Koronavirus v Česku

OSVČ, které zasáhla opatření vlády, dostanou 15 tisíc korun měsíčně

Koronavirus v Česku
OSVČ, které zasáhla opatření vlády, dostanou 15 tisíc korun měsíčně

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Osoby samostatně výdělečně činné, které zasáhla vládní opatření proti koronaviru, dostanou od státu 15 tisíc korun měsíčně, a to po dobu trvání mimořádných opatření. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání kabinetu to oznámila ministryně financí Alena Schillerová. Příspěvky se danit nebudou, stát by mohla vyjít sedm miliard korun měsíčně, odhaduje ministryně.

„Dohodli jsme se, že podpoříme částkou 15 tisíc měsíčně OSVČ, kterým jsme zavřeli provozovny, nebo jsme jim zamezili v souvislosti s vládními opatřeními podnikání,“ řekla Schillerová. Je to součástí návrhu zákona, který resort financí připravuje. „Navrhla jsem, že vyplácet to budou finanční úřady, protože tam ten přehled o poplatnících je největší,“ dodala ministryně. Ta chystá také zákon o spotřebitelském úvěru a její resort řeší rovněž odložení prominutí některých lhůt u exekucí, aby dlužníci nebyli pod tlakem.

Stát již odpustil drobným podnikatelům část sociálního pojištění, konkrétně jeho minimální zálohy za půl roku od března do srpna. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné nebudou muset hradit zálohy v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Základní minimální měsíční záloha činí 2544 korun. Hradí ji lidé, kteří vykonávají drobné podnikání jako hlavní činnost.

Výjimku dostali zámečníci nebo automyčky

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ohlásil, že vláda schválila, že OSVČ budou mít nárok na ošetřovné pro děti do 13 let. „Bude ve výši 424 korun za den v maximální částce 13 144 korun měsíčně. Bude se o něj žádat prostřednictvím živnostenských úřadů,“ uvedl ministr průmyslu. Podnikatelé navíc budou moci od pondělí žádat o bezúročné úvěry v programu COVID II. U žádostí nebude stanovena minimální hranice půjčky, dodal.

Havlíček rovněž přečetl seznam těch, na nichž se od pátečního rána nebudou vztahovat přísná vládní opatření. Patří k nim zámečnictví či oprava, údržba a instalace strojů a zařízení pro domácnost. Omezeny nebudou ani myčky automobilů.

Ministerstvo zdravotnictví dále uvolnilo režim pro hotely a penziony, nově mohou poskytovat službu lidem, kteří požadují ubytování kvůli práci. Podle ministra Adama Vojtěcha musí všichni prodejci nově vybavit zákazníky rukavicemi nebo mikrotenovými sáčky, aby se nikdy přímo nedotýkali potravin holýma rukama.

Jeho náměstek Roman Prymula řekl, že se dal prozatím největší nárůst počtu infikovaných očekávat. Oznámil, že časem se zákazy budou postupně povolovat, ale je třeba, aby lidé opatření dodržovali.

Armáda se chystá na inteligentní karanténu

Armáda připraví 14 mobilních odběrových týmů, které budou po celé České republice odebírat vzorky od osob s podezřením na onemocnění novým koronavirem. Týmy budou připraveny od příštího týdne. V případě potřeby je armáda připravena jejich počet navýšit až na 33. Uvedl to ministr obrany Lubomír Metnar. Vojáci se tak podle něj zapojí do systému takzvané inteligentní karantény, kterou tento týden představil předseda Ústředního krizového štábu Prymula.

Schillerová brání změnu právního základu

Vláda mimo jiné změnila právní základ pro vydávání restriktivních opatření. Podle Schillerové proto, že podle zdravotnického zákona to je možné i po skončení nouzového stavu, který v Česku platí od 12. března na 30 dnů. Odmítla také právní výklad, podle něhož by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk. Část právníků i opozice vládu za změnu právního základu kritizovala, podle nich se tím vláda chce vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod.

Podle Schillerové je opření vládních opatření o zákon o veřejném zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. „Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil,“ uvedla Schillerová. Opatření podle krizového zákona vydává vláda v době nouzového stavu, který potrvá do 11. dubna a jeho případné prodloužení by musela schválit Sněmovna.

, jhr

26. března 2020