Ticho a mlžení nahrává Babišovi a hraničním stranám

Volby se blíží, průzkumy mizí

Ticho a mlžení nahrává Babišovi a hraničním stranám
Volby se blíží, průzkumy mizí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Hlavní sezona průzkumů veřejného mínění, signalizujících náladu ve společnosti, zpravidla přichází těsně před volbami. Sílí intenzita i soupeření různých agentur o to, kdo nejlépe trefí výsledek, a udělá si tím dobré jméno do klasických marketingových výzkumů, které jsou pro všechny agentury hlavním živobytím. Sledování politických trendů je spíš budování značky. Agentury, které se tváří, že jsou nezávislé a konkrétní průzkum nedělají na zakázku žádné politické strany, do nich musí investovat peníze ze svého. Řada z nich ale zároveň pracuje pro politické strany, takže se dostávají do těžkého konfliktu zájmů.

Průzkumy dokážou výrazně otočit společenskou atmosféru zvlášť při změnách trendů a v hraničních pásmech, kde se rozhoduje, jestli příslušná strana může zvítězit nebo projde do parlamentu. Pro historicky první a zatím poslední vstup strany Zelených do Poslanecké sněmovny bylo klíčové, že jeden konkrétní průzkum tehdy krátce před volbami v roce 2006 ukázal hodnotu 5,4 procenta. To byl průlomový signál pro ty, kdo sice o její volbě uvažovali, ale nechtěli čistě kvůli přesvědčení prohodit hlas exotické straně bez šancí na vstup do parlamentu.

U voleb, obzvláště u hodně lavírujících voličů bez jasných preferencí, rozhodují dva fenomény. První je dobře známý band wagon effect, touha být s vítězem. Druhým, stejně podstatným, je podlehnout módě. Hodit hlas černému koni, který má ale velkou šanci, že překvapí a do sněmovny projde. Těch váhajících a těkajících voličů je ve všech vyspělých zemích čím dál víc. V prezidentských volbách ve Francii, parlamentních v Británii, stejně jako teď v Německu uvádělo v průzkumech až čtyřicet procent lidí ještě pár týdnů před volbami, že si vůbec nejsou jisti, koho půjdou volit. Stejné je to teď u nás. Při volební účasti kolem šedesáti sedmdesáti procent, která byla ve všech zmíněných zemích, je lavírující většina voličů. Finiš kampaně je čím dál tím důležitější.

Na předvolební čas velmi netypicky se u nás nyní zveřejňování průzkumů zastavilo. Je to částečně dané tím, že zásah policie na Úřadu vlády a následný pád Nečasova kabinetu posunul volby z jara na podzim. Je srozumitelné, že žádná z agentur neplýtvá ani v předvolební sezoně penězi na průzkumy v létě, kdy jsou lidé na dovolených a politiku sledují minimálně. Už hůř srozumitelné je to měsíc před volbami.

Od začátku září do uzávěrky tohoto čísla Týdeníku Echo v pondělí 18. září nevyšel jediný průzkum agentury, kterou lze alespoň částečně považovat za seriózní a je součástí sdružení SIMAR, v němž jsou výsledky přezkoumatelné (patří to něj Kantar, STEM a Median). Vedle nich se dá za respektabilní považovat ještě státní CVVM. Nikdo z nich nepřinesl od začátku září průzkum volebních preferencí. To je jediný typ výzkumu, podle nějž se dá odhadnout, jak by volby mohly dopadnout. Dotazovaný si může vybrat jednu jedinou politickou stranu jako odpověď na otázku: Kdyby se teď konaly volby do Poslanecké sněmovny, komu byste dali hlas? Zpravidla jí ještě přechází dotaz, jestli jsou rozhodnuti k volbám jít.

Úplně jiný druh průzkumu je volební potenciál. V něm se fakticky testuje, jak velká je dosažitelná skupina voličů pro konkrétní strany. A lidé mají možnost vybrat si všechny, o nichž uvažují. Při zběžném čtení výsledků takového průzkumu na internetu působí strany silněji. Obzvláště důležité je to u stran, které byly silné, považované za vítěze, jsou dobře známé, nemají moc velké jádro věrných voličů a momentálně jejich obliba padá. To je dnes případ Babišova hnutí ANO. Zatím nemáme z průzkumu žádný seriózní náhled, jak se na něm podepsalo chystané obvinění lídrů policií kvůli dotačnímu podvodu. Kdyby nerozhodnutí voliči uviděli, že Babiš padá, už by pro ně nemusel být tím neodvratným vítězem, s nímž chtějí jít.

Volební potenciál namísto preferencí má zásadní roli také pro strany, jejich vstup do sněmovny má daleko k jistotě, ale není nepředstavitelný. Do této skupiny nyní patří docela velký peloton stran od Okamurova SPD přes Piráty k Realistům. Na běžného pozorovatele, který se moc nenoří do hloubky metodiky průzkumů, vždycky lépe zapůsobí potenciál 8 % než preference 4,2 %. Byť by v průzkumu odpovídali úplně stejní respondenti se stejným politickým rozpoložením.