Stát má ještě více nakročeno k zestátnění největší energetické společnosti ČEZ. O nutnosti ovládnout strategickou výrobní část, tedy také nejdůležitější jaderné elektrárny, se mluví dlouhodobě. Akcionáři ale nečekali, že vláda na to půjde kontroverzní novelou zákona o přeměnách obchodních společností. Tu v prvním čtení schválila sněmovna a nyní bude rozhodující, jakých změn novela dozná v dalším projednávání.
Sněmovna podpořila vládní návrh na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo podle sporného návrhu pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů. Stát by mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Novelu nazývanou lex ČEZ II podle dnešního rozhodnutí Sněmovny projedná její ústavně-právní výbor.
Vládní cenový strop na energie s pravděpodobností hraničící s jistotou skončí 31. prosince letošního roku, jak bylo naplánováno. V tu chvíli hrozí potenciálně až stovkám tisíc lidí cenový šok kvůli vysokým fixům. Největší dodavatelé – tedy ČEZ a innogy – nicméně svým zákazníkům nabízí řešení. Představitelé vládní koalice pro Echo24 řekli, že stát musí myslet i na ty zbylé, nástroj ale zatím není. Lidé by si podle experta Pavla Peterky měli dát pozor na výpovědní lhůtu a jednat rychle.
Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Pokles zapříčinily hlavně zvláštní daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. Provozní výnosy skupiny naopak vzhledem k vysokým cenám komodit stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila. Skupina zároveň potvrdila celoroční výhled hospodaření,
Lithium je strategickou surovinou a poptávka po něm v budoucnu poroste. Česku se tak jeho těžbě mnohonásobně vyplatí. Říká to polostátní skupina ČEZ, která má projekt těžby na Cínovci na starost. Naposledy se mluvilo o tom, že by se těžit mohlo začít v roce 2026. Mluvčí ČEZu Roman Gazdík pro Echo24 řekl, že zahájení těžby bude záviset na povolovacích procesech, výsledku studie proveditelnosti či posudku vlivů na životní prostředí.
Přesně před rokem premiér Petr Fiala ohlásil vládní ambici kompletně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ, která finišuje tendr na výstavbu nových bloků jaderných elektráren. Stát v ní nyní vlastní sedmdesát procent akcií a zbývající část se obchoduje na burze, kde je jedním z nejatraktivnějších titulů. Pro mnoho lidí byla právě rychle sílící akcie ČEZ investicí, která jim chránila peníze před inflací, nebo pojistkou na důchod. Kabinet teď poslal do sněmovny mimořádně kontroverzní zákon o přeměně společností, který mu fakticky dovoluje zestátnit ČEZ proti vůli ostatních vlastníků.
Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo přes nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády, hodný „banánové republiky“, může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění. Definitivně by tak došlo k pohřbení základních prvků, na nichž se v Česku od počátku 90. let buduje tržní ekonomika.
„Považuju za opravdu perverzní, co stát chystá,“ uvádí Lenka Zlámalová k vytěsnění menšinových akcionářů ČEZu. Zároveň uvedla případ z Francie, jak se férově a rychle vyrovnat s majoritními akcináři energetických firem. Jaký dopad na rozpočet bude valná hromada státní společnosti mít? Nejen o tom debatovali komentátoři Týdeníku Echo Lenka Zlámalová, Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser a Ondřej Šmigol v aktuálním díle podcastu Porada Echa. Celý podcast si můžete exkluzivně pustit na platformě Echo Prime.
Státní rozpočet se propadá do čím dál vyšších schodků. A s každým dalším měsícem a dalším zveřejněným výsledkem reálného stavu výdajů a příjmů státu se propadá i důvěra. Koaličních stran vůči sobě navzájem. Ekonomů a dalších pozorovatelů stavu státních financí k tomu, že ministr financí Zbyněk Stanjura ještě vůbec sedí za volantem a je schopen vývoj státních financí řídit. A navrhnout vládě zákroky, na nichž by se realisticky byla schopna dohodnout, aby dostala výdaje státu pod kontrolu. To, co stát stahuje do hlubokých dluhů, totiž nejsou chybějící příjmy. Ty v zásadě kopírují vývoj ekonomiky i inflace.
Loňské astronomicky vysoké ceny elektřiny zajistily rekordní zisky mimo jiné energetickému kolosu ČEZ. Stát jako majoritní vlastník toho využil a nechal si v pondělí schvalit vyplacení historicky nejvyšší dividendu 145 korun za akcii, čímž hodlá částečně zalepovat deficit a pokrývat další výdaje. Těžit ze štědré dividendy budou samozřejmě i minoritní akcionáři. Ti ale netuší, co dál s jejich investicí bude vzhledem k nejasným plánům vlády na jejich vytěsnění a ovládnutí celého ČEZ.
Valná hromada energetické společnosti ČEZ schválila v pondělí večer výplatu dividend ve výši 145 korun za akcii, jak navrhovalo ministerstvo financí. Jedná se o rekordní výši dividendy, která vychází z loňského rekordního zisku. Letos tak stát získá na dividendách ČEZu rekordních 54 miliard korun. Výplata má podle očekávání MF pomoci zachránit letošní státní rozpočet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí odpoledne novinářům řekl, že peníze půjdou na pomoc s energiemi.
Vyšší dividenda energetické společnosti ČEZ by přinesla do státního rozpočtu asi deset miliard korun navíc. Peníze by posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů. Novinářům to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ČEZ dnes má valnou hromadu, která mimo jiné rozhoduje o rozdělení zisku.
Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy. Stát jako největší akcionář navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard Kč, což by znamenalo 145 Kč za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 Kč za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila. Rozhodující slovo bude mít valná hromada. Na programu naopak nebude téma transformace či rozdělení skupiny.
Energetická společnost ČEZ plánuje v lokalitě Tušimice-Prunéřov v Ústeckém kraji postavit velký solární projekt, jehož součástí by měla být i největší fotovoltaická elektrárna v Česku. Měla by mít instalovaný výkon až 87,65 megawattu (MW), což je více než dvojnásobek současné největší solární elektrárny v ČR. Dnes to napsal Ekonomický deník. Mluvčí ČEZ Barbora Peterová ČTK řekla, že celý projekt počítá s několika elektrárnami, které budou sloučeny do jednoho přípojného místa.
Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních dnech intenzivně řeší, co dělat s letošním rozpočtem. Naprosto zásadní jsou přitom příjmy z daně z příjmu právnických osob či z dividend ČEZu. Naopak spotřeba domácností v prvním čtvrtletí výrazně zaostávala oproti původním predikcím, nyní se očekává oživení, ale celkově bude letos spotřeba vychýlená spíše negativně a rozpočtu tak nepomůže, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Valná hromada ČEZu, která rozhodne o výši dividendy, se uskuteční 26. 6.
Páteční překvapivé oznámení ministerstva financí, že vzhledem k pozitivnímu výhledu dalšího hospodaření ČEZu navrhuje výplatu dividendy 145 Kč na akcii, oproti návrhu vedení společnost na 117 Kč, mohli využít spekulanti, kteří o plánovaném kroku věděli dopředu. Tomu by odpovídal i nebývale vysoký objem obchodovaných akcií, uvedl pro Echo24.cz hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Jelikož se předpokládá, že v pondělí bude o akcie ČEZ větší zájem, ti, co informace využili, na tom mohu vydělat.
Vládní koalice si ve sněmovně schválila, že letošní schodek státního rozpočtu bude 295 miliard korun. Máme za sebou pět měsíců a už za ně dosahuje 271 miliard korun. Tomu, že svůj vlastní a vůbec nejdůležitější zákon, jímž státní rozpočet je, dodrží, už nevěří vůbec nikdo. Včetně Národní rozpočtové rady. „Již nyní je zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu je krajně ohroženo, respektive je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen,“ píšou v aktuálním komentáři radní.
Energetici po ročním testování zečtyřnásobili výkon první plovoucí fotovoltaické elektrárny ve Štěchovicích u Prahy. Z původních 21,7 kWp ho zvýšili na 87 kWp a elektrárnu zároveň připojili do sítě, informoval mluvčí ČEZ Martin Schreier. ČEZ instaloval solární panely na hladinu horní nádrže s názvem Homole. Mají ověřit plavební vlastnosti nosné konstrukce pro případné nasazení tohoto typu fotovoltaik v budoucích velkých parcích.
Bývalý ředitel ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl se tvrdě pustil do vlády. Mílovi připadá nesmyslné zestátňovat ČEZ, zároveň ostře kritizoval vládu Petry Fialy (ODS) za to, že uvažuje o vytěsnění minoritních akcionářů. Podle něj vytěsnění akcionářů vyjde stát na 200 miliard korun. "Tak to já teda nevím, kde je stát vezme. A pokud je má, tak nevím, proč se dneska škrtají důchody," řekl Míl v Otázkách Václava Moravce.
Index pražské burzy v pátek odepsal svůj čtvrteční zisk. Příčinou poklesu o 0,24 procenta na 1317,67 bodu byly především akcie energetické skupiny ČEZ, které zlevnily o více než tři procenta. Šest z deseti titulů ovlivňujících hodnotu indexu PX uzavřelo dnešní obchodování se ziskem, další dvě emise stagnovaly. Nejvýraznější zlepšení zaznamenaly během týdne cenné papíry Phonton Energy, ty posílily o 4,69 procenta na 67 Kč.
Hybrid polostátní energetické firmy není dobrý model do současné evropské energetiky, kde se kvůli všem možným regulacím nedají stavět nové elektrárny, aby mohly zemi zajišťovat energetickou bezpečnost a zároveň svým majitelům vynášet zisky. Cíl číslo jedna je často v přímém rozporu s cílem dvě. Soukromí investoři nepodnikají proto, aby zajišťovali energetickou bezpečnost země. To je rolí státu.
Po bouřlivém konci minulého týdne, kdy se akcie ČEZ kvůli oznámení vládního plánu na možné plné ovládnutí energetického kolosu prudce propadly, otevřela v pondělí Pražská burza nečekaně s dvouhodinovým zpožděním. Na vině byly prý technické problémy na straně dodavatele obchodního systému. Odložení obchodování však dávali někteří investoři do souvislosti právě s s napjatou situací kolem ČEZ, kdy se předpokládalo, že spekulanti mohli systém například zahltit příkazy na prodej.
Pražská burza cenných papírů byla nucena odložit zahájení obchodování. Dodavatel jejího obchodního systému prý má technické problémy. Před víkendem prudce oslabovaly hlavně akcie ČEZ, které tak táhly dolů index celé burzy. Později burza na Twitteru uvedla, že obchodování bude zahájeno v 11:00. V 11 hodin přitom začala předobchodní fáze, kontinuální obchodování začalo v 11:15. Burza ukončí obchodování v běžném režimu, tedy v 16:25, kdy končí obchodování za závěrečnou cenu.
Po roce se vláda Petra Fialy konečně odhodlává k zestátnění elektrárenské společnosti ČEZ. V ní nyní drží 70 procent akcií. Zbytek se veřejně obchoduje na burze. Velkou část z toho balíku drží velké světové investiční společnosti. Především globální penzijní fondy. Zbývající akcie mají skutečně drobní akcionáři. Cenné papíry polostátní energetické firmy jsou jednou z vůbec nejčastějších investic drobných investorů na burze. Dá se dokonce říct, že právě ČEZ je tím, co pražskou burzu táhne. Nemálo lidí mluví o penězích uložených v akciích největší domácí energetiky jako o nejlepším penzijním připojištění.
Stát má nakročeno k zestátnění největší energetické společnosti ČEZ. O nutnosti ovládnout strategickou výrobní část, tedy také nejdůležitější jaderné elektrárny, se mluví dlouhodobě. Vláda Petra Fialy (ODS) ale zřejmě zvolila cesta, která bude investory a menšinové akcionáře ČEZ bolet. Někteří z nich vládní plány na jejich vytěsnění označují za zločineckou akci a útok na soukromé vlastnictví ze strany státu. Akcie energetického kolosu dva dny za sebou prudce klesaly.
Návrh zákona o přeměnách obchodních společností je podle premiéra Petra Fialy (ODS) obecnou úpravou. Není zacílen na konkrétní firmu, vztahuje se na všechny obchodní společnosti. Zároveň ale podotkl, že vláda se netají snahou posílit kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Fiala tak komentoval situaci, kdy akcie společnosti ČEZ se po zprávách o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností, který ve středu schválila vláda, na burze výrazně propadly a už jsou pod hranicí tisíc korun.
Akcie energetické společnosti ČEZ na pražské burze v pátek dopoledne pokračovaly v prudkém poklesu. Krátce po 11:00 ztrácely víc než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod 1000 korun. Dolů tak táhnou celou burzu, index PX byl necelou hodinu před polednem proti čtvrtečnímu závěru níže o 0,73 procenta na 1306,65 bodu. Pokles akcií ČEZ je podle analytiků reakcí na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této polostátní firmy na plně státní a soukromou část.
Vláda ve středu schválila návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu. Tím se státu otevírá možnost ovládnout energetickou skupinu ČEZ, kde má stát podíl zhruba sedmdesát procent.
Akcie energetické firmy ČEZ se dnes dostaly na nejvyšší cenu téměř za 15 let. Zdražily o 1,83 procenta na 1222 korun za akcii. Vyšší byla jejich cena naposledy v září roku 2008. Index PX pražské burzy právě hlavně díky růstu emise ČEZ dnes stoupl o 0,42 procenta na 1389,99 bodu. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. ČEZ ve čtvrtek zveřejní své hospodářské výsledky za první čtvrtletí letošního roku a zřejmě také návrh dividendy pro akcionáře z loňského rekordního zisku.
Česká republika má velký nevyužitý potenciál v sektoru jaderné energetiky, v případě dalšího rozvoje se může posunout na přední místa v rámci zemí s jadernou technologií. Pro deník Echo24 to uvedl jaderný vědec a profesor z ČVUT v Praze Radek Škoda. Česku podle jeho slov pomohlo, že ČEZ od ruských vlastníků koupil plzeňskou Škodu Jaderné strojírenství. Česko podle Škody z podstaty svých zákonů neaspiruje na to, stát se jadernou velmocí ve vojenském smyslu.
