Tag: nezaměstnanost

Články k tagu

Stát musí propustit víc než dvě třetiny lidí

Bývalý viceguvernér České národní banky a dlouholetý ředitel České spořitelny Pavel Kysilka v roce 2016 po odchodu z dozorčích rad státní České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky prohlásil, že už nechce pracovat pro stát. Nedává mu to smysl, protože politici se neumějí na ničem dohodnout a dát jasné zadání. Po třech letech se do veřejných služeb vrátil. Hned do tří funkcí.

Tvrdý zásah koronavirové krize. Odnášejí ji nejvíce ženy a nízkopříjmoví zaměstnanci

I přes podpůrné vládní programy začínají prosakovat první čísla, které hovoří o nejpoškozenějších skupinách obyvatel. Podle údajů Českého statistického úřadu ale nejvíce na koronavirovou krizi doplácí ženy a nízkopříjmoví zaměstnanci. Úřady práce sice nabízejí daleko více pracovních míst než skutečných zájemců, přesto nabídka rozhodně neodpovídá tomu, aby skutečně zaplnila volné pracovní pozice.

Firmy krachují, zvyšuje se nezaměstnanost. Oproti tomu finanční správa posiluje

Koronavirová krize udeřila tvrdě na velkou řadu společností a firem. Přesto se propouštění a následná nezaměstnanost vyhýbá státním zaměstnancům, kterých je podle všeho ještě nedostatek. Finanční správa totiž rozjela hledání nových úředníků po celé České republice s heslem „Počítáme s vámi“. Přitom před bobtnáním státní správy neustále varují ekonomové. V minulém roce dosáhl počet státních úředníků 482 tisíc lidí a náklady na ně vzrostly od roku 2014 o 80 miliard korun.

Vláda si zahrává. Od března hrozí propouštění sta tisíců lidí

Více jak čtvrt milionu zaměstnanců žije ve velké nejistotě, zda o svou práci do měsíce nepřijdou. Důvodem totiž je, že vláda Andreje Babiše stále neprotlačila nástroj k podpoře zaměstnanosti kurzarbeit, který by nahradil současný program Antivirus. Ten je ale notifikován jen do konce února a stále tak hrozí vlna propouštění. Kurzarbeit stále leží ve sněmovně před třetím čtením a poté poputuje do Senátu, který má na jeho projednání měsíc. Čas se tak Babišovu kabinetu velmi krátí.

Podporu za nepracování dostal od státu skoro milion lidí. Další budou přibývat

Více jak 25 miliard utratil stát za to, že nechává zaměstnance doma a zakazuje jim pracovat. Tak to umožňuje program Antivirus, který využívají firmy pro své lidi, pokud nemohou vykonávat práci z důvodu nízké poptávky či uzavření provozu. Dotace za to, že lidé nepracují, však znervózňuje řadu odborníků, protože brzdí trh práce. Ten se podle všeho velmi změní a některá místa, které nyní stát platí, v brzké budoucnosti zaniknou.

Firmy v Praze chystají propouštění. 40 % razantně oseká počty zaměstnanců

Vypnutí ekonomiky z důvodu obav z koronavirové nákazy a následná krize drtivě dopadla na řadu firem. Některé nyní přežívají na státních programech a čekají na podzim, kdy by měl skončit Antivirus, který jim pomáhá platit mzdy pracovníků. V nadcházejících dvou měsících tak má dojít k propouštění a pražské firmy odhalují, jak bude vypadat období výpovědí.

Za uměle nízkou nezaměstnanost platíme miliardovým dluhem. Antivirus již nemá smysl

Stát si uměle přiškrcenou malou nezaměstnaností před sebou tahá dluh, který se projeví až v příštím roce. Nízké číslo 3,8 procenta z července je totiž z velké části způsobena programem Antivirus, který drží firmám zaměstnance doma na překážkách a stát jim zpětně proplácí mzdu. Propad tak zřejmě nastane až v jarních měsících v příštím roce, kdy se začne masivně propouštět. Do konce roku se totiž bude nadále přispívat nepracujícím zaměstnancům.

„Antivirus je třeba říznout. Peníze dostávají i ti, co nepracují“

Kurzarbeitový program Antivirus by se měl ukončit spíše dříve než později, shodli se dnes v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ekonomové Mojmír Hampl a Ilona Švihlíková. Podle Švihlíkové, která je i členkou Národní ekonomické rady vlády, je však třeba mít připravený záchranný sociální systém, což zatím realitou není. Hampl ale zdůraznil, že podpora, která stála na příspěvcích za první tři měsíce zhruba 15 miliard korun, nemůže trvat dlouhodobě.

Falešná pracovní místa

Vypadá to jako zvláštní ekonomický úkaz. Už v první čtvrtině roku, za který jsou poslední aktuální čísla, se česká ekonomika propadla o dvě procenta. V nich se odrážejí jen pouhé dva týdny karantény a koronavirového vypnutí ekonomiky. Dá se čekat, že už ve druhém čtvrtletí, do nějž spadá celý vypnutý duben a květen, se ekonomika propadne podstatně víc.

Nezaměstnanost brzy poroste. Zájemců přibývá, volných míst ubývá, upozorňuje Jobs.cz

Přestože úřady práce zatím žádný významný trend rostoucí nezaměstnanosti nepozorují, tak společnost LMC, pod kterou spadá například Jobs.cz, upozorňuje, že se zásadním způsobem zvýšil počet uchazečů o práci a naopak pracovních možností výrazně ubývá. O práci totiž přišla i řada živnostníků, či lidí pracujících na dohodu. Úřady práce také ještě neevidují zaměstnance, kteří jsou zatím ve výpovědní lhůtě. Lidé jsou dnes nuceni hledat novou práci z existenčních důvodů, zatímco před rokem byla hlavní motivací snaha polepšit si.

Pomoc státu není dostatečná. Firmy kvůli tomu budou propouštět, varuje Hospodářská komora

Firmy budou v důsledku pátečního rozhodnutí Sněmovny propouštět zaměstnance a nezaměstnanost poroste. Po rozhodnutí Sněmovny o úlevách firmám postiženým opatřeními proti šíření koronaviru to uvedla Hospodářská komora. Vadí jí, že poslanci odmítli všechny návrhy zejména opozičních poslanců, kteří chtěli okruh firem s nárokem na odpuštění pojistného rozšířit především na středně velké podniky.

Češi by měli platit spropitné minimálně 10 %, navrhuje iniciativa

Gastronomické podniky v Česku by měly zavést povinných 10 % spropitného, aby pomohly podnikům a jejich zaměstnancům s finančními problémy způsobenými novým koronavirem. Navrhuje to iniciativa #milujemevino, podle níž je takové spropitné jakožto součást účtu ve světě standardem. Spropitné tvoří až polovinu příjmů pracovníků v barech či restauracích a dalších zařízeních, dodává iniciativa v tiskové zprávě.

Strach z koronaviru mizí, přichází strach o práci. „Lidem došla závažnost situace,“ říká ekonom

Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým tempem. Lidem v dubnu došla závažnost finančních a ekonomických dopadů koronakrize. Obavy z nich již zjevně překonaly strach ze zdravotních rizik, jelikož se nemoc COVID-19 dostala v České republice pod kontrolu. Ekonomové vychází z čísel Českého statistického úřadu.

Změna je život

Chuť riskovat, zkoušet nové věci a jít za lepším nepatřila ve třiceti svobodných letech, která jsme od roku 1989 prožili, k typickým českým vlastnostem. Jistota stávající pozice byla víc. Na rozdíl od ostatních zemí střední a východní Evropy jsme si neprošli žádnými vážnými hospodářskými krizemi, provázenými vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností, jaké vyhnaly do ciziny stovky tisíc Slováků, Poláků, Bulharů. Nebo dnes vyhánějí Řeky a Španěly, protože u nich nezaměstnanost mladých dosahuje 39,9, respektive 34,9 procenta. Což není zrovna nejlepší životní perspektiva. Přesto i u nás pravidelně z průzkumů životních situací, které v lidech vyvolávají největší stres a úzkost, vycházel strach, že člověk přijde o práci a nebude moci najít jinou, na druhém žebříčku hrozeb. Hned za ztrátou blízkého člověka.

Minimální mzda až 20 tisíc korun. Maláčová s odbory tlačí další navyšování

Nové občanské výzvě spolku Milion chvilek pro demokracii, která v úterý nasbírala kýžených 150 tisíc podpisů, se o den dříve postaral o nečekanou publicitu sám kritizovaný premiér Andrej Babiš, když prohlásil, že by ji podepsal i on. „Tvrzení pana Babiše, že by rád podepsal naši novou výzvu, nás upřímně pobavilo,“ reagoval pro Echo24 předseda spolku Mikuláš Minář. Obecně by proti tomu nicméně nebyl, předseda vlády by se jí ale podle Mináře musel začít řídit.

Nezaměstnanost ještě dál klesla na 2,6 procenta. Je nejnižší od r. 1996

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 2,6 procenta. Předtím se tři měsíce za sebou držela na úrovni 2,7 procenta. Bez práce bylo v říjnu 196 500 lidí, což je nejnižší říjnová hodnota od roku 1996. Zaměstnavatelé nabízeli více než 337 000 volných pracovních míst, o 8000 méně než v září. Oznámil to Úřad práce ČR (ÚP ČR). Loni v říjnu byla míra nezaměstnanosti 2,8 procenta.

Přes 100 mrtvých a 6000 raněných. Masové protesty v Iráku proti korupci a nezaměstnanosti trvají

Nejméně 112 mrtvých si během necelého týdne vyžádaly nepokoje v Iráku. Vyplývá to z nedělních údajů iráckého ministerstva vnitra a agentury Reuters. Mezi zabitými je podle mluvčího i osm příslušníků pořádkových sil. Zranění utrpělo více 6130 demonstrantů a více než 1200 členů pořádkových sil. Demonstranti podle mluvčího vypálili 51 veřejných budov a osm ústředí politických stran. Při dnešních dalších střetech mezi protestujícími a policií ve východní části Bagdádu zemřelo nejméně osm lidí a dalších 15 bylo zraněno, informovaly podle Reuters policie a lékařské zdroje.