Izrael původně plánoval velkou a rychlou reakci na útok stovky raket z Íránu. Izrael chtěl zasáhnout několik základen přímo v Íránu, jednu z nich poblíž hlavního města. Tlak Spojených států a dalších spojenců však nakonec vyústil pouze ve vyslání několika raket a dronů s cílem zasáhnout základnu poblíž města Isfahán. O pozadí izraelské odplaty informují The New York Times.
Izrael nadělil íránskému vůdci Alímu Chameneímu pěkný dárek k narozeninám: bombardoval leteckou základnu u města Isfahán. Jednalo se o odplatu za íránský raketový útok, který proběhl minulý víkend. Detaily celé operace jsou nejasné. Izrael se oficiálně k útoku nepřihlásil a Írán se tváří, že se vlastně nic moc nestalo. Toto kolo izraelsko-íránské konfrontace je tak ukončeno.
Izraelský útok na Írán dnes brzy ráno podle listu The New York Times (NYT) zasáhl leteckou základnu poblíž středoíránského města Isfahán. Íránská média informovala o explozích v důsledku práce protivzdušné obrany. Případný rozsah škod zatím není znám. Blízkovýchodní země v některých oblastech dočasně pozastavily provoz letišť. Zdroj agentury Reuters řekl, že Írán bezprostředně nechystá za noční incident odvetu, neboť se nepotvrdil jeho zahraniční původ.
Po páteční zprávě o izraelském útoku na Írán zdražují tradiční aktiva jako zlato, ropa, japonský jen, švýcarský frank a americké státní dluhopisy. Oslabují naopak asijské akcie a bitcoin. Trhy zpočátku reagovaly na eskalaci konfliktu na Blízkém východě prudce, později ale některé ztráty smazaly, protože se objevilo jen málo podrobností o útoku a íránský představitel agentuře Reuters řekl, že k žádnému raketovému útoku nedošlo.
Íránský režim je údajně připravený na izraelský protiútok a kromě toho pohrozil zatím tajnou, ničivou a dosud nepoužitou záhadnou zbraní. Írán se tak snaží zastrašit jeruzalémskou vládu od odvetného úderu. "Pokud Izrael skutečně odpoví útokem, tak Teherán je připraven použít dosud nikdy nepoužitou zbraň," uvedl šéf íránské bezpečnosti Abolfazl Amúej podle německého deníku Bild.
Jako když se Top Gun střetne se Star Wars, popisuje izraelský stíhací pilot v záloze svůj čerstvý zážitek, když v noci na neděli sestřeloval íránské rakety a odpoledne už opět seděl ve své kanceláři. S rezervistou, který se představil jen jako „major G“ a který obranu své vlasti před salvou více než 300 střel a dronů označil za nejsložitější misi svého života, hovořil britský deník The Telegraph.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na středečním jednání v Jeruzalémě s britským ministrem zahraničí Davidem Cameronem a německou šéfkou diplomacie Annalenou Baerbockovou uvedl, že si Izrael po víkendovém íránském raketovém útoku vyhrazuje právo na sebeobranu a rozhodne o svém dalším postupu. Píše to zpravodajský web The Times of Israel. Německu a Británii předseda izraelské vlády zároveň poděkoval za podporu.
Rok 1978 je možná tím nejpřelomovějším v nedávné historii Blízkého východu. Íránská revoluce svrhla prozápadního, proamerického a proizraelského šáha a vynesla k moci islamistický protizápadní režim označující USA za velkého Satana a Izrael za malého Satana. Šáh rozhodně nebyl bez chyby, autoritářský vůdce disponující mocnou tajnou policií, nicméně byl zároveň modernizátor rozhodnutý dotáhnout svou zemi do 20. století. Nástup ajatolláha Chomejního nebyl žádným zlepšením. Autoritářský režim byl ještě horší, zavedl v zemi islámské právo a učinil zničení
Napětí na Blízkém východě dál narušuje cestovní ruch. Kvůli sobotnímu íránskému útoku na Izrael aerolinky zrušily podle zahraničních médií nejvíc letů od teroristických útoků na New York a Washington z 11. září 2001. Část letů spojující Evropu s Asií je navíc dál odkláněna po bezpečnějších trasách, i kvůli obavám z hrozící izraelské odvety a další eskalace v regionu.
O víkendu došlo ke zlomu v konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Írán odpálil asi 300 raket s cílem bombardovat Izrael. K těžkým škodám nedošlo díky izraelské protivzdušné obraně, která patří mezi nejlepší na světě, a spolupráci spojenců. Sestřelování projektilů se kromě izraelského letectva účastnili i Američané, Britové, Francouzi, Jordánci, a snad dokonce Saúdi. Jedinou obětí je těžce zraněná sedmiletá beduínská dívka. Íránské bombardování bylo odpovědí na izraelský útok v Damašku, který zabil vysoce postavené íránské představitele, včetně generála Zahedího.
Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi v pondělí uvedl, že Izrael na íránský útok odpoví. O možnostech izraelské reakce podle zpravodajského serveru The Times of Israel (ToI) v pondělí jednal izraelský válečný kabinet. Stanice Channel 12 uvedla, že se hovořilo o několika variantách, přičemž ve všech případech šlo o "bolestivý" protiúder vůči Íránu, který by však nezažehl válku. Cílem kabinetu podle stanice bylo zvolit reakci, kterou nezablokují Spojené státy.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes rozhodl o předvolání íránského velvyslance Sajjeda Madžída Ghafelího Bašíma kvůli útoku na Izrael. Uvedl to na sociální síti X. Česká diplomacie podle ministra jasně tlumočila íránskému vedení, že útokem na Izrael překročilo veškeré hranice. Íránský režim cíleně ohrožuje bezpečnostní situaci v regionu. To vše s tichým souhlasem svých ruských přátel, dodal Lipavský.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal na dnešek další zasedání svého válečného kabinetu. Ten je užším vládním orgánem, jejž ostatní ministři zplnomocnili rozhodnout o případné reakci na rozsáhlý víkendový dronový a raketový útok Íránu proti Izraeli. Členy válečného kabinetu jsou vedle Netanjahua ministr obrany Joav Galant a Benny Ganc, který byl před vypuknutím války v Pásmu Gazy jednou z hlavních tváří izraelské opozice.
Francie a Británie uznávají právo Izraele na sebeobranu, židovský stát by však podle nich neměl svou reakci vůči Íránu vystupňovat, aby nedošlo k dalšímu rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Podle agentury Reuters to ve svých oddělených prohlášeních uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministr zahraničí David Cameron. Jak Francie, tak Británie se v noci ze soboty na neděli vojensky podílely na obraně Izraele proti rozsáhlému íránskému vzdušnému úderu.
Drtivá většina z více jak tří set dronů a balistických střel, které Írán v noci ze soboty na neděli vypálil na stát Izrael, byly zničeny ještě před tím, než zasáhly svůj cíl, dokonce ještě než vletěly do izraelského vzdušného prostoru. Za úspěšnou obranou izraelského území stojí jak schopnosti izraelské armády samotné, tak pomoc od zahraničních partnerů židovského státu, a překvapivě i některých arabských zemí.
Írán právě zahájil útok bezpilotními letouny na Izrael, potvrdila v sobotu večer izraelská veřejnoprávní televize. Očekává se, že drony dorazí do Izraele v pozdních nočních hodinách. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu promluvil k národu. Prohlásil, že jsou nyní připraveni na přímý útok Íránu proti Izraeli, přičemž obranné systémy jsou rozmístěny a jsou v pohotovosti. Dále uvedl, že jsou připraveni na jakýkoli scénář, ať už jde o obranu nebo útok. „Stanovil jsem jasný princip: Když nás někdo zasáhne, zasáhneme my jeho,“ citoval zpravodajský web The Times of Israel z videa zveřejněného premiérem.
Francie, Německo, Austrálie, Kanada, Indie, Česko i další státy vydaly či dále zesílily varování před cestami do Íránu, Izraele a dalších blízkovýchodních zemí. Šéf francouzské diplomacie Stéphane Séjourné zároveň vyzval, aby se z Teheránu vrátili rodinní příslušníci francouzských diplomatů. Varování přichází ve chvíli, kdy Írán hrozí odvetným úderem na Izrael, který viní z útoku na svůj konzulát v Damašku z 1. dubna. Izrael se k útoku, mezi jehož oběťmi byli i příslušníci íránských revolučních gard včetně dvou generálů, oficiálně nepřihlásil.
Libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, oznámilo, že odpálilo desítky raket na izraelské pozice. Podle Hizballáhu se tak stalo v reakci na izraelské útoky na jih Libanonu, informovala agentura AFP.
Spojené státy předpokládají, že Írán uskuteční útok proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Podle zdroje listu The Wall Street Journal (WSJ) očekává Izrael útok během dvou dnů.
Napětí mezi Izraelem a Íránem nadále roste. Izraelský ministr obrany Joav Gallant se setkal s americkým velitelem centrálního velitelství generálem Erikem Kurrilou. Mají spolu řešit hrozící útok ze strany Íránu. Americký prezident Joe Biden uvedl, že skálopevně stojí za Izraelem. Zároveň nevyvrátil informace o blížícím se útoku ze strany Íranu, které se objevují. Spojené státy požádaly Katar či Saúdskou Arábii, aby vyzvaly Írán ke snížení napětí v regionu. Britský premiér Rishi Sunak se postavil za právo Izraele na sebeobranu.
Pokud Írán podnikne útok na Izrael ze svého území, může od Izraele očekávat obdobnou odpověď. Na sociální síti X to dnes uvedl izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Reagoval tak na středeční prohlášení íránského důchovního vůdce Alí Chamenejího. Ten prohlásil, že Izrael bude potrestán za útok na íránské velvyslanectví v Damašku.
Obyvatelé středního Izraele ve čtvrtek hlásili rozsáhlé výpadky či poruchy navigačních aplikací, jako jsou Google Maps, Waze a další programy využívající družicový systém GPS. Mnoha řidičům v Tel Avivu se v důsledku toho například ukázalo, že se svými vozy jezdí po Bejrútu. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI) s tím, že signál GPS zřejmě ruší izraelská armáda v očekávání íránské odvety za pondělní úder v Damašku.
Izrael zaútočil na budovu íránského konzulátu v syrském hlavním městě Damašku, uvedly dnes podle tiskových agentur íránská média a syrské oficiální zdroje. Cílem byl podle agentury Reuters patrně vysoce postavený velitel íránských revolučních gard. Podle prohlášení exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), na kterou se odvolává agentura DPA, zemřelo při výbuchu šest lidí. Podle íránské arabskojazyčné státní televize Al-Alam byla budova íránského konzulátu zcela zničena.
Írán varoval Rusko před možností „velké teroristické operace“ jen pár dní před útokem na koncertní halu v Krasnogorsku na předměstí Moskvy, při němž zemřelo 144 lidí a další stovky byly zraněny. O možnosti „islamistického“ útoku měly Moskvu varovat také Spojené státy. Informuje o tom agentura Reuters.
Írán poskytl Rusku stovky výkonných balistických střel země-země, uvedla s odvoláním na šest nejmenovaných zdrojů agentura Reuters. Podle ní jde o důkaz prohlubování vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi, na které Spojené státy uvalily sankce. Kyjev uvedl, že oficiálními informacemi k této dodávce nedisponuje. Ukrajinci naopak zaregistrovali nasazení severokorejských raket Rusy. Úřady uvedly, že Ukrajinci sestřelily 24 těchto raket a jen dvě dosáhly cíl.
Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí na jednání v Bruselu schválili zahájení vojenské námořní mise EU v Rudém moři. Jejím cílem je zajistit bezpečí obchodních námořních tras, na které útočí jemenští povstalci. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Strategické velení mise Aspides by mělo sídlit v Řecku, operace ale budou řízeny z italské fregaty. Jemenští šíitští povstalci Húsíové, kteří ovládají velkou část Jemenu včetně hlavního města Saná, od listopadu útočí na komerční plavidla v oblasti.
Sýrie dnes odsoudila páteční americké útoky na své území, které označila za agresi, při níž zemřelo několik civilistů a vojáků. Spojené státy o obětech úderů na Sýrii a Irák neinformovaly, podle nevládní Syrské organizace pro lidská práva v jejich důsledku zemřelo nejméně 18 členů tamních proíránských milic. Syrské armádní velení také podle agentury AFP označilo působení amerických jednotek v Sýrii za okupaci, která "už nemůže pokračovat".
Válka na Ukrajině podryla moc ruského prezidenta Vladimira Putina a pro zahraniční zpravodajské služby otevřela nové možnosti náboru ruských občanů. V eseji publikované v úterý v americkém časopisu Foreign Affairs, který se věnuje mezinárodním vztahům, to napsal šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Kromě ruské agrese se Burns věnoval i konfliktu na Blízkém východě. Region byl podle něj jen zřídka kdy výbušnější než dnes.
Smrt tří amerických vojáků v Jordánsku staví americkou administrativu před obtížný úkol. Americký prezident Joe Biden oznámil, že útok americká armáda vyšetřuje. Ministerstvo obrany uvedlo, že se jeví, že za útokem stojí Íránem podporovaná milice Katáib Hizballáh. Tato šíitská skupina se v prosinci přihlásila k jiným incidentům a vyhlásila, že bude v útocích na americké zájmy pokračovat.
Při úderu bezpilotního prostředku na americké jednotky v příhraniční oblasti mezi Jordánskem a Sýrii zemřeli tři vojáci a další desítky jich byly zraněny. Uvádí to agentury s odkazem na americké úřady, podle kterých se úder stal v Jordánsku, což tamní vláda popřela. Podle amerického prezidenta Joea Bidena úder uskutečnily radikální skupiny podporované Íránem, které působí v Iráku a Sýrii. Americké jednotky rozmístěné regionu čelí v posledních týdnech většímu počtu útoků ze strany skupin, které sponzoruje Írán.
