Osud demokracie se na Slovensku neláme, přesto i v srpnu žije politikou celá země

Eurodotace ničí slovenskou vládu, v Česku klid

Osud demokracie se na Slovensku neláme, přesto i v srpnu žije politikou celá země
Eurodotace ničí slovenskou vládu, v Česku klid

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

O zdejší demokracii se rozhodne ve volbách za dva a půl měsíce. Přes tyto dramatické výroky se politická elita odebrala na prázdniny a v Česku zavládla tuhá okurková sezona. O to temperamentnější jsou Slováci. Osud demokracie se v jejich zemi neláme, přesto i v srpnu žije politikou celá země. Důvod je zřejmý, předseda Slovenské národní strany Andrej Danko (SNS) včera vypověděl koaliční smlouvu a jeho straníci dokonce hovoří o předčasných volbách. Slováci jsou jako tak často pro Čechy příkladem.

Nutno přiznat, že sami Slováci Dankovi moc nerozumí. Komentátoři i předáci opozičních stran se shodují, že předseda SNS své extempore nemyslí úplně vážně. Vypovězení koaliční smlouvy by mělo automaticky znamenat pád vlády, která už nadále nemůže spolupracovat, Danko však připustil, že o osudu vlády bude ještě jednat s premiérem Robertem Ficem (Smer) a dalším koaličním partnerem Bélou Bugárem z maďarské strany Híd. Pokud se s nimi domluví na novém modelu spolupráce, vláda prý může pokračovat. Fico svolal jednání koaliční rady na úterý dopoledne.

Komentátoři a opozičníci hodnotí Dankův krok jako pokus odvést pozornost od probíhajícího korupčního skandálu s evropskými dotacemi. Vypovězení smlouvy je fraška a šéf národovců se v ní projevil jako úplný amatér, který se jenom znemožní. Opravdu je nasnadě připomínat dotace.

Podle nepodložených úniků do slovenských médií dostala slovenská vláda minulý týden varovný dopis z Bruselu. Evropská komise v něm upozornila, že Slovensko pochybně čerpá 300 milionů eur na podporu výzkumu a vývoje. Ve čtyřech výzvách, které rozdělovaly zmíněnou částku, nedosáhly na dotace ani univerzity, ani Slovenská akademie věd, ale výhradně soukromé firmy, ze kterých některé mají blízko k Dankovi. Protože výzkumné dotace rozděluje ministr Peter Plavčan ze SNS, tak jde o vážné korupční podezření.

Tyto nepodložené a neúplné zprávy se daly ještě zpochybnit, ovšem v pondělí v deset hodin dopoledne svolala opoziční strana Oľano tiskovou konferenci, kde seznámila veřejnost s přesným zněním dopisu. Obsahoval mimo jiné doporučení, ať Slovensko pozastaví čtyři sporné výzvy, protože jinak by nemusely být proplaceny. Jako důvod pochybností byla označena nekompetence hodnotitelů, které jmenoval Plavčan a kteří neměli pro rozhodování o stamilionech eur kvalifikaci ani zkušenosti. Za dvě hodiny po tiskovce Danko oznámil, že s koaliční smlouvou končí.

Komentátoři a opozičníci hodnotí Dankův krok jako pokus odvést pozornost od probíhajícího korupčního skandálu s evropskými dotacemi. Slovenský parlament - ilustrační foto: Facebook/ Národná rada Slovenskej republiky

Jak se dostal na veřejnost

Z českého pohledu není výklad politického výbuchu na Slovensku tak přímočarý. Souvislost s bruselským dopisem popřít nejde, Dankova reakce však není dokladem jeho neschopnosti, spíše příkladem, jak rychle dokáže jednat.

Spouštěčem koaliční krize není samotný dopis z Bruselu, ale okolnost, že se během týdne dostal na veřejnost. Těžko hledat jiné vysvětlení kromě toho, že unikl z vlády a s vědomím samotného premiéra. Pokud si to Danko uvědomil, pak není divu, že se rozčílil a že požaduje, ať koaliční partneři v čele s premiérem změní své způsoby.

Případná korupční linka mezi dotačním programem a SNS je nepochybně skandálem prvního řádu, ovšem cílená snaha zničit koaličního partnera stačí k bezprostřednímu zrušení koalice. Jinými slovy, Danko udělal jediný možný krok a předem nejde vyloučit, že krize předčasnými volbami přece jen skončí.

Právě česká zkušenost může posloužit jako doklad, že slovenský skandál s evropskými dotacemi vznikl s aktivní podporou zevnitř koalice. Také při zdejším čerpání eurodotací dochází k řadě kontroverzí s Evropskou komisí, které se často týkají největšího příjemce eurodotací Andreje Babiše.

ilustrační foto: Facebook/ Národná rada Slovenskej republiky

Koaliční partneři ČSSD a lidovci však dosud vždy drželi s šéfem hnutí ANO basu. Nejznámější je případ z února 2016, kdy ministerstvo zemědělství dostalo z Bruselu zprávu obsahující výměr, podle kterého musí Češi vrátit 810 milionů korun za nepořádné čerpání zemědělských eurodotací.

Nepořádek byl zjištěn u šesti firem, které pobíraly peníze na chov dojnic. Logicky vzniklo podezření, že kontroloři z Komise neminuli největšího dotačního příjemce. Nebylo to však možné ověřit, protože bruselská zpráva za celý rok a půl neunikla a ministr zemědělství Marian Jurečka odmítl odpovědět i na přímé dotazy, koho se pokuta týká.

Být to na Slovensku, věděli bychom o všech detailech zprávy už loni v únoru. V Česku by kvůli tomu Babiš z vlády nejspíš neodcházel. Při předčasných nebo řádných volbách by měli voliči nicméně k dispozici mnohem lepší informace pro své rozhodování o osudu demokracie.