Tag: Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Články k tagu

Jak se z citlivého kluka z maloměsta stane neonacista

Portrét autentického českého neonacisty se objeví od 13. července v kinech. Autor dokumentu nazvaného Svět podle Daliborka Vít Klusák, který v neděli svůj snímek uvede v soutěži karlovarského festivalu, ho s kamerou sledoval během dvou let. Dalibor K. pracuje jako lakýrník, točí amatérské horory, skládá naštvané písně a maluje. Blíží se mu čtyřicítka, bydlí s matkou a nesnáší svoji práci, cikány, Židy, uprchlíky, homosexuály, Merkelovou, pavouky a zubaře.

Naštvaný Somr ve znělce: „Šmejdi! Hrnce nechci, ty vaše ceny znám“

Známý český herec Josef Somr se stal další hvězdou tradičních znělek Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V minipříběhu, který natočil režisér Ivan Zachariáš, Somr zvedá řediteli festivalu Jiřímu Bartoškovi telefon a protože špatně slyší, domnívá se, že mu někdo nabízí hrnce. Nabídku odmítá a naštvaně hovor ukončí.

Unikátní srovnání: Obchod na korze před a po rekonstrukci

Na karlovarském festivalu měl světovou premiéru digitálně restaurovaný snímek Obchod na korze z roku 1965 režisérského tandemu Ján Kadár a Elmar Klos. „Jsme rádi, že ve spolupráci s Nadací české bijáky můžeme ve světové premiéře představit festivalovému publiku již pátý digitálně restaurovaný titul ze zlatého fondu československé kinematografie.

Respekt, madam!

„Respekt, madam,“ napsal neznámý graffiťák na soukromý dům architektky Věry Machoninové, a vyjádřil tak vztah, který jeho vrstevníci chovají k brutalistní architektuře 70. let. Jedna z nejvýznamnějších staveb manželů Machoninových, symbol filmového festivalu, hotel Thermal, letos slaví 40. narozeniny a ministerstvo kultury zamítlo návrh na prohlášení stavby za kulturní památku.

Festivalový itinerář Ondřeje Štindla

Píseň ze žuly (Irsko/Kanada, 2017, režie: Pat Collins) Smutné irské písně mají v Česku docela široké publikum, lyrizující hraný dokument Pata Collinse rekonstruuje obrazy Joea Heaneyho, nesmělého zpěváka smutných irských písní, který se v první půli minulého století proslavil jejich podáním i za hranicemi vlasti. Film prodchnutý láskou k jeho hlasu, smutným irským písním a Irsku vůbec.

Škola, základ dramatu

V programu karlovarského festivalu se sešla dvě dramata, která se přes situaci, jež nějakým způsobem souvisí se školou, pokoušejí portrétovat společnost, její „systém“. Rumunský film Zkouška dospělosti režiséra Cristiana Mungia je příkladem sdělného a pronikavého filmu, který svoje poselství formuluje přesně a neokázale, zůstává jako by při zemi, dospěje ale k pohledu z výšky. Zdejší autorská dvojice Hřebejk–Jarchovský se ve svém na Slovensku vzniknuvším filmu Učitelka nedokáže úplně vzdát historkaření, jež vyšší ambice snímku podrývá.

Po stopách Aeroportu v Karlových Varech

Karlovy Vary netvoří jen Thermal, Pupp a kolonáda. Pod nánosem suvenýrů a karlovarských oplatek město skrývá řadu pozoruhodných míst. Během minulých ročníků festivalu se s některými z nich diváci seznámili díky projektu společnosti Aerofilms. Budova bývalé spořitelny na Divadelním náměstí, Goethova vyhlídka a bývalá stáčírna minerálních vod se staly sídly multifunkčního festivalového prostoru s názvem Aeroport.

Zápisky z Varů

Na festival jsem letos dorazil až v půlce. V den příjezdu si člověk nemůže zas až tak moc vybírat, takže novinářská projekce maďarského postapokalyptického (alespoň dle anonce) filmu Zero o včelách a naštvaném včelaři nebo tak něco. Přesně něco pro mě, kde líp chytit ten správný festivalový bzukot. Včely! Sem s nimi!

Co nás letos čeká

Grafický styl padesátého ročníku filmového festivalu v Karlových Varech působí oproti předcházejícím letům až protikladně, Aleš Najbrt se od ironického minimalismu „přešaltoval“ k záměrně přeplácanému stylu mysliveckého bálu. Jinak se ale začátkem července dá v nejznámějších českých lázních čekat to co vždycky – naštěstí.