Tag: sudety

Články k tagu

To zvláštní slovo Sudety

Ze Sudet, původně neškodného oronyma (vlastního jména pro hory, pohoří, údolí atd.), pravděpodobně keltského původu, se ve dvacátém století stal výbušný terminus politicus. Slovo Sudety strašilo několik generací Čechů – jistě ne proto, že se uplatnilo v botanice (violka sudetská, Viola sudetica) či v zoologii (ovád sudetský, Tabanus sudeticus), nýbrž proto, že se ozývá z názvů Sudetoněmecká strana či Sudetoněmecký landsmanšaft. Zdá se, že díky generační střídě je dnes už víc těch, které neděsí.

Není to nad naše síly?

Pravidelně po volbách se na mapě republiky její nejzápadnější část vybarví tak, že si toho všimnou i v Praze a začnou se ptát, co je to v těch Sudetech za zvláštní lidi? A pak si možná všimnou, že tam jsou také nejnižší platy, nejvíc lidí v exekucích, nejhorší lékařská dostupnost, nejméně vysokoškoláků, největší únik mozků, nejvíc sociálněpatologických jevů. Existuje něco jako homo sudeticus bohemicus, český člověk sudetský? A má jinou volbu? Na to jsem do Salonu pozval lidi se sudetskou zkušeností: Veroniku Bendovou, Alenu Zemančíkovou, Petra Mikšíčka, Michaela Runda a Pavla Vondráčka.

Requiem pro Vejprty

Cesta do pohraničního městečka Vejprty připomíná spíš příjemný výlet za účelem zimní turistiky. Náhorní plošina Krušných hor je v úterý dopoledne zalita sluncem a posypána několika centimetry sněhu. Krajině vévodí dlouhé řady větrných elektráren, které hrdě shlížejí do údolí na komíny tepelné elektrárny Prunéřov, se kterými dokonale kontrastují. Přesto nám s fotografem není veselo, protože cílem naší cesty je zmapování dopadu tragického požáru v domě pro mentálně postižené, který si vyžádal osm lidských životů.

Kreslení hranice

Československý stát vznikl 28. října 1918, delší dobu však nebylo jasné, jak budou vypadat jeho definitivní hranice. Početné sudetské obyvatelstvo v pohraničí se nechtělo smířit s českou nadvládou, Maďaři na jihu Slovenska také ne, osud Podkarpatské Rusi byl nejistý. V Paříži bojoval za československé územní zájmy ministr Beneš. Celkově byl úspěšný, některé změny se mu však do mírových smluv prosadit nepovedlo.

Mnichovská dohoda obětovala Československo. Válce ale nezabránila

Před 80 lety, 29. září 1938, podepsali představitelé evropských mocností – britský premiér Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler tzv. mnichovskou dohodu, ve které odsouhlasili postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda znamenala podle historiků faktický počátek druhé světové války.

Krvavá Lužnice

„Kdo to udělal? To udělal stát!“ Osmaosmdesátiletý Karel Smolek se nesmířil s popravou svých dvou strýců. S dalšími dvanácti mírumilovnými občany Tušti byli 24. května 1945 zastřeleni po rozsudku národního výboru, když byli předtím mlácením donuceni přiznat, že „zradili Československo“. Zbraně dodali vojáci plukovníka Vladimíra Hobzy, který dostal od vojenského velení v Táboře za úkol vyčistit jihočeské pohraničí od Němců a kolaborantů.

Jak se propadla Měděná Hora

Ne právě malá část území České republiky a Polska má podobný osud. My jim říkáme Sudety, tedy hraniční oblasti, které byly po staletí součástí českého státu. Pro Poláky to jsou „kraje znovuzískané“ na západě a severu nynějšího Polska, do roku 1945 součást Pruska, respektive Německé říše. Konec války se přes tyto převážně (někde výlučně) Němci obývané krajiny převalil jak parní válec. Výsledkem tohoto drcení byla zásadní proměna etnických, kulturních a sociálních poměrů. To platí jak pro tehdejší Československo, tak pro nově vznikající a na západ posunuté Polsko, kde osidlování Západu mělo neméně dramatický ráz.

Debata o české vině. Reflexe, nebo propaganda?

Pozvání do diskusního Salonu Týdeníku Echo přijali publicista Jan Urban, nakladatel a spisovatel Jiří Padevět, který čerstvě vydal knihu Krvavé finále o posledních válečných dnech v českých zemích, Jiří Šitler, velvyslanec a zmocněnec pro záležitosti holocaustu a antisemitismu, a archivář Vojtěch Šustek, autor edice dokumentů Atentát na Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu.