Ceny pohonných hmot v Česku vytrvale rostou, hranice 40 korun za litr už je minulostí. Realitou se může brzy stát tankování za 55 korun, možná i více. Řidiči tak panikaří, dělají si zásoby do kanystrů a poptávku tím silně navyšují. Situaci řeší vláda, která uvažuje o zastropování cen nebo snížení spotřební daně. Názory na plošná opatření se liší, z více stran se však ozývá, že právě snaha o předzásobení ceny zbytečně popohání. Umělé zlevňování tak situaci může ještě zhoršit. Je také nutné uvědomit si, že oproti stavu na trhu s plynem a elektřinou, není zdražování pohonných hmot tak závratné.

Na středečním jednání vlády bude zřejmě ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) vystupovat proti stanovení cennového stropu. „Než začneme přemýšlet o zastropování cen pohonných hmot, měli bychom si uvědomit, že ropy je na světových trzích dostatek a vliv na růst cen pohonných hmot v České republice má kromě ruské agrese také oslabování koruny a snaha předzásobit se ze strany spotřebitelů,“ uvedl Síkela.

Dodal, že stanovení stropu cen je navíc plošný druh opatření, což dlouhodobě nepodporuje. „A je třeba promyslet, zda to pomůže současnou situaci vyřešit. Nebo jestli to naopak nepovede k nakupování zásob za uměle snížené ceny a v důsledku toho k dalšímu tlaku na růst cen,“ varuje ministr.

Dočasné snížení DPH u pohonných hmot podporuje ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček. Podle něj existuje vzhledem k velké daňové zátěži u těchto komodit prostor pro snižování.

„Vzhledem k rozdílnému nastavení DPH u nás a v Polsku se při růstu cen pohonných hmot navíc zvětšují rozdíly mezi cenami u českých a polských čerpacích stanic. To může motivovat stále více lidí, aby jezdili tankovat mimo naše území, což vytváří výpadky ve výběru daní,“ tvrdí v reakci pro Echo24 Křeček.

Bez zásahu státu hrozí, že ceny pohonných hmot vzrostou na 55 korun za litr. „To by naši ekonomiku mohlo přiblížit ke scénáři stagflace, kterému se chceme vyhnout. Intervence na trhu s pohonnými hmotami má tedy své opodstatnění,“ domnívá se Křeček.

Naopak podle hlavního ekonoma Natland Petra Bartoně, by byla plošná opatření škodlivá, jakkoliv jsou politicky lákavá. „Vysoké ceny čehokoli znamenají relativní nedostatek té věci, a motivují tak, aby se s danou věcí šetřilo, a aby spotřebitelé nalezli nějaké alternativy. Vysoká cena je příliš důležitý signál na to, abychom ho utlumili, protože pak ta věc začne docházet ještě rychleji. Nakonec si ji už ani vláda nebude moci dovolit dotovat, a my zůstaneme nepřizpůsobeni a napospas ještě vyšším cenám v budoucnu,“ vyjádřil se Bartoň pro Echo24.

„Pokud se nám nelíbí, jak vysoké ceny pohonných hmot na někoho dopadají, řešme jeho příjem. Pokud nevěříme, že peníze skutečně utratí za pohonné hmoty, dejme mu poukázky. Ale nechme silný signál vysokých cen, aby ti, kteří mohou šetřit, skutečně šetřili. Pokud budeme mít strach o dopravní společnosti, které uzavřely nerealistické kontrakty a nyní nemohou od zákazníků vybrat více, odpusťme jim něco na dani z příjmů, aby přežily, a aby řidiči neodešli pracovat do zahraničí,“ dodal Bartoň.

Je také nutné uvědomit si, že to, co se děje s cenami pohonných hmot, je jen zlomek toho, co se děje s tržními cenami plynu a elektřiny. „Ty jsou také obsaženy ve všem zboží, stejně jako ceny pohonných hmot, ale za poslední rok se pohnuly až o 700 procent, zatímco u cen pohonných hmot jsme někde na desítkách procent,“ upozorňuje Bartoň.

Také na čtvrtek a pátek plánovaný summit EU by mohl přijít s nápadem, že dočasně povolí osvobození pohonných hmot od DPH. To je zatím nelegální. Výpadek veřejných příjmů se však bude muset opět zaplatit jinak.

„Daně tvoří v Česku nadpoloviční většinu ceny pohonných hmot. Snížení daňové zátěže čehokoli dává smysl, pokud se vymyslí, jaké výdaje se díky tomu sníží. Ale snižovat je nyní jen proto, že je něčeho skutečný nedostatek, by otupilo důležitou motivaci k šetření. A otupilo by to naše vnímání, že všechno něco stojí, a nelze všechny naše dluhy házet na naše děti,“ varuje Bartoň.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se domnívá, že v nejhorším scénáři by ceny pohonných hmot mohly přesáhnout 65 korun. „To ale předpokládá plné embargo na ruskou ropu a také to, že Fialova vláda by proti vysokým cenám nijak nezasáhla, například snížením DPH. V nejlepším možném scénáři válka na Ukrajině rychle skončí a ceny pohonných hmot se díky zklidnění trhu ustálí kolem 45 korun za litr s vyhlídkou návratu ke 40 korunám do konce letošního roku, nebo dokonce lehce pod tuto úroveň,“ uvedl Kovanda.