Ve věku 86 zemřel v sobotu večer novinář a publicista Jan Petránek, dlouholetý redaktor Československého rozhlasu. V srpnu 1968 byl jedním z těch, kteří vysílali z budovy rozhlasu ostřelované sovětskými vojáky. Po roce 1968 byl z rozhlasu propuštěn, podepsal Chartu 77. V roce 2015 obdržel od prezidenta medaili Za zásluhy o stát. O Petránkově úmrtí informoval Český rozhlas (ČRo).

Petránek se narodil 28. prosince 1931 v Praze. Do rozhlasu nastoupil v roce 1951, pracoval jako zahraniční korespondent a odborník na kosmonautiku. V 60. letech působil jako zpravodaj například v Sovětském svazu nebo v Indii.

V roce 1969 ještě komentoval v rozhlasu v přímém přenosu přistání Američanů na Měsíci, v době začínající normalizace ale musel rozhlas opustit a živil se jako topič. Ještě před listopadovou revolucí v roce 1989 začal psát do samizdatových Lidových novin, po legalizaci deníku se stal jeho redaktorem. Později se jako komentátor vrátil do rozhlasu.

Přeložil dějiny Spojených států a Středního východu, napsal povídkové knihy Andělé a čerti a Pod hvězdným šapitó. Byl také textařem, psal třeba pro skupinu Šanson – věc veřejná, se kterou i vystupoval.

V roce 2013 převzal Petránek novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského v kategorii Opus Vitae za dosavadní novinářskou činnost. Podle organizátorů za ryzí novinařinu, obdivuhodný rozhled a životní nezmarství.