Agrofert získá rekordní dotace

Dalších 900 bruselských milionů pro Babiše

Agrofert získá rekordní dotace
Dalších 900 bruselských milionů pro Babiše

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Evropské zemědělské dotace pro Agrofert dosáhly nového rekordu. Loni překročily hranici 900 milionů korun a proti roku 2013 se zvýšily o třetinu. Holdingu prospělo období, kdy na dotace z Bruselu dohlížel z pozice ministra financí jeho majitel Andrej Babiš a kdy člen jeho vedení Jaroslav Faltýnek zasedal v dozorčí radě Státního zemědělského investičního fondu (SZIF).

Nejbohatším Čechům největší podporu

Podle údajů SZIF inkasoval koncern druhého nejbohatšího Čecha na své zemědělské aktivity 904 milionů. V této částce je kromě plateb z Bruselu započtena i česká spoluúčast v řádu několika procent. Daleko za Babišem byl čtvrtý nejbohatší Čech podle Forbesu, realitní magnát Radovan Vítek, jehož Spojené farmy měly loni nárok na 257 milionů. Z čistokrevných potravinářů se dostal v žebříčku nejvýš majitel Agro-Měřín Gabriel Večeřa s 86 miliony.

Výsledek je překvapením, protože ministerstvo zemědělství upravilo v roce 2016 pravidla tak, aby šlo méně peněz pouze na obdělávání libovolné půdy. Na větší podporu měli nárok ekologičtí zemědělci nebo ti, kteří hospodařili v podhorských oblastech. Větší dotace šly i na chov dojnic. Ze sedmdesáti zemědělských a potravinářských firem Agrofertu také většina opravdu získala méně dotací než rok předtím. K největším poraženým patřila mezi Babišovými podniky Zemědělská společnost Luže, která namísto předloňských dvanácti milionů loni inkasovala necelou polovinu. Důvodem byl kromě nižší platby za plochu i fakt, že společnost nežádala o podporu dojnic. To může posloužit jako další indicie, že právě v Luži odhalila evropská kontrola nepořádek v evidenci dojnic a vyměřila za to České republice pokutu 800 milionů.

Největšími zemědělskými perlami impéria Agrofertu přesto zůstaly s dotacemi bezpečně přes 30 milionů jihomoravské podniky Agro Jevišovice a Zemos Velké Němčice, středočeská DZV NOVA z Bystřice u Benešova se západočeskými firmami Alimex Nezvěstice a ZEAS Puclice. Nižší přímé platby za zemědělskou činnost se nakonec podařilo vyrovnat tzv. nenárokovými dotacemi na investice do potravinářských podniků, jako jsou mlékárny v Olomouci či Hlinsku nebo vodňanská drůbežárna.

Perpetuum mobile na větší rychlost

Během tří let vládního angažmá zvýšil Babiš pouze dotační příjmy v zemědělství o 220 milionů. Kromě vyšších nenárokových dotací se na tom nejvíc podepsala expanze Agrofertu, který ovládl v posledních dvou letech šest větších zemědělských podniků. Nevýznamnější jsou Kladrubská, a. s., z okresu Rokycany, Zemědělské obchodní družstvo Zálabí z Ovčár u Kolína a Vlčnovská zemědělská ze známé slovácké obce. Jenom tyto akvizice zajistily zvýšení dotací o devadesát milionů.

V jiných evropských zemích, konkrétně v Německu, nemají velké koncerny na zemědělské dotace nárok. V Česku údaje za rok 2016 svědčí o tom, že se Babišovi podařilo vytvořit úspěšné dotační perpetuum mobile. Zásluhou příjmů z dotací může skupovat nejen pozemky, ale celé zemědělské firmy, jejichž prostřednictvím pak dosáhne na další dotace a expanze může pokračovat ve větším měřítku.

Bilance SZIF zároveň ukazuje, že Agrofert není idylická rodinka malých zemědělských firem. Babiš je průběžně likviduje a slučuje do větších celků. Podle dostupných informací to potkalo v roce 2016 deset z nich.