Kdy skončí všechno to zavírání, vypínání, omezování, do kterého svět kvůli čínskému koronaviru ve vlnách upadá? Kdy se vrátíme k normálnímu životu bez omezení? Až se vyvine vakcína a plošně se nasadí. Tak zní už od ledna, kdy se čínský virus poprvé oficiálně objevil a byl pojmenován, jediná odpověď, která je světlem na konci tunelu.

Do vývoje vakcín nalily některé vlády (především ta americká) a soukromé firmy obrovské peníze. Výzkumné a testovací fáze se výrazně zrychlily. Regulace se usnadnila, jak jen to šlo. Hned několik firem v posledních týdnech ohlašovalo, že jsou těšně před cílem. Ve třetí fázi klinických testů. V pondělí přišel průlom. Americká společnost Pfizer a německá firma BioNTech oznámily, že jejich vakcína prokázala 90procentní účinnost a neobjevily se žádné vážnější vedlejší účinky. Vakcína by tak podle šéfů firmy mohla být k očkování připravená už během prosince. Plus minus za měsíc. Konkurenční britsko-švédská AstraZeneca je se svým vývojem těsně před cílem.

Je to průlom, na který přišla okamžitá reakce. Americká, britská nebo německá vláda ohlásily, že první vakcíny a očkované očekávají ještě do konce letošního roku. Média zaplavily vědecké i popularizační články, co je vakcína od Pfizeru zač, jak funguje, kolik a kdy se jí může vyrobit. Analytické týmy bank okamžitě začaly sepisovat studie, jak start vakcíny ovlivní postkoronavirové hospodářské oživení.

V úplně první vlně půjdou zdravotníci ze skutečně první linie na jipkách a infekčních odděleních. Po nich v druhé fázi následují rizikoví lidé, kteří mají alespoň dvě komorbidity (například obezitu a cukrovku), věk nehraje roli. Spolu s nimi se v této druhé fázi očkují i senioři nad 65 let. Ale ne všichni. Jen ti, kdo žijí v hustě obydlených oblastech. Takže důchodci v New Yorku ano, v odlehlých horských oblastech Wyomingu ne. Přesně to vychází z dosavadního poznání, že věk sám o sobě není problém. Problém jsou právě ty komorbidity. Takže ti, kdo je mají, jdou úplně první. Všechny tyto skupiny by podle amerického vakcinačního jízdního řádu měly být očkované ještě do konce března. Američané i přesně vědí, kolik je to lidí. V první fázi 14,7 milionu. V druhé 26,8 milionu.

Od dubna se rozjíždí třetí, tentokrát už velmi masová fáze. Očkují se zbývající rizikoví občané, kteří mají alespoň jednu komorbiditu. To je třicet milionů obézních plus deset milionů diabetiků. Spolu s nimi nastupují v této fázi i všichni zbývající senioři nad 65 let. Ti z méně zalidněných oblastí. Těch je 13,2 milionu. Ve stejné fázi jdou učitelé z prvních stupňů základních škol, kterých je celkem 9,1 milionu. Zaměstnanci takzvané kritické infrastruktury, kam patří lidé, již pracují v potravinářství a v obchodech s potravinami, v energetice, telekomunikacích a dalších síťových odvětvích plus pracovníci v dopravě a kurýři se zásilkami. Dohromady další 2,7 milionu lidí. Spolu s nimi i 2,7 milionu vězňů a pracovníků ve vězeňství. A milion amerických bezdomovců a těch, kdo se o ně starají v azylových centrech.

Spojené státy počítají, že do konce dubna budou mít 150 milionů očkovaných. Už imunizací těchto skupin se vyhýbají riziku dalšího vypnutí ekonomiky. Rizikové skupiny jsou chráněny. Přestává hrozit zahlcení nemocnic.

Od května už se ve čtvrté fázi očkuje dalších 140 milionů Američanů. Osmdesát milionů dětí do 18 let. Mladí lidé mezi osmnácti a třiceti lety. Zaměstnanci univerzit, továren, restaurací, hotelů, bank, knihoven, holiči a fitness instruktoři. To jsou skupiny, které mají díky svému životnímu stylu vůbec nejvíce kontaktů. Po nich už pak jde ve čtvrté fázi zbývajících 33 milionů Američanů. To všechno se očekává do června.

Němci už dávají dohromady speciální očkovací panely a chystají 60 speciálních očkovacích center. V pondělí představí vědecké týmy z Německé etické rady, Akademie věd, Komise pro vakcinaci (STIKO) a Robert Koch Institute detailní očkovací jízdní řád.

U nás je reakce politiků, ale i většiny médií výrazně slabší. Premiér Andrej Babiš se vůbec neobtěžoval s tím, že by uspořádal speciální tiskovku, kde oznámí, že i pro nás je to velký průlom a on chystá tým, který přijde do pár dní s jasným vakcinačním jízdním řádem. Nový ministr zdravotnictví Jan Blatný jen oznámil, že Česko se připojilo ke společné objednávce Evropské unie na vakcíny Pfizeru. „Věříme, že tak, jak je to teď nastaveno, bychom měli mít v době, až bude vakcína k dispozici, kolem pěti milionů dávek.“

To je ale zhruba tak všechno, co z vlády po ohlášení průlomové vakcíny vypadlo. Žádný jízdní řád, jako mají Američané. Žádný plán na budování očkovacích center, jako mají Němci. Místo toho se z vládních řad ve veřejném prostoru šíří řeči, že dřív než v únoru tady vakcína určitě nebude, a už se přemítá nad třetí vlnou pandemie a dalším zavíráním všeho možného.

Vláda se už dřív chlubila, jaký má očkovací plán, kdo kdy vakcínu dostane. K nalezení je na stránkách Státního zdravotního ústavu. Je to velmi obecný dokument ze sedmého září, který má k americkému nebo německému jízdnímu řádu velmi daleko. Dá se z něho vyčíst, že v první vlně se mají očkovat všichni chronicky nemocní pacienti plus senioři nad 65 let. To je ale dohromady několik milionů lidí. Jakékoliv další členění, kdo dřív a kdo potom, a informace o tom, s jakou částí společnosti se při očkování počítá, už chybí.

Nikdo z Babišovy vlády to za několik dní od vyhlášení Pfizeru nevyjasnil. Vypadá to, že po selhání s testováním, trasováním a ochranou ohrožených míří kabinet k dalšímu selhání, které nás bude stát miliardy korun a zbytečně ztracené životy.

Pokud se neprobereme z této neschopnosti, může se nám stát, že na jaře budeme v dalším lockdownu zírat, jak ti, kdo si dokázali očkování zorganizovat, svobodně žijí a prosperují.

Čínský koronavirus naplno odhaluje, které společnosti a vlády jsou technologicky a logisticky schopné a které se utápí v chaosu, a proto se dusí v lockdownech. Zatím jsme bohužel čelní představitelé druhé skupiny. A nevypadá to, že by vláda Andreje Babiše byla schopná něčeho jiného. S očkováním míří už do třetího tvrdého koronaselhání.