Tag: Levice

Články k tagu

Elon Musk: „Twitter jsem zachránil před krajní levicí. Soros nenávidí lidstvo. Zašli už příliš daleko“

Nejbohatší muž světa, zakladatel automobilky Tesla a vesmírné společnosti Space X Elon Musk prohlásil, že nákupem Twitteru zachránil sociální síť před krajními levičáky a miliardáře George Sorose označil za člověka, který nenávidí lidstvo. "George Soros od základu nenávidí lidstvo a podkopává struktury civilizace," prohlásil Musk v populárním podcastu Joe Rogan Experience. V rozhovoru s nejslavnějším podcasterem světa se Musk rozpovídal také o budoucnosti Twitteru, Joe Bidenovi nebo o "myšlenkovém viru" krajních levičáků.

Evropská levice, ochotní přitápěči pod kotly

Nové je, že bojové linie už nevedou jenom písečnými cestami Blízkého východu, ale jsou namalovány na náměstích a ulicích evropských měst. Kde se to zase tady vzalo? Jak to, že tady v Evropě opět máme antisemitismus? A to antisemitismus ne někde ve skrytu temných doupat, ale na náměstích, při mnohatisícových manifestacích, na fotbalových stadionech, ve výzvách na sociálních sítích, kde se to maskuje útlocitnými výlevy nad utrpením nevinných Palestinců, kteří jsou oběťmi židovského útlaku, bezohlednosti, ba vraždění. Volají Svobodná Palestina! a myslí tím konec Izraele.

Anatomie jednoho rodokapsu

Bylo by na čase zbavit se návyku vidět každé volby na Slovensku jako souboj dobra se zlem, který, pokud vyhraje zlo, bude soubojem posledním. Minulou sobotu s 23 procenty vyhrála strana Směr – Sociální demokracie (zlo), zatímco hlavní vyzývatel, Progresivní Slovensko (dobro), se téměř s 18 procenty umístil druhý. Bude teď záležet na tom, na čí stranu svých 15 procent vrhne Hlas Petera Pellegriniho (bahno), což jsou odpadlíci od Směru a druhá varianta sociálnědemokratického proudu na Slovensku. Hlas se zřejmě přikloní ke Směru, ale svou účast vylicituje. Pak už by Ficovi nic nestálo v cestě.

Srp a kladivo na každém rohu

Potloukáte-li se jako turista batůžkář po bývalém východním bloku, od Estonska až po Bulharsko, spatříte sice různých graffiti strašně moc, ale srpy ani kladiva mezi nimi nebudou. Není to jen tím, že v některých těch státech je symbol bývalé sovětské moci zakázán zákonem; sprejeři si se zněním zákona notoricky hlavu nelámou. Hlavním důvodem je skutečnost, že se znakem genocidy, tyranie a imperiální agrese vůči menším národům se ani většina autorů nočních malůvek špinit nechce.

Voliči levice a zelených nejsou tolerantní k jiným názorům, ukázal průzkum

Nejvíce odmítají názory druhých voliči levice. Vyplývá to z výsledku průzkumu Technické univerzity v Drážďanech. Výzkumníci zkoumali politické názory respondentů a zeptali se jich, jak moc polarizující jsou podle nich pro jejich oponenty témata jako covid či válka na Ukrajině. „Voliči levicových a zelených stran stran se radikálněji vymezují vůči lidem s odlišnými názory než lidé, kteří se řadí spíše k pravicovému pravicovému politickému spektru,“ je jeden ze závěrů obsáhlé studie.

Manipulátoři.cz se omluvili advokátu Křížovi za obvinění ze lži a manipulace

Po několika letech pravomocně skončil soudní spor, v němž advokát Jakub Kříž zažaloval web zaměřený na vyvracení dezinformací Manipulátoři.cz. Kříž se tím bránil proti několika textům redakce, která ho označovala za manipulátora. Soud dal nejprve advokátovi za pravdu, posléze se celá věc vrátila k projednání, Manipulátoři nicméně v mezidobí přistoupili na Křížovy požadavky a soud tak skončil. Kořeny sporu sahají do debaty o genderu v rámci salonu Týdeníku Echo v roce 2018.

Banky, nová zbraň levice?

Drtivá většina lidí se shodne, že mít své životní úspory zašité v matraci není nejlepší nápad. Negenerují další peníze skrze úroky, je větší šance, že vám je někdo ukradne, a pokud zrovna nejste doma, je k nim dost špatný přístup. Politicky nevyhovujícím osobám ale možná brzy nic jiného nezbude. Ukazuje to třeba případ britského politika Nigela Farage. Tomu banka bez udání důvodů uzavřela účet a další finanční instituce mu ho odmítají otevřít. Farage tvrdí, že se stal v podstatě neosobou a cílem je vyhnat ho z Británie. Nigel Farage je nejspíše nejúspěšnější britský politik posledních třiceti let.

Dav ozbrojených aktivistů zaútočil na hotel, kde se konala autogramiáda Érika Zemmoura. Dva zranění

Příjezd konzervativního francouzského komentátora a zakladatele politického hnutí Reconquête! Érika Zemmoura v sobotu do Brestu vyprovokoval levicové aktivisty k ozbrojenému protestu, při kterém napadli hotel, kde se konala novinářova autogramiáda. Policie musela použít slzný plyn, při útoky byli dva demonstranti zraněni, píše deník Ľ Ouest-France. Někdejší prezidentský kandidát a autor nové knihy Neřekl jsem poslední slovo Éric Zemmour organizoval v sobotu v Brestu autogramiádu.

Petřín bude na 1. máje bez politiků. V Praze se střetnou ČSSD s komunisty

První máj bude letos politicky o něco chudší – žádnou z akcí totiž neplánuje koalice Spolu, a to ani ODS, která se tradičně s voliči potkávala na pražském Petříně. Ze stran vládní pětikoalice měli na prodloužený víkend pořádný program jen Piráti, kteří těsně před 1. květnem pořádali v Liberci celostátní fórum. Státní svátek tak bude především příležitostí pro mimoparlamentní strany. Totéž platí za celou trojkoalici.

Rudá záře nad Salcburkem

Salcburk čili Solnohrad je pěkné kopcovité město na hranicích Rakouska a Německa, poměrně pozdní přírůstek do kytice rakouských zemí; dlouho šlo o církevní stát, jemuž vládl arcibiskup, nezávislý na svých sousedech. S výjimkou těžby soli tu významný průmysl nikdy nebyl, a tím pádem ani příliš silné dělnické hnutí. Z tohoto uspořádání by se dalo soudit, že půjde o voličskou baštu konzervativních sil, leč politika má vždycky v rukávu nějaké to překvapení.

Rudý Solnohrad. V regionálních volbách v Rakousku výrazně posílili komunisté

Extrémní levice a komunisté mohou slavit významný úspěch v Rakousku. Ve volbách do Salcburského zemského sněmu totiž výrazně uspěla místní odnož Komunistické strany Rakouska (KPÖ). Místní komunisté vedení mladým lídrem Kay-Michaelem Danklem získal i přes 11 procent hlasů, což je o 290 procent více než v předchozích volbách. Salcburk se stal po Štýrsku druhou rakouskou spolkovou zemí s výraznou komunistickou reprezentací. Informoval o tom deník Der Standard.

Bomby sestrojené v osmašedesátém vybuchují až dnes

Krátce před svým odchodem do důchodu v roce 2018 se musel Norbert Bolz, profesor mediálních studií na Technické univerzitě v Berlíně, zodpovídat rektorovi za své provokativní tweety. Dnes patří k nejhlasitějším kritikům vysokoškolského prostředí a současné politiky. Zatímco mnozí ho obviňují, že se v posledních pěti letech zradikalizoval, on tvrdí, že si pouze užívá absolutní svobody člověka, který se již nestará o svůj společenský status. S Norbertem Bolzem hovoříme u příležitosti vydání jeho nové knihy Starý bílý muž: obětní beránek jednoho národa.

Jiří Paroubek chce zpět do politiky. Zakládá nové levicové hnutí

Bývalý premiér a někdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek založil spolek Nespokojení, který by měl dát základ novému levicovému hnutí. To by mělo vzniknout na přelomu srpna a září. Příští rok se s ním chce Paroubek zúčastnit voleb do Evropského parlamentu, případně i krajských voleb. Uvedl to dnes server iDNES.cz. Paroubka podle serveru k založení nového politického uskupení přivedla současná situace, ke spolupráci chce oslovit členy, bývalé členy a příznivce levicových stran.

Twitter v zajetí ideologie

Twitter je jako heroin. Možná dokáže nabídnout chvilkové upokojení, ale vzniká na něm závislost a dlouhodobě člověku spíš škodí. Twitter je ale zároveň debatní prostor. Střetávají se zde novináři, aktivisté, profesoři, politici a další opinionmakeři. Není těžké získat pocit, že názory na Twitteru jsou i názory většinové populace. To připisuje sociální síti mnohem větší vliv, než by odpovídalo počtu uživatelů či finanční situaci. Je proto důležité, aby diskuse na platformě byla víceméně vyvážená a vedení firmy nenadržovalo ani jedné straně. Přesto není žádným velkým tajemstvím, že firma stranila liberální levici.

Liberalismus ještě neumřel

S radostí jsem přijal pozvání na mezinárodní konferenci o současné krizi liberalismu, která se pod tímto pesimistickým názvem konala v Praze, a nepřekvapilo mě, že většina řečníků si dělala o budoucnost liberální demokracie vážné starosti.

Tu stopu nám vyšlapala levicová extremistka

Minulou neděli vystoupila v Londýně na knižním festivalu Greta Thunbergová. Po propagaci své knihy, což je sborník příspěvků stovky autorů od Naomi Kleinové po Thomase Pikettyho, odpovídala na otázky z publika. Gretě už není šestnáct, ale devatenáct let, a chtělo by se napsat, že s věkem roste i její tematický záběr, respektive témata, o nichž se nezdráhá mluvit. Slova, která pronesla v Londýně a která rezonují napříč západním světem, se rovnají politickému manifestu. Je to manifest krajní levice: „Nikdy se nevrátíme k normálu, protože normál už předtím byla krize (...)."

Když vyhrává levice, je to demokracie, když pravice, tak její ohrožení

V zářijových italských parlamentních volbách celkem jasně zvítězila středopravicová koalice. Její nejvýraznější součástí, a nyní největší stranou v italském parlamentu, jsou Bratři Itálie (Fratelli d’Italia), vedení pětačtyřicetiletou Giorgiou Meloniovou. Ti mají svůj původ v postfašistickém Italském sociálním hnutí. Jejich vítězství tudíž provázelo zděšení, varování před návratem fašismu a titulky o nástupu extrémní pravice. Jak to tedy strana s fašismem má, proč uspěla ve volbách a co lze očekávat od nové italské vlády, vysvětluje poslanec Evropského parlamentu za Bratry Itálie Pietro Fiocchi.

Levicoví aktivisté chtějí cyklopruhy převychovat občany, říká šéf Svobodných

Předseda Svobodných Libor Vondráček je v 27ti letech nejspíš historicky nejmladším předsedou parlamentní strany. Svou pozornost teď soustředí i na volby do velkého pražského zastupitelstva, sám však kandiduje v Jindřichově Hradci. „Praha neví, kolik je tady cyklistů, ale buduje strašně moc cyklopruhů. Všichni ti levicoví aktivisté, kteří dneska vládnou Praze, se tímto způsobem snaží převychovávat občany,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24.

Putinovi ekologičtí užiteční idioti

Užitečný idiot je pojem nejčastěji přisuzovaný Vladimiru Leninovi, i když ho zřejmě nikdy nepoužil. Označuje člověka, jenž z nevědomosti napomáhá nějaké kauze – nejčastěji levicové intelektuály, kteří horovali za komunismus a Sovětský svaz, přitom by jako první putovali na popraviště, pokud by se v jejich zemi komunisté opravdu zmocnili vlády. V posledních dnech ulice Prahy zablokovali takoví užiteční idioti. Aktivisté z Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) se zaštiťují Ukrajinou ve svém boji proti globálnímu oteplování.

Levice i pravice rekapitulují, jak to měly s Putinem

Značnou nelibost mezi stoupenci pokrokářské levice vyvolal text spisovatelky Petry Hůlové v HN (23. 3.). Autorka v něm tvrdí, že levice dlouho zlehčovala nebezpečí, jež pro Evropu představuje Putinův režim, i jeho povahu, projevovala pro něj nemístné pochopení, válka na Ukrajině ji usvědčila z toho omylu. Kritici ten článek na sociálních sítích označovali za argumentačně chabý a nekoherentní, snůšku absurdních a neopodstatněných tvrzení, hlavním Putinovým spojencem na Západě přece je nacionalistická pravice.

Ta stará německá partaj

Z výsledků německých parlamentních voleb si každý může vybrat, co chce. Nostalgik po starém dobrém Německu, což byla pro mnoho lidí tzv. bonnská republika, může mít snad trochu radost z vítězství, byť těsného, SPD, tedy sociální demokracie. Chápu, že ta strana nemusí být každému po chuti, ale je to strana, která se ve vývoji, který vede už přes tři století (založena byla roku 1863!), nejméně měnila, vždy to byla strana spíše předvídatelná a umírněná, trochu třeba i nudná a unavená.

Cancel culture pro starší a pokročilé

Že by se situace na frontě obracela? Minulý týden přišly se svou kritikou americké tzv. woke revoluce dvě velké, etablované centristické publikace, respektive autoři – britský The Economist a v americkém Atlanticu Anne Applebaumová. Economist má sice články nepodepsané, nicméně v textu zmiňuje interesantní detail, že James Bennet, redaktor, který loni odešel z New York Times po progresivistickém povstání v redakci, nyní pracuje v Economistu. Není nad osobní zkušenost.

Copak asi nahradí tu liberální demokracii

Jestli nějaký termín v posledních několika málo letech zažil hodně prudký pád popularity, ztrátu respektu, je to pojem „liberální demokracie“ (ve smyslu demokratické zřízení založené na individuálních právech, pluralismu a podobně). Najednou se k ní málokdo hlásí, a pokud ano, tak třeba značně účelovým způsobem – dovolává se jejích principů, protože se mu to zrovna hodí, je právě v menšině nebo má dojem, že jsou jeho práva porušována.

Policisté proti odpůrcům koronavirových opatření zasahují, před levicovými aktivisty utíkají

Dav levicových demonstrantů v neděli brutálně napadl policisty v berlínské čtvrti Schöneberg. Policisté nebyli schopni proti útočníkům zasáhnout a zachránili se až rychlým útěkem. Jen týden předtím přitom policie tvrdě zasáhla proti demonstrantům protestujícím opatření proti koronaviru. Policisté tehdy zadrželi na 600 lidí. Na víkendovou akci, kde se konala levicová demonstrace a festival, dohlížela řada policistů. K nepokojům došlo až na nedalekém hřiště na Mansteinstrasse, kde muž údajně demoloval veřejný majetek.

Německá média ovládá levice, veřejnost je manipulována, tvrdí bývalý šéf kontrarozvědky

Někdejší šéf německé kontrarozvědky Hans-George Maassen se pustil do kritiky médií, která obvinil z jasného příklonu k levici. Podle něj především mezi veřejnoprávní televizí ARD a levicovou scénou existuje silné propojení. Maassen proto navrhl, aby byly „charakterové vlastnosti“ některých redaktorů otestovány. Takto se vyjádřil v rozhovoru pro soukromou stanici TV Berlin. Na Maasse se ihned sesypala kritika ze strany mnoha novinářů a také levicových stran.

Levice v Česku vyšla z módy

Čerstvý osmdesátník Václav Klaus svého času osvěžoval veřejnou debatu úvahami, že je snowboard levicový a lyže pravicové. Na levici řadil i salát nebo džínovou bundu. Džíny prošly. Kvalifikovaly se na pravici. V tom, co je levicové a pravicové, je ve veřejném prostoru čím dál větší zmatek. Nálepky, které se bez argumentů různým politikům vystavují, jsou často velmi zavádějící, protože jen málo korespondují s tím, co ti politici skutečně prosazují.

Vlevo, nebo vpravo hleď

Lenka Zlámalová v hlavním tématu nového vydání Týdeníku Echo má jasno. Levice v Česku vyšla z módy. Tak zní základní teze jejího textu, protože tvrdí, že čím jsou lidé u nás mladší, vzdělanější a bohatší, tím se cítí pravicovější. Samozřejmě že sama autorka ví, a dokonce jsme otázku několikrát řešili na redakční poradě, že „pojmy pravicové a levicové se rozostřily a každý si do nich projektuje něco jiného“.

Levice stále víc vychází z módy

Z veřejné debaty a médií to vypadá, že společnost se posouvá čím dál víc doleva. Pozornosti a diskusím dominuje levicový pohled na svět. Ekonomicky i kulturně. V mnoha tématech se obojí proplétá. Mluví se o vzrůstající nerovnosti, chudobě, sociálně vyloučených, diskriminovaných, neudržitelném konzumu. A potřebě na to udržitelně reagovat.

Když levice nesnáší dělníky

Doplňovací volby a místní volby v Británii nedopadly dobře pro labouristickou opozici, udržela sice úřad starosty Londýna, utrpěla ale řadu ztrát, tou nejvíc symbolickou z nich je prohra v doplňovacích volbách v Hartlepoolu, kde poprvé v historii vyhráli konzervativci. Obvod patříval do někdejší „rudé zdi“, pásu dělnických distriktů na severu Anglie, která se ovšem v minulých parlamentních volbách v roce 2019 značně rozdrolila. A drolí se dál.

Učte se Internacionálu, pravičáci

Rozdělení politiky na pravici a levici přestává dávat smysl, sdělují mnohé expertní hlavy. A člověk s nimi někdy má sklon souhlasit, v některých západních zemích se strany tradiční pravice začínají opírat o chudší, módním žargonem řečeno marginalizované voliče, zatímco progresivní levice, soustředěná na identitářskou politiku, nachází podporu ve velkém byznysu a vůbec vrstvách ekonomických a kulturních elit.