Poslanecká komise k úniku z policejních spisů včera vyslechla poslední osoby, celkem jich bylo 26. Před komisí se za téměř dva měsíce vystřídali politici, členové bezpečnostních složek, státní zástupci i novináři. Komise v závěrečné zprávě zřejmě navrhne úpravu zákonů o svobodném přístupu k informacím, GIBS i státním zastupitelství. Věnovat by se měla i případu Babiš – Přibil. Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jak a kudy na veřejnost informace ze spisů unikají. Závěrečná zpráva by podle předsedy komise Martina Plíška (TOP 09) měla být poslancům předložena nejpozději 12. září, hotovou ji chtějí mít 8. září.

„Celkem před komisí vystoupilo 26 osob. Myslím, že nám to může dát obrázek a podklad pro závěrečnou zprávu,“ řekl Plíšek po jednání komise. Ta by měla obsahovat její zjištění a návrhy řešení, popřípadě i návrhy na úpravy zákonů. Plíšek již dříve naznačil, že by mohlo jít o zpřísnění pravomocí pro GIBS a státní zastupitelství.

„Například se střetávají kompetence na jedné straně GIBS a na druhé straně státního zastupitelství. Úniky ze spisů šetří primárně GIBS, nicméně jsou případy, kdy jsou jim šetření odebírána a přesouvána do jiných policejních útvarů. Tam si myslím, že je to potřeba upřesnit,“ uvedl dříve pro Echo24 Plíšek.

S tím, že by úniky byly ze státního zastupitelství, nesouhlasil ani jeden ze státních zástupců. Již dříve před komisí vypovídali vrchní státní zástupci Ivo Ištvan a Lenka Bradáčová. Právě Ištvan upozornil na to, že je třeba pořídit právní analýzu, jaký je způsob nakládání s informacemi v médiích a jaké jsou povinnosti a práva novinářů.

Včera je podpořil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Jsou velice striktní, mohu vyloučit, že by docházelo k únikům,“ uvedl. Členy komise vybízel, aby pátrali spíš po motivu lidí, kteří za úniky stojí. „Je nutné hledat, komu únik prospěje,“ dodal.

Zeman v této souvislosti navrhl Plíškovo odvolání z čela komise. „Opakovaně se vyjadřoval v tom směru, že bude nutné přijmout nějaké opatření směrem ke státnímu zastupitelství, zesílit zřejmě parlamentní kontrolu, tedy do určité míry zavést politickou kontrolu,“ uvedl, proč namítal Plíškovu podjatost. Členové komise však jeho návrh nepodpořili.

Zpřísnění zákona o svobodném přístupu k informacím

Dalším závěrem ve zprávě by mohl být návrh na zpřísnění zákona o svobodném přístupu k informacím, o čemž poslanci včera debatovali s předsedou Městského soudu v Praze Liborem Vávrou. Některé informace se podle Plíška zveřejňují, ačkoliv by podle zákona měly být neveřejné, třeba rozhodnutí o vazbě. „Stojí za to, abychom se na komisi zamysleli, zda nezpřesnit zákon o svobodném přístupu k informacím. Případně, jak reagovat na soudní judikaturu, která je z hlediska zveřejňování informací liberální,“ řekl Plíšek.

Poslanci zřejmě zjistili, že jeden ze soudů na základě zákona poskytl novinářům usnesení, které se týkalo vazebního jednání v souvislosti s kauzou sportovních dotací, kde figuruje bývalý předseda fotbalové asociace Miroslav Pelta. Poslanci míní, že by soudy měly poskytovat pouze rozsudky. I Pelta se před komisí minulý týden objevil.

Padnout může i trestní oznámení

Komise byla původně zřízena kvůli nahrávkám, které se objevily na veřejnosti a na nichž tehdy ještě ministr financí Andrej Babiš (ANO) otevřeně s tehdejším novinářem MF Dnes rozebírá informace z kauzy Beretta. Babiš již dříve nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici spisy z vyšetřovaných kauz.

Martin Plíšek po závěrečných výsleších řekl, že i přes opětovný výslech Přibila, se jeho výpověď stále s výpověďmi ostatních, liší. „Rozdílnost je tam nadále a my to ve zprávě budeme chtít vyhodnotit a postavit se k tomu,“ řekl Plíšek novinářům.

Na dotaz, zda zvažují i podání trestního oznámení v souvislosti s nepravdivou výpovědí či křivým svědectvím, Plíšek řekl, že zatím nechce předjímat. „Tak detailně jsme to neřešili. Členové komise mají nyní čas na to podrobně projít všechny výpovědi, které zazněly. Pak můžeme udělat nějaké závěry,“ doplnil Plíšek.

Další člen komise Radek Vondráček (ANO) po jednání řekl, že je rád, že se komise vydala cestou obecných doporučení a závěrečné usnesení nebude směřovat jen k případu nahrávek, na nichž mluví Babiš s Přibilem, jak podle něj prve chtěla Poslanecká sněmovna.

Před komisí se během dvou měsíců vystřídali například premiér Bohuslav Sobotka, ministr vnitra Milan Chovanec (oba z ČSSD), ministr spravedlnosti spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), vedení policejních složek i řada bývalých policistů. K výslechu dorazil i novinář Českého rozhlasu Janek Kroupa nebo Babišův manažer z Mafry František Nachtigall. Byl zde i policejní prezident Tomáš Tuhý nebo ředitel bývalého protimafiánského útvaru Robert Šlachta.

Závěry komise musí předložit do 12. září sněmovně, zprávu by však chtěla mít hotovou již 8. září. Doporučeními, která v ní budou, se bude zabývat ale již nová sněmovna. Doporučení pro ni nejsou závazná, ale podle Plíška by se závěry ve zprávě zabývat měla.