Fráze, že štěstí přeje připraveným, je hodně obehrané klišé. Ale funguje. Teď je nejvyšší čas dobře se připravit na první podzim s koronavirem. Podzim, k němuž kromě krásného barevného listí a měkkého slunce patří i úplně normální rýma, kašel, viróza a taky vlna chřipek. To všechno má stejné klinické příznaky jako čínský koronavirus. Největší riziko je teď v tom, že se začneme bát, když kdokoli kolem nás zakašle nebo vytáhne kapesník. A společnost bude na všechny lidi s banální rýmou tlačit, aby zůstali doma.

Na kašlající podzim je potřeba se připravit mentálně i organizačně. Už jaro s čínským koronavirem jasně ukázalo, že země, které jsou schopné dobře zorganizovat testování a trasování kontaktů nakažených, nemusejí sahat ke středověkým opatřením generálních karantén, vypínání ekonomiky, zavírání škol a zákazů vycházení. Vědí, že je potřeba předcházet tomu precizní prací s daty o nakažených a rychlou reakcí na ně. Hlavní tvář jarní karantény, v současné době vládní zmocněnec pro zdravotnický výzkum Roman Prymula, teď v několika velkých rozhovorech rozjel o přípravách na podzim debatu. V deníku Právo vyslovil dost děsivou tezi, že by v určité době až desetina společnosti byla v domácí izolaci. Pro představu: to je izolace skoro celé Prahy. Je to situace, do které by se Česko nikdy nemělo dostat.

Důležitou mentální přípravou by bylo zmapování, jak lidé v současné době skutečně koronavirus vnímají. Kolik z nich z něj má stále vážný strach. A kolik už ho poté, co jsme prožili léto s docela hodně nakaženými, ale velmi málo vážně nemocnými, bere jako riziko, s nímž je prostě potřeba se s plnou znalostí věcí naučit žít. V zemi, kde premiér vládne podle průzkumů, nevyšel už od března jediný pořádný průzkum, jak lidé o viru smýšlejí. Člověk pak velmi snadno podléhá atmosféře ve své bublině. Jestli patří k úzkostlivým, nebo k těm, kdo touží po virem co nejméně omezeném životě i za cenu rizika, které přináší. „Určitě došlo k poměrně výrazné míře polarizace, kdy část lidí koronavirus považuje za velice nebezpečné onemocnění a snaží se vyhýbat jakémukoli kontaktu, a druhá část se na něj dívá tak, že se nic nemůže stát. Korektní a správný názor je někde veprostřed. Nyní máme čtyřikrát mírnější průběhy nemoci než na začátku. Nedá se ale říct, že by virus oslaboval, v populaci se pořád poměrně intenzivně šíří. Kdybychom předpokládali, že bude čtyřikrát mírnější a nechali ho v populaci volně běžet bez jakékoli kontroly, tak se dostaneme na počty, které nás budou trápit. A to nikdo nechce,“ říká Prymula v rozhovoru pro iDNES.cz. „Je snaha stále trasovat kontakty, jinak bude větší šance, že v populaci nákaza nabere téměř exponenciální charakter. Epidemiologicky je virus stále stejně nebezpečný, ba se dá říci, že šíření je vyšší – ale klinicky je méně závažný. A my nevíme, jak to bude vypadat na podzim. Argumenty, proč je virus klinicky méně závažný, jsou založeny na celé řadě spekulativních argumentů. My s tím virem prožíváme první sezonu. Vrátí se klinická závažnost? Budeme v uzavřených prostorech na podzim čelit větším dávkám viru? To vše je zatím na bázi spekulací.“

Samozřejmě že rozumná je cesta přiměřené reakce na riziko. Takhle racionálně ale bohužel kabinet Andreje Babiše ani většina jiných vlád v Evropě momentálně nefunguje. Otvírání a zavírání společnosti reaguje na společenskou atmosféru. A tady bychom před kašlajícím podzimem opravdu potřebovali vědět, na čem jsme. Potřebovali bychom velký a poměrně detailní průzkum, jak lidé vnímají riziko v různých situacích. Jestli je víc těch, kdo se bojí, nebo těch, kdo už odmítají si omezovat život.

Tohle je přesně parketa, kde by média veřejné služby měla tu veřejnou službu předvést. Objednat velký průzkum, ideálně společně financovaný Českou televizí a Českým rozhlasem, z něhož by bylo zřejmé, jak lidé riziko koronaviru vnímají. Ten průzkum je docela drahý a soukromá média do něj investovat nebudou. Přesně tohle je role a smysl těch veřejnoprávních.

Další dobrou přípravou na podzim je očkování co největší části společnosti proti běžné chřipce. Prymula i před ním ministr zdravotnictví Adam Vojtěch už to otevřeli. Kromě výroků, že je to dobrá prevence, by ale prospělo, kdyby tentokrát kvůli výraznému riziku míchání chřipek a covidu zdravotní pojišťovny každému, kdo o to bude mít zájem, očkování proti chřipce hradily.

Společně s pojišťovnou hrazenými a dostupnými testy na covid (viz Týdeník Echo č. 33/2020), je to nejlepší investice do toho, aby se na podzim zas nemusela vypínat ekonomika, zavírat školy. Aby každý, kdo dostane kašel nebo rýmu, nemusel trčet doma v izolaci, ale mohl se otestovat a věděl, na čem je.

Ministr zdravotnictví už velmi rozumně navrhl zkrácení karantény ze čtrnácti na deset ní. Racionálně argumentuje tím, že zkušenosti s čínským koronavirem ukazují, že inkubační doba je v drtivé většině případů výrazně kratší, než to budilo dojem na jaře. Pokud by se před kašlajícím obdobím podařilo navíc získat testy, které jsou schopné odhalit covid i chřipku v jednom, opět to výrazně pomůže k tomu, aby stovky tisíc lidí nemusely sedět doma v izolaci. Když vám při nachlazení test ukáže, že sice nemáte koronavirus, ale máte chřipku, včasnou domácí izolací zabráníte tomu, aby ji od vás někdo chytil. A když člověk nebude pozitivní ani na jednu z těchto nemocí, může víceméně normálně žít, jako žil s rýmou vždycky předtím.

Před podzimem musíme investovat do co nejlepší imunity vůči panice. K té nám pomůže průzkum, který odhalí, jak na tom společnost mentálně je. Plus každému dostupný test a očkování na chřipku. Aktuálně se nenabízí lepší prevence proti vypínání ekonomiky, zavírání škol a zbytečnému omezování života.