečelily stejnému osudu. Nejhorší scénář by čekal Blízký východ, Střední Ameriku a části Asie. Čelily by těžkému hladovění, zatímco zbytek světa by měl v podstatě podobné zásoby potravin jako předtím.

Nejextrémnější předpověď počítá s tím, že každá země kromě Austrálie, Argentina, Uruguaye, Brazílie, Paraguaye a pár dalších by hladověla.

Obavy z jaderných válek rostou zejména po ruské invazi na Ukrajinu. Během stále trvajícího konfliktu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že „riziko jaderného útoku by nemělo být podceňováno“. Rusko a Spojené státy přitom v tuto chvíli vlastní víc než 1500 zbraní okamžitě využitelných v boji. V úterý nicméně ruský ministr obrany Sergej Šojgu na bezpečnostní konferenci v Moskvě řekl, že pro „užití jaderných zbraní při konfliktu na Ukrajině není žádný důvod.“ Spekulace Západu o ruském zapojení jaderných zbraní pak Šojgu označil za „totální lži“.

V červenci tohoto roku zase Írán deklamoval, že má technické kapacity na sestavení jaderné zbraně. Lídr Severní Koreje Kim Čong-un vyhrožoval použitím zbraní v potenciálním konfliktu se Spojenými státy a Jižní Koreou. Jaderné zbraně nebyly použity od roku 1945.