„Když nikdo neví, co děláme, neví ani, co děláme špatně.“ Tato obecná zásada dekadentní netransparentnosti při správě věcí veřejných proslavená sirem Humphreym Applebym v geniálním seriálu Jistě, pane ministře dostává v časech koronaviru novou podobu. Ne už fiktivní, ale skutečnou. A nikoli v Británii, ale u nás. Přeformulována zní asi jako Když nikdo neví, jaká data a podklady máme, neví ani, jestli se rozhodujeme logicky, nebo ne. Navíc nemůže nikdo ani zpětně hodnotit, jak a podle čeho jsme rozhodovali v minulosti a jestli ona rozhodnutí projdou testem přiměřenosti.

Právě tak působí až křečovitá snaha ministerstva zdravotnictví, jeho náměstka Romana Prymuly a ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška, odbývat zcela přirozené dotazy na datovou a analytickou základnu, která (snad) má stát za zásadními rozhodnutími o osudu nás všech. Už jen dovršením tohoto neštěstí je vyhození předního ekonoma Daniela Münicha z jednání na ministerstvu zdravotnictví proto, že se dožaduje téhož: tedy jasné evidence vedoucí k jednotlivým rozhodnutím a podmiňující i zásadní medicínská, společenská a hospodářsko-politická rozhodnutí budoucí. Přece celá moderní medicína je založena na datech (evidence-based medicine), tak na nich má být založeno i rozhodování o největším omezení osobních a ekonomických svobod lidí za existenci samostatné České republiky a jejich uvolňování.

Pomiňme argumentační faul v podobě opakovaného téměř kojzarovského obvinění, že čísla, která za peníze nás všech stát sbírá, chce někdo zneužít pro nespecifikované „byznysové účely“ snad farmaceutických firem. Nikdy nikdo nepožadoval jakákoli neanonymizovaná data! O žádné zlotřilé imperialisty nejde, jde o nás všechny. Každý pochopí, že i ve vědě je řada nejistot a tápání. Oba pánové jsou vědci, vědí to dobře sami. Proto je v pořádku říct Nevíme nebo Nemáme. Horší je naznačovat, že víme a máme, ale tutláme a nezveřejníme. Nebo dáme jen selektivně a podle vlastního uvážení. Pak je to právě typický sir Humphrey.

Čili není jasné, proč nelze agregovaně zveřejňovat, jaké komorbidity (další těžké nemoci) a jejich počet byly identifikovány u těch, kdo na COVID-19 zemřeli. Ani proč neznáme základní demografické a sociální parametry zemřelých či nakažených. Přece bychom tím lépe specifikovali ohrožené skupiny, které vyžadují speciální zacházení, a zároveň uměli lépe odfiltrovat strach tam, kde vůbec není třeba, ne? Je fajn, že již víme, že nejvíc nakažených je podle dat hygieniků mezi zdravotnickými pracovníky. Ale málo pochopitelné je, že nevíme, kde se dotyční nakazili a jak rizikové z tohoto pohledu byly či jsou samotné nemocnice či zdravotnická zařízení! Totéž platí pro domovy seniorů a přenos nákazy tam. Podobně veřejnost neví, kolik z testů představují spolehlivější ELISA testy a kolik jen rychlotesty a zda všichni rychlotestovaní třeba v domovech seniorů jsou vůbec do celkového čísla testovaných zahrnuti atd.

To vše by pomohlo s tím podstatným. Se správnou kalibrací opatření, jejich rozvolňování a také přípravou na možný návrat koronaviru v budoucnu. Když budeme tápat v datové mlze, což i nepřehledná a chaotická rozhodnutí vlády naznačují, budeme při případné druhé vlně dělat totéž co v první. Razantně šlapat na brzdu a spouštět plošná opatření, protože to bude zdánlivě „bezpečnější“ než opatření selektivní. Navíc to bude v situaci, kdy lidé budou všem proklamacím o viru – i díky dnešnímu tajení – věřit mnohem méně.

Nyní bohužel nepřipravujeme kapacitu zdravotního systému ani zdravotnického personálu na tuto možnou situaci a data k selektivnímu přístupu buď nemáme, nebo je tajíme, nebo je nepoužíváme. Přitom těžko věřit, že většině přijde racionální snížit rychlost na dálnici na 10 km/h na celém úseku z Prahy do Brna jen proto, že „hrozí mlha“, pokud z dat víme, že je tomu tak pouze na 90. a 160. kilometru a jinak svítí slunce. Právě jeho záblesky datový smog ohledně koronaviru nezbytně potřebuje.

Mojmír Hampl, ředitel služeb pro finanční sektor, KPMG Česká republika, člen iniciativy KoroNERV-20, a Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM, člen iniciativy KoroNERV-20