Tag: klima

Články k tagu

Počasí na začátku velikonočních prázdnin: přechod studené fronty provází silný vítr

Na severozápadě Čech, na Moravě a ve Slezsku hrozí dnes odpoledne a večer silný vítr. Na jižní Moravě může mít v nárazech rychlost až 80 kilometrů v hodině, upozorňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v dnes vydané výstraze s nízkým stupněm nebezpečí. V části Česka silný vítr komplikoval dopravu a působil problémy s dodávkami proudu už v úterý a ve středu.

Ne náboženství, ale jaro je opium lidstva

Prý je pryč radost z jara. Nad tím se debatovalo v jedné z tisíců debat naší doby. Znám z toho jen titulek, neboť by člověk musel být velkým masochistou, kdyby se chtěl o těch pocitech něco blíže dozvědět. Ale lze si to představit. Několik intelektuálně založených osob sedí a chmurně rozvíjejí důvody, proč se neradovat z jara. Přišlo v březnu, což je dřív, než prý má přijít, a potrvá jenom do června, kdy má skončit. Pak už bude horko a lidi budou u vody a nadávat, že za chvíli bude zase podzim, a to se ochladí.

VIDEO: Jubilejní Vasův běh se neobešel bez drama. Na trať se se vrhli klimatičtí aktivisté

Jubilejní 100. ročník Vasova běhu ovládli norští lyžaři. Na 90 kilometrech mezi švédskými městy Sälen a Mora byli nejrychlejší Torleif Syrstad a Emilie Fletenová, jež obhájila loňské vítězství. Závod se však neobešel bez komplikací - Syrstadovi totiž do cesty skočili klimatičtí aktivisté. Incident se stal asi kilometr před cílem. Norský závodník Torleif Syrstad si s náskokem jel pro vítězství, avšak na trať vnikli klimatičtí aktivisté. Ochranka je ihned zpacifikovala,

Nonkonformisty zruinovat

Diskuse o Green New Dealu, jejíž ozvěnu jsme teď mohli zaznamenat při sedláckých protestech u nás, stojí a padá s „vědou“. Protože „věda“, opakuje nám hlavní proud, dávno a mimo jakoukoli pochybnost zjistila, že tak prudké oteplení jako v posledních sto letech nebylo v dějinách zaznamenáno a že ho způsobuje rozmnožené lidstvo se svým průmyslem. Tím se odůvodňuje celý ten vějíř zákazů, uhlíkových daní, předpisů a kampaní na cestě k uhlíkové neutralitě. Kdyby byla „věda“ zpochybněna, logicky budou zpochybněny i všechny tyto zákony a s nimi celá jedna politická generace.

Náraz do klimatických mýtů

V nedávném rozhovoru s Barborou Tachecí se novinář Daniel Kaiser urputně pustil do evropského plánu na snižování emisí skleníkových plynů. Debata o něm je na místě, ale je třeba se opírat o relevantní fakta a data. Bohužel Daniel Kaiser svůj odpor ale odůvodňuje argumenty, které jsou spíše nepodložené mýty. V následujícím komentáři shrnu proč.

Jsme hrází proti populistům

Do koaličního soužití přichází po dvou letech život. Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan ve videoklipu slibuje, že začne premiéra tlačit k pořádné politice, což hlavně v ODS vyvolává údiv. Přímo uvnitř koalice Spolu je živo především u lidovců. Jejich šéf Marian Jurečka čelí vnitrostranickému tlaku, aby rezignoval po lžích kolem večírku na jeho ministerstvu neblahého 21. prosince. V pozadí nespokojenosti s Jurečkou jsou ovšem i nízké preference strany. Za možného z Jurečkových vyzývatelů je pokládán ministr životního prostředí Petr Hladík.

Rašelina

Za posledních sto let se z těžby rašeliny stal významný byznys a v posledních dekádách zejména pobaltské země těží a těží. Ne však jenom ony. Zahradnictví má ale významný etický falír. Rostliny jsou ti žrouti CO2 a vypadá to s prominutím dost pitomě, když se u jejich produkce sahá po nejmladším fosilním palivu a celé plejádě ropných produktů. Ano, všechna ta chytrá hnojiva a květináče s barevnými jmenovkami jsou vlastně jen různě zabalená ropa. Tenhle bizarní byznys nemá sice nijak hluboké kořeny, avšak šeredně jsme si na něj zvykli.

Po deštích uhodí v Česku mráz. Teploty klesnou až na minus 16 stupňů Celsia

V Česku by se o víkendu mělo podle předpovědi meteorologů začít ochlazovat. Na začátku příštího týdne by měly přijít i celodenní mrazy, v noci by teploty mohly klesnout až k minus 16 stupňům Celsia. Toho budou moci vlekaři využít k umělému zasněžování sjezdovek. Na Šumavě, v Krkonoších a Orlických horách bude ve středu i ve čtvrtek dál vydatně sněžit či pršet. Srážky společně s táním sněhu mohou znovu výrazně zvedat hladiny řek odvodňující tato pohraniční pohoří.

Polární vír může do Česka v lednu vrátit kruté mrazy

Počátek nového roku bude převážně oblačný nebo zatažený s deštěm a přeháňkami. Na horách bude sněžit. Teploty přes den se budou šplhat k deseti stupňům Celsia, pod nulu klesnou v noci jen v úterý a v pátek. Ochlazení může přijít o víkendu, na začátku příštího týdne se mohou objevit i celodenní mrazy. Ve třetím lednovém týdnu se mírně oteplí. Srážek bude po nynějším týdnu postupně ubývat. Vyplývá to z týdenní předpovědi a měsíčního výhledu na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a jeho sdělení na sociální síti X.

Sedm tipů, jak být v roce 2024 konečně světoví

S úderem nového roku se rády skládají různá sebezlepšovací předsevzetí, čím radikálnější a v čím ostřejším protikladu s dosavadním způsobem života, tím lépe. Bylo by ale přízemní zůstat jen u závazků čistě osobních; vylepšovat je třeba také společnost, a to také nejlépe radikálně, řezem, neboť nenápadná každodenní evoluce, která v průběhu dějin relativně spolehlivě korigovala excesy a sociální patologie tak, jako řeka ohlazuje kamínky ve svém korytě, je marketingově blbě vytěžitelná; zato revoluce v tomto ohledu fungují bezvadně. Jak tedy skokově vylepšit Česko, abychom se konečně posunuli na kýžený Západ?

Jedou dál, dokud nenarazí

Tisíce účastníků se tento týden vracely domů z klimatické konference v Dubaji, která se přihlásila ke znásobení kapacity obnovitelných zdrojů. Do závěrečné rezoluce prý jen o vlásek neprošel totální odvrat od fosilních paliv (byť by stejně nebyl vymahatelný), proti se o víkendu postavily těžařské země jako třeba Saúdská Arábie. Evropská unie jako celek definitivní stopku pro fosilní paliva požadovala. U někoho je to ideologické odhodlání, u někoho setrvačnost a nedostatek představivosti, že věci se mohou vyvinout jinak. Kola klimatické politiky na našem kontinentu se tedy točí dál bez ohledu na to, co se děje v zemích, jež politiku Evropské unie určují. A není to jen úspěch Geerta Wilderse v Nizozemsku, který před volbami slíbil strčit klimatickou legislativu „do skartovačky“.

Klimatická konference v Dubaji si zatleskala. Dohodla odklon od fosilních paliv

Zástupci téměř 200 zemí světa se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji dohodli na potřebě postupného omezování globální spotřeby fosilních paliv s cílem odvrátit ničivé klimatické změny. Na začátku dnešního plenárního jednání to oznámil předseda konference Sultán Džábir. Podle agentur Reuters a AP se jedná o historický krok. Předchozí konference mluvily o snižování emisí skleníkových plynů, fosilní paliva ale výslovně nezmiňovaly.

Za poškození Braniborské brány se bude zpovídat i klimatický aktivista z Prahy

Za poškození Braniborské brány, jednoho ze symbolů Berlína, se bude před soudem v Berlíně zodpovídat šest lidí z klimatického hnutí Letzte Generation (Poslední generace) včetně jednoho člověka z Prahy, oznámilo berlínské státní zastupitelství. Aktivistou z Prahy je Kai Arne Springorum, který má vedle německého i české občanství a potvrdil svou účast na zářijové akci, kdy hnutí postříkalo bránu barvou do výšky několika metrů. Řekl, že tak chtěl upozornit na hrozící klimatickou katastrofu.

Rozdvojená realita

Zatímco světoví lídři (a byznysmeni, vedoucí neziskových organizací, influenceři) se scházejí v Dubaji na masivní klimatické konferenci, zatímco generální tajemník OSN, Portugalec António Guterres, naléhá na co nejrychlejší konec užívání fosilních paliv, zatímco teprve zasychá inkoust na klimaticko-energetickém plánu české vlády, který předpisuje mít u nás do roku 2030 pětkrát víc větrníků a solárních panelů, a zatímco předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová volá po „nových poplatcích, zelených dluhopisech a samozřejmě uhlíkových daních“, dějí se tou samou dobou v terénu věci.

Na město padla neprodyšná mlha. Smog zabil za pět dní v Londýně tisíce lidí

Celý Londýn se ocitl v hustém a nepolevujícím oparu směsi kouře a mlhy. Smog tak silný, že ho nikdo nepamatuje, v podstatě zastavil silniční dopravu a pronikl i dovnitř budov. Kina a divadla musela rušit představení, protože diváci v zadních řadách by na plátno nebo jeviště nedohlédli. Pět dní trvající smog nakonec zabil 12 tisíc lidí. Od události, kterou údajně premiér Winston Churchill nejprve bagatelizoval, uplyne v úterý 5. prosince 72 let.

Ne miliardy. Von der Leyenová chce do zelené transformace nalévat už biliony eur a žádá nové daně a dluhopisy

Ve financování zelené transformace musíme z miliard přejít na biliony. To jsou slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové během jejího projevu na světovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Podle Leyenové se musí k tomu využít nové finanční nástroje, zmínila například zelené dluhopisy a emisní povolenky. Tohle naprosté odtržení od reality musíme zastavit, reagoval na šéfku komise místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

„Protivítr sílí.“ „Chtějí zastavit náš pokrok.“ Harrisová vyzvala k „boji“ proti těm, kdo zdržují ochranu klimatu

Viceprezidentka USA Kamala Harrisová na klimatickém summitu COP28 v Dubaji prohlásila, že svět musí "bojovat" proti těm, kteří brzdí akce k ochraně klimatu. Podle ní je rozsáhlé celosvětové úsilí zastavit rostoucí teploty ohroženo a musí se urychlit. Dodala, že "protivítr jen sílí," píše web Politico. „Musíme udělat víc,“ apelovala Harrisová na publikum složené z předních světových představitelů na klimatickém summitu. „Pokračující pokrok nebude možný bez boje,“ řekla na shromáždění.

„Začněme financovat jádro a ztrojnásobme do roku 2050 počet reaktorů,“ vyzvala v Dubaji dvacítka zemí

Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se jaderná energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobila. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.

„Změna klimatu je jedna z největších výzev naší doby,“ uvedl Fiala v Dubaji a slíbil miliony dolarů

Změna klimatu je jednou z největších globálních výzev naší doby. Uvedl na klimatické konferenci COP28 v Dubaji český premiér Petr Fiala. Zároveň jako součást řešení klimatických problémů obhajoval obnovený rozvoj jaderné energetiky, která je podle něj spolehlivá a zároveň čistá. Česká republika je rovněž připravena v příštích čtyřech letech poskytnout až čtyři miliony dolarů (zhruba 90 milionů korun) do světového fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatické změně, uvedl Fiala.

Jmenuji se Fiala a jsem váš komparz

Právě odlétám na klimatickou konferenci – napsal včera Petr Fiala, nebo spíše jeho PR tým, na síť X (Twitter), a vzbudil tím očekávatelný posměch. Každý let znamená emise skleníkových plynů, letos každoroční konference ve Spojených arabských emirátech hostí rekordních 70 tisíc účastníků, prakticky všichni přiletí. Ale světová konference má ten vrozený rys, že pokud se na ní mají sejít lídři odevšad, velká většina nikdy nemá šanci přijet vlakem, na kole nebo po vzoru Grety Thunbergové bezemisní jachtou.

Na summit o klimatu jedině letadly. Na COP28 jimi přiletí přes 30 tisíc lidí

Na výstavišti v nejlidnatějším městě Spojených arabských emirátů (SAE) ve čtvrtek oficiálně začne dvoutýdenní jednání téměř 200 zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu. K proměně klimatu už stihli ale přispět i samotní účastníci summitu. Přibližně 30 tisíc účastníků dorazí na summit letadlem, což odpovídá přibližně 161 plně obsazeným letům Airbus A320. Informoval o tom německý deník BILD.

Habeck chce pokračovat s projekty ze sporných fondů. Je to nutné k udržení konkurenceschopnosti

Německý ministr hospodářství Robert Habeck a představitelé spolkových zemí chtějí nehledě na rozpočtovou krizi pokračovat s projekty, které jsou financovány ze sporných fondů. Podle Habecka je to nutné k ochraně jádra německé ekonomiky a k udržení konkurenceschopnosti. Habeck rovněž řekl, že tento postoj sdílí se všemi zemskými ministry hospodářství a energetiky, odpovědi na dotaz, zda je to i postoj spolkové vlády, se ale vyhnul.

Je to kult. Ale může rychle skončit

Když čtete zprávy o českém klimatickém plánu, který minulý měsíc schválila Fialova vláda a který obsahuje pětkrát větší instalovanou kapacitu solárních a větrných elektráren v zemi, a současně něco od spisovatele a umírněného ekoaktivisty Michaela Shellenbergera, snadno dospějete k názoru, že buď české vládě, nebo proslulému Američanovi muselo přeskočit. S Shellenbergerem jsme mluvili v Londýně na první konferenci Asociace pro zodpovědné občanství (ARC), kterou zakládá slavný kanadský psycholog Jordan Peterson s několika dalšími nonkonformisty naší doby.

Jen tři země planety dodržují klimatické cíle. „Svět není takový, jak si ho vysnila Evropa“

Rok 2022 podle OSN přinesl nový rekord v objemu vypuštěných skleníkových plynů, konkrétně ekvivalentu 57,4 miliard tun oxidu uhličitého (CO2), z toho největší podíl tvoří CO2, méně pak oxid dusný, metan a fluorované skleníkové plyny. Ačkoliv se mnoho zemí zavázalo být do roku 2050 CO2 neutrální, realita je přesně opačná, uvedl na sociální síti X zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. "Těžba fosilních paliv bude minimálně do roku 2030 stoupat - a ani poté nebude nijak strmě klesat," uvedl také.

Demonstrace za klima odmítla kapitalismus. „Protestují proti svým zájmům,“ vzkázal jim Kalousek

Třetí den stávek za klima se vydalo asi 200 studentů na pochod z pražského Náměstí Jana Palacha na Albertov. Symbolicky tak chtěli odkázat na letošní oslavy 17. listopadu, kdy se kromě Dne boje za demokracii připomíná také Mezinárodní den studentstva. Podle přítomných se požadavky studentů z roku 1989 nenaplnily. Stávka měla podle studentů podpořit debatu o alternativním společenském uspořádání, jehož cílem má být život v ekologických limitech planety.

„Přerozdělení majetku a příjmů v duchu socialismu.“ Co přinese vládní klima plán

Směřování k bezemisní budoucnosti v podobě evropského Green Dealu dostává reálné základy. Vláda schválila svůj plán, jak zelenou přestavbu, k níž jsme se zavázali, hodlá realizovat. A přiznává, že nákladná opatření se neobejdou bez většího daňového zatížení těch bohatších, aby méně majetní a střední třída nestrádali. Co se týče veřejného sektoru a jeho roli ve financování zelených investic, lze očekávat obrovský tlak na veřejné finance.

Nový plán vlády: Zvýšíme daně, aby se zaplatila zelená opatření

Vláda přišla s plánem, jak bude Česko v příštích letech naplňovat evropský Green Deal. K tomu nás před třemi lety přihlásil tehdejší premiér Andrej Babiš a zavázal nás tak k tomu, že do roku 2030 splníme povinnost snížit emise o 55 procent oproti roku 1990. Striktně zelené směřování EU nebude znamenat jen ještě větší zdražení emisních povolenek, konec energie z uhlí a spalovacích motorů a obrovské přerozdělování peněz. Klimatické plány se dotknou všech domácností, kterým se prodraží každodenní fungování.

KDU-ČSL se nyní zaměří na klimatické změny a bezpečnost, prohlásil Jurečka

Lidovecká strana chce nově klást důraz také na životní prostředí, problém klimatické změny či na obranu a bezpečnost. V neformální dopolední části dnešní programové konference KDU-ČSL v Praze to řekl předseda KDU-ČSL a vicepremiér Marian Jurečka. Konference podle něj i podle lidoveckého ministra zemědělství Marka Výborného má prezentovat spíše dlouhodobé záměry. "To, co budeme prezentovat, není jen pro příští rok nebo dva. To jsou záměry, které budeme chtít realizovat s výhledem za rok 2030," uvedl Jurečka.