Tag: EU

Články k tagu

Povinné soláry a bezemisní domy. Norma schválená europoslanci je nereálná, zní od odborníků

Solární panely na každé střeše, elektrické nabíječky v plánech domů a moderní zateplení nových budov. Zatímco zelení poltici vidí v nové bezemisní směrnici budov šanci pro stavební průmysl, konzervativní politici mluví o "zeleném šílenství" a nucených a nákladných renovacích bydlení. Cílem obsáhlé směrnice je především renovace nejhůře energeticky efektivních budov a snížení spotřeby energie a množství emisí.

Cenzurní smyčka

Na tomto místě by se mohla objevovat občasná rubrika: Jaký zase nápad přišel z EU, my ho s bídou stačíme vzít na vědomí, ale na odpor se nezmůžeme. Tentokrát jde o EMFA, Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. EMFA byla přijata předminulý týden Evropským parlamentem, a protože předtím už prošla Coreperem, tedy Výborem stálých zástupců členských zemí, zbývá už jen aklamační souhlas Rady ministrů, v tomto případě ministrů školství.

EU vyšetřuje firmy Apple, Google a Meta kvůli regulaci internetu

Evropská komise (EK) zahájila první vyšetřování amerických technologických společností Apple, Google a Meta Platforms v souvislosti s možným porušováním Nařízení o digitálních trzích (DMA). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Nařízení začalo v plném rozsahu platit tento měsíc. Porušení pravidel může vést k velmi vysokým pokutám, které v krajním případě mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu. Meta, Apple i Google své kroky obhajují s tím, že pravidla zavedená v nařízení DMA dodržují.

Jaderná energie je B. Ať Fiala prozradí A

Sázka na jádro je sázkou do příliš vzdálené budoucnosti. Premiér Fiala v Bruselu nasedá do vládního speciálu, jeho státnický zrak se upírá kamsi za horizont, a zatím mu doma řádí lobby OZE pod záštitou ministra životního prostředí z dvouprocentní strany lidové. Ale těžištěm této poznámky je Jaderný summit, který Evropské radě předcházel. Zúčastnilo se ho 32 států, mezi nimi 14 z EU, což je oproti loňsku v Unii nárůst o tři (včetně hostitelské Belgie). Summit je přirozeně deklaratorní, ale to nevadí.

Evropský summit jasně pojmenoval viníka války v Gaze. Fiala ocenil česko-rakouskou iniciativu

V Bruselu skončil dvoudenní summit EU. Český premiér Petr Fiala ocenil, že díky snaze ČR a Rakouska ze summitu vzešlo vyvážené stanovisko ke konfliktu v Gaze. To Česká republika podpořila, protože kromě výzvy k okamžitému humanitárnímu příměří se v textu také hovoří o tom, že konflikt rozpoutali teroristé z Hamásu. Na summitu se také řešil možný další sankční balíček vůči Rusku, zvýšení cel na ruské a běloruské obiloviny či další pomoc Ukrajiny včetně české iniciativy.

Pavel přijal na Hradě Jourovou, řešili i umělou inteligenci

Prezident Petr Pavel v pátek přijal na Pražském hradě místopředsedkyni Evropské komise (EK) Věru Jourovou. Hovořili o její práci v komisi, tématech červnových voleb do Evropského parlamentu nebo pravidlech pro digitální platformy a umělou inteligenci. Na síti X to uvedla Kancelář prezidenta republiky. Jourová už se o třetí mandát v EK ucházet nebude.

Bosna zahájí přístupové rozhovory s EU. Lídři vyzvali také k okamžitému příměří v Gaze

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. "Gratulujeme! Vaše místo je v naší evropské rodině," vzkázal balkánské zemi Michel, který rozhodnutí premiérů a prezidentů zemí EU označil za klíčový krok na cestě Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zdůraznil ale zároveň, že zemi ještě čeká na této cestě tvrdá práce. Summit také vyzval k okamžitému příměří v Gaze.

Evropští lídři usilují o oživení atomové energie. Na první jaderný summit přijel Fiala

Představitelé evropských zemí podporujících jadernou energetiku a odborníci na energetiku ve čtvrtek na summitu v Bruselu vyzvali k obnově jaderné energetiky a snaze obnovit evropský průmysl. První podobné setkání lídrů evropských zemí, jehož se za Českou republiku účastnil premiér Petr Fiala, se neslo ve znamení tlaku na využití jaderné energie.

Rusko zaplatí zbraně pro Ukrajinu. EU našla cestu skrze zmrazená aktiva Rusů

Může Ruská federace zaplatit zbraně a bojový arzenál, které budou používat ukrajinští obránci? Zástupci EU tvrdí, že je to možné a uvedli, že našli cestu. Od úroků ze zmrazených ruských aktiv držených v Evropě si země EU slibují miliardy dolarů. Jiné způsoby, jak zaplatit nové zbraně, zůstávají nedosažitelné, píše deník The New York Times. Země Evropské unie by měly rozhodnout o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k nákupu zbraní a munice pro Ukrajinu, potvrdil německý kancléř Olaf Scholz

Tak nás třeba zabijte

Posledních několik týdnů je ve znamení zhoršených vztahů mezi Prahou a Bratislavou. Iniciátorem je česká strana, odůvodňuje to prostě: nepřijatelnými názory slovenské vlády na rusko-ukrajinskou válku, které se mj. zhmotnily v setkání ministrů zahraničí Slovenska a Ruska při diplomatické konferenci v turecké Antalyi. Vyrazili jsme tedy pořídit rozhovor s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.

Aby byl v Evropě mír, musí se připravit na válku, řekl šéf Evropské rady Michel

Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu válečné ekonomiky. Šéf Evropské rady Charles Michel to napsal v článku, který zveřejnil server Euractiv. Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a nespoléhat se ve velké míře na podporu zemí, jako jsou USA, uvedl v textu Michel. Ten bude ve čtvrtek předsedat summitu EU, kde vedoucí představitelé čeká jednání o podpoře Ukrajiny, která již přes dva roky čelí ruské agresi.

Ruské volby na okupovaných územích Ukrajiny nikdy neuznáme, oznámila EU

Evropská unie nikdy neuzná výsledky Ruskem pořádaných prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny, uvedla v pondělí v prohlášení unijní diplomacie. Výsledky hlasování na těchto územích jsou podle EU neplatné a ruské politické vedení za ně ponese následky. V Rusku samotné hlasování doprovázel "alarmující nárůst porušování občanských i politických práv", dodává EU, podle níž ruští voliči neměli skutečnou možnost výběru a jen omezený přístup k informacím.

Eurovolby rozhodne migrace či bezpečnost. Změnit se může i Green Deal

Migrace, bezpečnost a klimatická opatření. To jsou tři klíčová témata, která rozhodnou volby do Evropského parlamentu. Respektive jde o témata, která jsou podle posledního průzkumu agentury Ipsos pro voliče nejdůležitější. A jednotlivé subjekty se tomu snaží přizpůsobit. Po volbách se dají podle expertů čekat změny třeba i v Green Dealu, protože volby mají podle průzkumů vyhrát evropští konzervativci.

Strany přistupují k eurovolbám vážněji než v minulosti, STAN se veze na politizaci eura

Evropské volby jsou často na okraji pozornosti společnosti. Podle agentury Ipsos plánuje přijít k těm letošním asi třetina obyvatel s volebním právem. I tak je ale české politické strany berou se vší vážností, což naznačuje i složení kandidátek, které je minimálně „na papíře“ silnější než v minulosti. Evropská témata rozdělují i vládní koalici, na zpolitizovaném tématu přijetí eura se mimo jiné snaží své šance zvýšit především hnutí STAN.

Orbán bouřil a vyzval Maďary ke vzpouře proti Bruselu. Za příklad dal i Čechy

Maďarský premiér Viktor Orbán u příležitosti státního svátku, kterým si země připomíná začátek protihabsburské revoluce z roku 1848, vyzval ke vzpouře proti Bruselu, který se podle něj snaží zatáhnout Maďarsko do války a vnutit mu své představy, které odporují maďarskému cítění. Maďaři podle něj už nejsou ve svém odporu osamoceni, po Slovácích se probouzejí i Češi a další národy.

„Ruská válečná lodi, jdi do pr***”. Ukrajinci neuspěli s žádostí o patent na známý slogan

Ukrajinská pohraniční stráž chtěla právně chránit známý slogan „Ruská válečná lodi jdi do pr****!“. Žádost o ochranou známku předložila Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví. Žádost úřad posuzoval už dvakrát, poprvé o ochranou známku požádal voják, který slavnou větu vyřkl. Úřad to však odmítl, mimo jiné s odůvodněním, že je to nemorální. Informuje například Politico.

Najednou elektroauta nejsou v EU posvátná

V uplynulých dnech byl úspěšně dotažen projekt na zředění normy Euro 7 pro auta, který odsouvá konec klasických vozů o několik let. Je to z nemalé části česká iniciativa (Alexandr Vondra, Martin Kupka). A jak se blíží volby do Evropského parlamentu – budou za čtvrt roku – část politické kasty v Evropě prokazuje větší elastičnost. Viděli jsme to jak při ústupcích zemědělcům, na které Green Deal nemá být uvalen tak rychle, tak v zásadním bodu Green Dealu, jímž je zákaz nových spalovacích motorů od roku 2035.

Nový evropský fond pro Ukrajinu je jen „kreativní účetnictví“, píše Politico

Lídři Evropské unie se pyšnili, že se údajně dohodli na 5 miliardovém fondu na financování nových dodávek zbraní na Ukrajinu. Ve skutečnosti se ale spíše jedná o vychytralé účetnictví a zároveň i způsob, jak obejít Maďarsko, píše web Politico. Původní plán, aby se fond postavil z nové finanční pomoci, která by zaplatila další zbraně pro Ukrajinu, se nakonec změnil na základě německého návrhu.

Ukrajině na zbraně půjde pět miliard eur, shodli se zástupci zemí EU

Zástupci členských zemí Evropské unie se ve středu dohodli na pokračování společného financování vojenského vybavení pro Ukrajinu. Díky reorganizaci takzvaného Evropského mírového nástroje dostane Kyjev pět miliard eur (126 miliard Kč) na zbraně, munici a další zboží, uvedlo na síti X belgické předsednictví. Shoda se hledala několik měsíců, ještě ji musí schválit členské státy.

Europoslanci schválili akt o umělé inteligenci. Je v něm i „plošné šmírování lidí“

Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Jde o první pokus na světě o podobnou regulaci této technologie a mohl by podle expertů ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik.

Neodvratný konec průmyslu v EU. „Jejich regulace jsou noční můra”

Evropa brzy odsoudí svůj tolik potřebný průmysl k zániku. Tvrdými zelenými regulacemi a daněmi totiž podniky zničí nebo je nutí přesouvat výrobu raději pryč, do Asie nebo USA, kde je investorské prostředí vstřícnější. Hlasitě před tím v nedávné době varoval například jeden z nejbohatších lidí světa a zakladatel britského chemického koncernu Ineos Jim Ratcliffe. Podle něj přístup Bruselu ke snižování emisí úspěšně odhání investice z EU a pokud se nezačne nic měnit, nejen z tak důležitého chemického sektoru nezbude už brzy nic.

Posselt hlasoval proti českému vstupu do EU. Nyní Česko oceňuje

Rozšíření Evropské unie v roce 2004 o deset států včetně České republiky bylo pro všechny obrovským úspěchem. V rozhovoru s ČTK to prohlásil nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Ten ale zároveň v Evropském parlamentu hlasoval v roce 2003 proti českému přistoupení. Dnes Posselt nešetří chválou, když hovoří o pokroku ve vztazích Čechů, Němců a sudetských Němců. V rozhovoru označil Česko za jednoho z nejkonstruktivnějších členů unie a Prahu ocenil také za jasnou podporu Ukrajině,

Nové evropské clo může zdevastovat ukrajinský průmysl, strach mají zejména ocelárny

Evropská unie se chystá uvalit daň na dovozy produktů, jejichž výroba za sebou nechává nadměrnou tzv. uhlíkovou stopu. EU tak chce chránit evropské výrobce, kteří musí dodržovat přísná unijní klimatická pravidla, čímž se jim zvyšují náklady a klesá jejich konkurenceschopnost v konfrontaci s dovozy ze zahraničí. Podle serveru Politico však clo představuje zásadní problém pro ukrajinský průmysl, zejména pro tamní ocelárny, které jsou na vývozu do Evropy závislé.

Blíží se konec konce spalovacích motorů, píše Kronen-Zeitung. Elektromobily už nejsou pro Brusel bezemisní

Evropská unie údajně zvažuje zastavení zákazu spalovacích motorů, který je stanoven od roku 2035. Rakouský deník Kronen-Zeitung překvapivě tvrdí, že po "velmi pozoruhodném hlasování v Bruselu v pondělí večer se konec pro spalovací motory blíží ke svému konci." Jedním z důvodů má být právě i to, že navzdory dosavadní klasifikaci už nebudou elektomobily pokládány za emisně neutrální. Mnoho otázek ale zůstává nezodpovězeno.

Nerudová v čele kandidátky STAN do eurovoleb. „Nikdo z nás se nebojí kroužkování“

Jedničkou kandidátky Starostů a nezávislých (STAN) v letošních volbách do Evropského parlamentu bude ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. O hlasy se bude vládní hnutí ucházet pod názvem Starostové a osobnosti pro Evropu, heslem kampaně bude "Aby se v Evropě řešily vaše starosti". Starostové představili kandidátku ve čtvrtek před Café Expo 58 v Praze s výhledem na Vltavu. Nerudová vyzvala voliče, ať na jejich kandidátce kroužkují své preferované kandidáty.

EK navrhla vznik nového unijního programu na podporu obranného průmyslu

Evropská komise navrhla vznik nového programu na podporu evropského obranného průmyslu s 1,5 miliardy eur (38 miliard Kč), který bude financován z rozpočtu EU v letech 2025 až 2027. Vznik programu je součástí první Evropské strategie týkající se obranného průmyslu, kterou komise zveřejnila. Nová opatření mají například podpořit členské státy ve společném zadávání zakázek na obranný materiál. Součástí strategie je i větší spolupráce mezi unijním a ukrajinským obranným průmyslem.

Východ Evropy nechce dalšího Nizozemce v čele NATO. „Jsme státy druhé kategorie?“

V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Šlo by už o čtvrtého Nizozemce v této funkci. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico.