EU se dohodla na svých zájmech při brexitu. Volný obchod podmiňuje odstupným na dotace

Rozvod a vyrovnání

EU se dohodla na svých zájmech při brexitu. Volný obchod podmiňuje odstupným na dotace
Rozvod a vyrovnání

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Cesta k novým vztahům mezi Evropskou unií a Velkou Británií po brexitu nebude snadná. Zbývajících sedmadvacet členů pod taktovkou Německa a Francie se o to postará. Británie nemůže žít iluzí, že na tom po odchodu z Unie bude lépe, než byla v ní. Tak se dají v kostce shrnout závěry prvního brexitového summitu bez Británie, na němž se v sobotu sešli evropští státníci v Bruselu. Nekonala se žádná debata. Scénář brexitu byl schválen jednomyslně, bez připomínek, zhruba za čtyři minuty, jak si pochvaloval předseda Evropské rady Donald Tusk.

Cestovní mapa, po níž má Unii vést hlavní vyjednávač, bývalý francouzský ministr zahraničí a eurokomisař Michel Barnier, má tři hlavní priority. Zaprvé: nejdřív se dojednají podmínky odchodu, teprve pak se začne debatovat o nových vztazích, a to včetně klíčové obchodní dohody Británie–EU. Britská premiérka Theresa Mayová naopak prosazovala vyjednat obojí najednou. Dává to smysl, protože se tím zabrání právnímu vakuu a nejistotě, která poškodí stejnou měrou zbývající země Evropské unie i Británii. Zadruhé: musí být zaručena práva občanů Evropské unie, kteří žijí v Británii, dřív než Londýn Unii opustí. Zatřetí: je potřeba se dohodnout na finančním vyrovnání z „rozvodu“. Prakticky to znamená dohodu o částce, kterou budou Britové muset Evropské unii před odchodem zaplatit, aby se vůbec mohlo začít vyjednávat o nové obchodní dohodě. Odhady se blíží až 60 miliardám liber (zhruba 1,8 bilionu korun). Je to suma, již by Británie měla do roku 2020 poslat do současného rozpočtu. Unii přitom opustí už v březnu 2019. Ostatní po ní žádají, aby platila ještě rok a tři čtvrtě poté, co už členem EU nebude.

Je to dost jasný signál o mentalitě ve zbytku Evropské unie. Na první pohled to vypadá, že přerozdělování a eurodotace jsou mnohem víc než co nejvolnější obchodní vztahy. Ty jsou přitom pro všechny členy Unie zásadní. Všechny s výjimkou Irska mají s Londýnem obchodní přebytky. Vyváží tam více zboží, než odtud dováží. Pro řadu z nich – včetně Německa, Francie i nás – je Londýn v první trojce nejdůležitějších exportních trhů.

Slova rozvod a vyrovnání přinesla do debaty německá kancléřka. „Nejdřív chceme vyjednávat o podmínkách rozvodu s Británií. A samozřejmě že finanční vyrovnání je součástí rozvodu,“ řekla Angela Merkelová v Bruselu. „Chceme do budoucna dobré vztahy s Británií. Zbývajících sedmadvacet zemí chce ale také reprezentovat své zájmy.“ V ještě agresivnějším tónu jí přizvukoval končící francouzský prezident Francois Hollande. „Nesmí to být vůči Británii represivní. Je ale jasné, že Evropa bude hájit své zájmy a Velká Británie bude mít mimo Evropskou unii slabší pozici, než má uvnitř.“ Pokud v nedělních francouzských prezidentských volbách podle očekávání zvítězí bývalý Hollandův ekonomický ministr Emmanuel Macron, dá se čekat, že přinejmenším na začátku na tuto pozici naváže.

Brexitové pirority ukazují, jak je Evropská unie nezdravě upnutá na přerozdělování a dotace. Dá se čekat, že právě tady se může začít zatím demonstrovaná jednota nejdřív drolit, až se do jednoho bloku vyčlení země, pro něž je obchod s Londýnem nesrovnatelně důležitější než dotace. Tím, kdo zatím nejvíc tlačí na rozvodové vyrovnání, je Německo. Už v týdnu před summitem se odehrála ostrá přestřelka mezi německou kancléřkou a britskou premiérkou. Němci dobře vidí, že až vypadne Británie jako bohatá země a velký čistý plátce, spadne mnohem větší část financování společného unijního přerozdělování na ně. Tu chvíli chtějí co nejvíc oddálit.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro skupinu deníků těsně před brexitovým summitem řekl, že Berlín nepočítá s tím, že by v budoucnu své příspěvky do evropského rozpočtu zvyšoval. „Peníze v rozpočtu musí stačit, musí se zkrátka vynakládat hospodárněji než doposud,“ řekl. Evropské peníze by se podle něj měly napříště využívat především na takové projekty, které by Evropu posílily. Věci, z nichž by profitoval jen jeden členský stát, by si měl každý financovat sám. To samozřejmě vyvolá pozornost v zemích těžce navyklých na dotace a může to zvýšit jejich tlak na Londýn. Bez britského vyrovnání by totiž ten moment, kdy dotace vyschnou, mohl přijít skoro o dva roky dřív.

Londýnští vyjednavači už naznačují, že miliardové odchodné je pro ně akceptovatelnou cenou za dobrou obchodní dohodu. Už to, že je Evropská unie ochotna jít do jednání s výměnou dotace za volný obchod, ale ukazuje, v jakém stavu mentální slabosti se značná část evropských elit nachází.

5. května 2017