Proruští radikálové ze samozvaných východoukrajinských lidových republik dnes vyhlásili stát Malorusko, k němuž přičlenili 19 z 24 ukrajinských regionů i „dosavadní“ hlavní město Kyjev. Oznámila to ruská agentura TASS. Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě. Ne všichni povstalci však s krokem souhlasí.

„My, zástupci bývalých ukrajinských regionů, oznamujeme vytvoření nového státu, který je právním nástupcem Ukrajiny. Souhlasíme s tím, že nový stát ponese název Malorusko, protože sám název Ukrajina se zdiskreditoval,“ citovala ruská agentura z „ústavního aktu“ povstalců. Na shromáždění v Doněcku ho přečetl úřadující místopředseda doněcké „vlády“ Alexandr Timofejev.

Rozhodnutí separatistů prý není v rozporu s minskými mírovými dohodami, má zastavit občanskou válku a vyloučit další oběti. Nový útvar je následnickým státem Ukrajiny, uvedl šéf doněckých radikálů Alexandr Zacharčenko. V Malorusku bude podle něj vyhlášen po dobu tří let výjimečný stav, v jehož rámci bude platit zákaz činnosti politických stran.

Vlajkou nového státu se má stát prapor Bohdana Chmelnického, zakladatele prvního státu kozáků, který se podle ruského výkladu dějin snažil sjednotit Ukrajinu s Ruskem. Hlavním městem nového „federálního státu“, jehož ústava se prý chystá, má být Doněck.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka v reakci na dnešní krok separatistů uvedl, že Ukrajina obnoví svrchovanost nad celým svým územím. „Ukrajina obnoví svou svrchovanost nad Donbasem i Krymem,“ napsal v twitteru mluvčí Svjatoslav Ceholko. Ruská nejvyšší místa zatím dnešní vývoj oficiálně nekomentovala.

Předseda výboru Státní dumy pro záležitosti postsovětského prostoru Leonid Kalašnikov v první reakci prohlásil, že krok povstalců lze „lidsky pochopit“. Separatisté by nicméně měli být „v podobných záležitostech ostražitější“. „Jako šéf výboru to podpořit nemohu. Jako člověk, komunista a poslanec už dávno Rusko vyzývám, aby tyto státy (lidové republiky) uznalo,“ řekl Kalašnikov.

Vyhlášení nového státu nemá ani podporu luhanských radikálů. Vyplývá to z informace luhanské agentury LIC. Vedení „Luhanské lidové republiky“ označilo krok za pochybný a odmítlo se ho účastnit.

Jeden z vůdců tamních separatistů Vladimir Děgťarenko agentuře LIC sdělil, že v Doněcku žádní zástupci z Luhanské oblasti nebyli a nikdo s vedením luhanských povstalců o novém státě nehovořil.

„V této chvíli o smysluplnosti podobného kroku velmi pochybujeme,“ poznamenal Děgťarenko. Jeho stoupenci prý kromě toho dodržují minské mírové dohody, které nemají alternativu. Pokud ale z Doněcku přejde nějaký návrh, luhanská skupina ho prý posoudí.

Název Malorusko, či Malá Rus, se pro Ukrajinu po staletí hojně užíval v Rusku a často v ruském prostředí zaznívá dodnes. Podle jazykových expertů jde spíš o imperiální archaismus z dob carského období. Separatisté v Doněcku a Luhansku nicméně od povstání v roce 2014 používají pojmy Malorusko nebo Novorusko pro regiony, které si nárokují. V létě roku 2014 požadovala přejmenování Ukrajiny na Malorusko Lidovědemokratická strana ruského nacionalisty Vladimira Žirinovského.

Malá Rus byla v minulosti zejména v Rusku a Polsku chápána jako geografická analogie Velké Rusi (dnešního Ruska), Bílé Rusi (dnešního Běloruska) či Červené Rusi (haličského regionu na západě Ukrajiny).

Proruští radikálové zahájili v roce 2014 povstání proti Kyjevu odděleně v Luhanské a Doněcké oblasti, v jejichž zabraných regionech vyhlásili své „lidové republiky“. Občasné tendence ke spojení opakovaně narážely na osobní rozbroje, politické ambice a mocenské spory. Pojem Novorusko, kterým separatisté i jejich spojenci v Rusku operují, se přitom dosud vztahoval spíš na jihovýchodní regiony Ukrajiny, nikoli na rozsáhlé oblasti až ke Lvovu, které má povstalecké Malorusko zahrnovat.