Komentář Lenky Zlámalové

Degenerujeme s Babišem. Pod úroveň Ruska a Kazachstánu

Komentář Lenky Zlámalové
Degenerujeme s Babišem. Pod úroveň Ruska a Kazachstánu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Proč se u nás podmínky pro podnikání za poslední rok propadly pod úroveň Ruska? Co nás nejvíc dusí? Proč máme jedny z nejschopnějších lidí na světě, a nejméně schopný stát?

Premiér Andrej Babiš ve slavnostním rozhovoru v České televizi u příležitosti stého výročí založení Československa tvrdil, jak se zemi snaží táhnout mezi desítku nejvyspělejších států světa. Ve skutečnosti se za jeho vládnutí odehrává přesný opak.

Alespoň pokud jde o podmínky k podnikání, které jsou ke statusu nejvyspělejších zemí světa naprosto klíčové. Pod Babišovou vládou v nich degenerujeme pod úroveň Ruska a Kazachstánu.

Je to jedno z nejdetailnějších a nejvíc používaných srovnání, jak snadno nebo obtížně se v jednotlivých zemích podniká. Světová banka tento týden zveřejnila novou studii Doing Business 2019. V ní detailně sleduje podmínky důležité pro úspěšné a výnosné podnikání, a tím pádem prosperitu celé země. Srovnává, jak snadné nebo náročné je založit firmu, vymáhat u soudů smlouvy, jak dostupné jsou úvěry, infrastruktura, získání různých úředních povolení včetně stavebního, o kolik času podnikatele připraví byrokracie při placení daní.

Mezi sto devadesáti hodnocenými zeměmi jsme se za poslední rok propadli o pět příček, na pětatřicátou pozici. Přeskočilo nás Rusko, Kazachstán, Ázerbájdžán, Rwanda a Francie. Neznamená to samo o sobě, že se podmínky pro podnikatele u nás musely nutně zhoršit. Jinde se ale zjevně zlepšily, takže jsme na tom hůř v mezinárodní konkurenci. A právě o to se v globalizovaném světě hraje. Zvlášť v případě středně velké, velmi otevřené ekonomiky, jakou je Česká republika. Investoři právě studie typu Doing Business velmi pečlivě sledují, když se rozhodují, do které země zamíří. Kde založí pobočky, továrny, vývojové laboratoře, s kým budou obchodovat.

Světovou jedničkou v podmínkách pro podnikání je Nový Zéland, následovaný Singapurem, Dánskem, Hongkongem, Koreou, překvapivě Gruzií, dále Norskem, Spojenými státy a Velkou Británií. Z celé Evropské unie se do první dvacítky vejdou jen tři pobaltské země, Finsko a Švédsko. Náš největší obchodní partner Německo je až na čtyřiadvacáté příčce. Těsně před Ázerbájdžánem. Následuje sousední Rakousko. Francie je na 32. příčce, těsně za Ruskem, pak je to Polsko, Portugalsko a teprve po nich Česká republika.

Naše obrovské slabiny jsou všude tam, kde podnikatel narazí na stát a byrokracii. Vůbec nejhůř jsme na tom v kategorii získání stavebního povolení. Tam nám patří až 156. příčka ze sto devadesáti sledovaných zemí. Je to tady byrokratičtější a náročnější než v mnoha tvrdě zkorumpovaných rozvojových zemích. Získání stavebního povolení tady trvá 246 dní a je k němu potřeba 21 různých úředních úkonů. Průměr nejbohatších zemí světa sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 159 dní při dvanácti úředních procedurách. A to jsou v něm započteny evropské země, které mají s byrokracií podobné problémy jako Česká republika, včetně Německa a Francie.

Tady a jen tady je odpověď na otázku, proč tak rychle rostou ceny nemovitostí. Je jich málo, protože stavět nové je dramaticky obtížnější než ve většině zemí světa. Žádná z dosavadních vlád s tím nebyla schopná něco udělat.

Rusku, které nás v kvalitě prostředí pro podnikání přeskočilo, patří co do rychlosti získání stavebního povolení 48. příčka na světě. V zemi proslulé silnou byrokracií a korupcí se na stavební povolení čeká 170 dní. O dva a půl měsíce kratší dobu než v České republice.

Druhé nejhorší skóre jsme získali v kategorii start podnikání. Tady nám patří 115. příčka ze všech sledovaných zemí. Na povolení se tu čeká 25 dní a opět je k němu potřeba značných (konkrétně osmi) byrokratických procedur. Průměr bohatých zemí OECD je 9,3 dne při pěti procedurách.

Třetí největší slabinou je vymáhání smluv. Tady jsme na 99. příčce. Při obchodním sporu u soudu se podnikatel výsledku dočká v průměru za 678 dní. Bezmála za dva roky. Průměr zemí OECD je 582 dní. Velká Británie je se 437 dny silně pod průměrem evropské unie. Tady je jedna z odpovědí, proč se finanční instituce opravdu nechtějí stěhovat ze City do kontinentální Evropy. V Německu to trvá 499 dní.

Jak už bylo řečeno, slabí jsme především tam, kde podnikatel naráží na stát a byrokracii. Svůj čas a energii zbytečně ztrácí při zdlouhavém vyřizování povolení, prosazování smluv, placení daní. Ta energie mu přirozeně chybí jinde. Při vymýšlení, jak a čím porazit konkurenci.

Je to obrovská škoda. Dusivou byrokracií promrháváme lidský kapitál, v souvislosti s ním nás přitom jiná studie Světové banky Human Capital Index řadí mezi 157 zeměmi světa na čtrnáctou příčku: po bok bohatých Britů a Švýcarů. Tento index sleduje především úroveň zdraví a vzdělání.

4. listopadu 2018