Babel pro dnešní den

Babel pro dnešní den

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Občas se vyskytne zpráva, která působí, jako by ji někdo vytáhl z nějaké pitomé variace na film Babel od Alejandra Gonzáleze Iñárritua. Nebo nějaký podobný postmoderní film, ve kterém se umně protnou osudy lidí hnaných jak pápěří neosobními silami globalizace.

V tomto případě silami evropské integrace: u Calais zemřel polský řidič dodávky. Zemřel proto, že narazil do kamionu, který před ním nečekaně zastavil. Zastavil proto, že narazil na barikádu, kterou na silnici nastražili migranti (policie zatkla devět Eritrejců). Neříkáme „migranti z Calais“, protože notoricky známý tábor „Džungle“ úřady před časem zlikvidovaly. Ale možná bychom mohli, protože migranti se zase stahují zpátky. Byť nemají kam – úřady dozírají na to, aby žádná trvalá táborová infrastruktura nevznikla. Podle nedávné reportáže britských The Times za tím účelem policie přichází zmlátit migranty pravidelně každý den v půl sedmé večer. Aktivisté humanitárních organizací jim zároveň pravidelně chodí pomáhat, nosí vodu, generátor na nabíjení mobilů apod. Panuje jakási nestabilní rovnováha.

Polský řidič je exponátem evropské integrace. Společný trh propojily výrobní řetězce a řidiči kamionů jsou ti, kdo je udržují v chodu. Role tohoto povolání v éře nadnárodních řetězců a „just-in-time“ výroby vzrostla a je to jedna ze sfér podnikání, kde se uplatnily na evropské úrovni firmy a lidé z nových členských zemí. Poroste dál, dokud je za pár let či desítek let nevyřadí samořiditelné automobily a dokud se jedna tradiční mužská profese se svou specifickou kulturou neocitne na suchu dějin.

Zároveň ale byla tato role některým vždy trnem v oku, už od doby, kdy holandský eurokomisař Frits Bolkestein v roce 2006 prosazoval svou direktivu liberalizující služby a francouzští odboráři dělali vše možné, aby výskyt východoevropských řidičů kamionů na svém území znemožnili. V jejich stopách jde nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron, který tlačí na Brusel, aby v novele směrnice o vysílání pracovníků vystavěl bariéry přístupu pracovníků z východní Evropy do západní. Komentátoři v souvislosti s tím hovoří o tom, že „Evropa“ znovu ožívá.

Méně polských řidičů ve Francii by logicky znamenalo méně mrtvých polských řidičů ve Francii.

Ovšem i méně migrantů v Calais by znamenalo méně mrtvých polských řidičů ve Francii. Migranty to neodolatelně táhne do Calais proto, že chtějí z Francie pryč. Francie je sice bezpečná země, ale oni chtějí do Británie. Proč jsou ochotni podstupovat každodenní bití, spaní na zemi, špínu a zákony džungle v uprchlických skupinách kvůli tomu, aby se dostali z Francie, to je nám, usedlým obyvatelům vesnic a měst, obtížně pochopitelné. Jinak jsme ale všichni stejní.

Ilustrační foto : shutterstock

V tutéž dobu usiluje Evropská komise o přerozdělování migrantů ze zemí, kam míří, do zemí, kam nemíří. Politička německých Zelených a jejich „Spitzenkandidat“ při posledních volbách do europarlamentu dokonce nedávno navrhla, že do východoevropských zemí by se mohly přesadit sakumprásk celé syrské vesnice. Východoevropané se většinou tomuto řešení brání. Neumí si představit, jak by migranti, kteří nechtějí zůstat ve Francii, chtěli zůstat, řekněme, v Česku. Vznikla by džungle na Rozvadově, kam by lidé z Člověka v tísni denně nosili potraviny, pokrývky a léky a vždy před půl sedmou by se stáhli, když by migranty přišla zmlátit policie?

Východoevropané se taky pravděpodobně zježí nad návrhem zelené spitzenkandidátky, protože vědí, jak vypadají osady obývané lidmi jednoho odlišného etnika. Nemusí znát dánské studie o přistěhovaleckých komunitách, jejichž příslušníci si po generace dovážejí nevěsty z rodné země a systematicky se brání integraci do místní společnosti; vědí o romských osadách na východním Slovensku. Jsou skeptičtí k integraci velkého množství lidí z jiných kultur, když se Romy nepodařilo integrovat, přestože tu jsou po staletí. Západoevropané si spíš myslí, že to je zděděnou xenofobií Východoevropanů. Poznatky třeba britského ministerstva školství, podle nichž mají romské děti i v tamním nepochybně inkluzivním vzdělávacím systému s odstupem nejhorší výsledky ze všech etnik, k nim ještě nedorazily.

Kdo by hrál toho polského řidiče?

22. června 2017