V éře instantních stanovisek na sociálních sítích by se mohlo zdát přepjaté vracet se k tweetu předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové-Adamové na Twitteru. Bylo ale vyjádřením přání, aby Maďaři za čtyři měsíce vyhnali stávajícího premiéra Viktora Orbána. Ale co naplat, jsou to slova, která spřátelená země, a to i v rámci Evropské unie, může chápat jako nepřátelský akt nové vlády, jejíž jedné ze stran Pekarová-Adamová předsedá.
Od roku 2014 je Evropa opět konfrontována s politickou nestabilitou na svých hranicích, s nejistotou v globální politice a ekonomice a vzestupem nových bezpečnostních hrozeb. Co může udělat střední Evropa pro svoji bezpečnost? A jak podpořit demokratické procesy u východních sousedů? O bezpečnosti ve střední a východní Evropě budou na polsko-české konferenci diskutovat Alexandr Vondra (ODS), Mirek Topolánek (ODS) a další s polskými politiky.
Západní svět slábne, je to svět liberální, ale ne svobodný. Budoucnost patří státům střední Evropy, které se musí postavit současnému směřování „německé“ EU. Brusel neřeší problémy lidí, je tak třeba budovat alternativy. To jsou jen některé názory maďarského premiéra Viktora Orbána na vývoj Evropy, o kterých mluví v rozhovoru pro slovenský konzervativní Denník Postoj. Orbán mj. zmiňuje, že se v mládí domníval, že by v Evropě mohl existovat společný stát Čechoslováků a Maďarů.
Visegrádská skupina po vstupu do Evropské unie v roce 2004 ztratila jasný společný cíl. Radikální proekologický obrat EU a unijní fond obnovy evropských ekonomik po pandemii jsou příležitostí k vytvoření jednotné zeleně-konzervativní ekonomické agendy V4. Hospodářské koalice, často s pompou vyhlašované, bohužel často zpřetrhávaly úzce chápané národní zájmy. Jako lakmusový papírek takovýchto vazeb může posloužit energetika.
Země visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko) a Rakousko si potvrdily, že mají stejný názor na otázku migrace. Po společném jednání předsedů vlád to novinářům řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). Premiéři ve čtvrtek na summitu v Praze hovořili také o vzájemné obchodní spolupráci, budoucnosti Evropské unie či jejím rozšíření.
Distance mezi metropolemi a zázemím je jedním z nejnápadnějších znaků toho, čemu se říká populistická krize. V západní Evropě i v Americe jsou to právě metropole či v americké situaci obě oceánská pobřeží, kde se shromažďují lidé populistické vlně odolávající. Tak se vidí oni sami. Londýňané jsou znechuceni tím, jak Británie hlasovala v referendu o brexitu, New York a Kalifornie jsou znechuceny Donaldem Trumpem. Lze to vidět i jinak – že v těchto metropolích sídlí instituce a elity, které podhoubí pro tuto populistickou vlnu vytvořily a které se tak uzavřely do svých bublin, že jejím vzedmutím byly zaskočeny, přestože varovná znamení se dala číst všude možně.
Na zámku v Lánech se ve středu sešli prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska k jednání o spolupráci zemí visegrádské čtyřky (V4) v EU. Polský prezident Andrzej Duda, hlava Maďarska János Áder a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová postupně dorazili do zámku, kde je uvítal jejich český protějšek Miloš Zeman, poté se všichni čtyři společně zúčastnili před zámkem slavnostního uvítání s vojenskými poctami za zvuku státních hymen. Summit potrvá do čtvrtka, kdy se připojí též slovinský prezident Borut Pahor a srbský prezident Aleksandar Vučić.
Už dlouho patří země Visegrádu k páriům Evropské unie, protože sabotují plány, na kterých se shodne většina v Bruselu. To se však dramaticky mění, protože Poláci, Maďaři i Slováci se najednou stali miláčky evropského establishmentu. Jenom Češi se zabydleli v roli neoblíbených záškoláků.
Výsledky evropských voleb už známe, dvojblok lidovců a socialistů oslabil, ale jeho ztráty vykompenzovaly zisky liberálů a zelených. Tvrdá pravice posílila, ale ne tak, aby mohla reálně ovlivnit chod EU. České výsledky jsou specifikum, jsme asi jediná země, kde euroskepticky ladění voliči krmí frakci, jejíž představou o fungování EU jsou Spojené státy evropské. Řeč je o ANO v ALDE, kde zřejmě zůstane, aspoň tím Piráti odůvodňují angažmá u zelených. To přitom odpovídá dlouhodobému směřování strany, Piráti jsou zelení v zemi, kde mají zelení špatný zvuk.
Střední Evropa nabývá na síle ve srovnání s tandemem Německo-Francie, jenž v Evropě tvoří osu. Podle tiskové agentury MTI to dnes prohlásil předseda maďarské vlády Viktor Orbán na uzavřeném zasedání Maďarské stálé konference v Budapešti. Na záznamu z jednání, který na svůj web umístila vláda, Orbán prohlásil, že rozsah a hodnota obchodu Německa a Francie jsou poloviční ve srovnání s obchodem zemí visegrádské skupiny (V4) s Německem. To přitom označil za „bezprecedentní vývoj“.
V Evropské unii se odchodem Velké Británie zásadně mění poměry sil a koalice zemí, které budou mít vliv na její další směřování. Po rozšíření Unie a brexitu se vliv posouvá ze západu na východ Unie, kde se čtveřice zemí Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko spojuje v zájmové alianci Visegrádská skupina (V4) a stává se silným oponentem Berlína a Paříže. Odtud často přichází do střední Evropy blahosklonná upozornění, že by bylo dobré si uvědomit, že tyto země nejsou zdaleka tak civilizačně vyspělé jako ony dvě a měly by se podle toho chovat. Často to zní spíš jako poučování žáků učitelem než jednání partnerů, kteří by si měli být rovni.
Prezident Francie na Slovensku a v České republice navštívil dva vlažnější články Visegrádské smlouvy. Staromódně konzervativní Polsko a Maďarsko zůstávají jeho návštěvou ostentativně nepoctěny.
Neformální summit v Salzburgu, svolaný toho času předsedajícím rakouský premiérem Sebastianem Kurzem, byl další nepříjemnou ukázkou, jak se v Evropské unii zhoršují vztahy. Jak se cíleně ponižují ti, kdo se netouží účastnit cesty k další hlubší integraci. Jak se měří za stejné věci dvojím metrem. A jak se vyhrožuje svévolným porušováním unijních pravidel těm, kdo odmítají sdílet představy, kterým se svévolně říká solidarita.
Miloš Zeman odsoudil návrh na přijetí 50 syrských sirotků a zastal se Maďarska ve sporu s Evropskou unií. Prezident, který je nyní na návštěvě v Německu, se k aktuálním tématům vyslovil v předtočeném pořadu Týden s prezidentem na televizi Barrandov. V posledních dvou minutách se vyjádřil i k nominaci Tomáše Petříčka na šéfa ministerstvy zahraničí a v této souvislosti připomněl mučednickou smrt Tomáše Becketa.
Český premiér Andrej Babiš a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán by se rádi setkali s představiteli dalších států visegrádské skupiny (V4) ještě před zářijovým neformálním summitem Evropské unie. Oba premiéři se na tom shodli při páteční schůzce v Maďarsku. Babiš po jednání řekl, že Orbán přijal pozvání do České republiky, návštěva by se měla uskutečnit koncem října. Dnes Babiš s Orbánem mluvili o ekonomické spolupráci obou zemí, o migraci a o rozpočtu Evropské unie.
Na příští rok jsou naplánované volby do Evropského parlamentu a nejen Andrej Babiš, který si to zaprorokoval v sobotním rozhovoru pro deník Právo, čeká posilování protiimigračních sil.
Západní státy Evropské unie míří svou kritiku na země visegrádské skupiny, neboť jsou Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko úspěšné. Navzdory této kritice se hodlají státy V4 nadále bránit nelegální migraci a chránit svou kulturu. Prohlásil to maďarský premiér Viktor Orbán v debatě se svým slovenským protějškem Peterem Pellegrinim, kterou v neděli odvysílala televize TA3.
Evropská unie se pokouší najít řešení migrační otázky. Osmadvacet premiérů a prezidentů členských zemí se kvůli tomu sejde ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Ještě před tím se ale dnes odpoledne v Bruselu sejdou premiéři a prezidenti některých států EU, aby diskutovali o migraci, padnout má znovu návrh na povinné kvóty. Nedělního minisummitu se nicméně neúčastní žádná ze zemí Visegrádské čtyřky, včetně Česka.
Mluvčí francouzské vlády očekává, že summit Evropské unie koncem června, věnovaný především imigraci, bude obtížný, a to zejména kvůli „bojkotu“ nedělního minisummitu zeměmi visegrádské skupiny (V4), k nimž patří Česká republika. Mluvčí Benjamin Griveaux to podle agentury AFP řekl rozhlasové stanici Europe 1. Podle AFP se v pracovním dokumentu schůzky mluví o kvótách pro uprchlíky.
Evropská unie se za rakouského předsednictví soustředí hlavně na boj proti nelegální migraci, uvedl rakouský kancléř Sebastian Kurz po jednání se svými protějšky z visegrádské čtyřky (V4), premiéry Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, v Budapešti. „Jedině bezpečné vnější hranice udrží Evropu bez hranic,“ zdůraznil Kurz za zřetelného souhlasu partnerů. Rakousko převezme rotující předsednictví v EU od 1. července.
Od víkendu Evropa sleduje strastiplnou pouť lodě Aquarius francouzské neziskovky SOS Méditerranée, které Itálie odmítla otevřít přístavy a migrantů se ujalo Španělsko pod novým vedením socialisty Pedra Sáncheze.
EU se chystá výrazně zpolitizovat rozdělování eurodotací. V novém společném rozpočtu na roky 2021 až 2027 už nechce jen jednoduše a na své poměry relativně průhledně přerozdělovat od bohatých k chudým.
Minulý týden se premiér v demisi Andrej Babiš představil v Bruselu, vrcholem jeho návštěvy byla hodinu a půl trvající audience u šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, a přestože to byla jakási nástupní audience, o migraci a přerozdělování lidí se na ní přirozeně mluvilo. Je zřejmé, že z Dublinu IV se stává zásadní test Babišova premiérování v zahraniční politice. Rozhodne se ještě letos.
EU začíná řešit, jak bude vypadat společný rozpočet bez Velké Británie. Jednoho z největších čistých plátců. To znamená, že ten rozpočet bude výrazně chudší. Jsou dvě možnosti, jak se s tím vyrovnat. První navrhl rakouský premiér Sebastian Kurz.
Země z východní části Evropské unie, které jsou čistými příjemci evropských peněz, by podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze měly v budoucnu dostávat z rozpočtu EU méně. Lidovecký předseda rakouské vlády to v neděli řekl v rozhovoru poskytnutém listu Der Standard. Při jednáních o dalším víceletém finančním rámci chce Kurz tlačit na „úspornější zacházení s penězi evropských daňových poplatníků“.
Evropská unie je dobrý projekt, měla by se ale vrátit ke své podstatě. Při panelové diskuzi během pátečního summitu takzvané visegrádské skupiny (V4; Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) v Budapešti to řekl český premiér Andrej Babiš. Zdůraznil také, že visegrádská čtyřka je proevropská, a Evropskou unii vyzval, aby této skupině naslouchala a nesnažila se přijímat rozhodnutí bez konsenzu.
Premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) ve středu večer ve 13. patře bruselského paláce Berlaymont krátce zapózovali fotografům a pak se usadili k pracovní večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Schůzka, svolaná v předvečer říjnového summitu EU, měla dokládat zájem komise o postoje a názory zemí středoevropské skupiny.
Prezidenti středoevropských zemí z takzvané visegrádské čtyřky (V4) na jednání v maďarském Szekszárdu podpořili integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie a vyslovili se pro urychlení tohoto procesu. Podle českého prezidenta Miloše Zemana, který se dvoudenní schůzky s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska zúčastnil, se hlavy států rovněž shodly, že hlavně v Bosně je riziko šíření radikálního islámu.
Čtyři středoevropské země chtějí, aby o budoucnosti Evropské unie jednaly společně všechny státy EU kromě Británie, která se rozhodla z evropského bloku vystoupit. Česko, Maďarsko, Polsko i Slovensko také podporují zachování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico.
Premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, by se měli 18. října sejít v Bruselu na večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Příslušnou pozvánku poslal šéf komise maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jako předsedovi vlády nynější předsednické země tohoto středoevropského uskupení. Orbán už o pozvání informoval další státy V4, plyne z diplomatických informací.
