Rok s kontrolním hlášením

Tvrdě proti plátcům DPH. Úřady rozdaly pokuty za 89 milionů

Rok s kontrolním hlášením
Tvrdě proti plátcům DPH. Úřady rozdaly pokuty za 89 milionů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Finanční správa v prvním roce fungování kontrolního hlášení DPH udělila podnikatelům pokuty za 89 milionů korun. Nejčastěji plátci DPH, kteří pomocí hlášení pravidelně oznamují úřadům údaje o svém podnikání, zaplatili rovnou nejvyšší možnou pokutu – 50 tisíc korun. Třebaže finanční správa může desetitisícové pokutu v odůvodněných případech promíjet, zatím k tomu došlo jen u jediného podnikatele. Kontrolní hlášení, které platí od ledna 2016, má podle ministerstva financí zabránit daňovým únikům.

„Ke konci roku 2016 bylo evidováno 2 035 pokut za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením,“ uvedla pro deník Echo24 Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství. Petlachová dodala, že 218 pokut bylo vystaveno na částku 10 tisíc korun, 206 pokut ve výši 30 tisíc korun a nejvíce, 1 611 pokut, které se týkaly prohřešku nepodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě, v celkové výši 80 550 000 korun.

Na neúměrně vysoké pokuty, které jsou přísně nastavené, si stěžují sami podnikatelé. Podle nich může být padesátitisícová sankce pro některé drobné živnostníky i likvidační. Sám autor kontrolního hlášení, ministr financí Andrej Babiš (ANO), přitom v lednu 2016 v Otázkách Václava Moravce uvedl, že ministerstvo nastavení výše pokut přehnalo. „Proto to chceme napravit, a proto navrhneme novelu, která bude platit od 1. června 2016,“ dodal.

Novela platná od června ale přílišné zmírnění nepřinesla. Odpouští sice každému podnikateli automaticky jedenkrát ročně nejnižší pokutu 1000 korun za podání kontrolního hlášení se zpožděním, ale jiné pokuty se na jejím základě zatím příliš nepromíjejí. Jak napsal s odkazem na informace od finanční správy server Podnikatel.cz, pouze jednomu podnikateli byla v roce 2016 odpuštěna vyšší sankce. Dotyčnému finanční správa po podání žádosti zpoplatněné 1000 Kč odpustila část pokuty ve výši 25 tisíc korun.

Také pardubický Finanční úřad připouští, že je zákon o dani z přidané hodnoty z pohledu pokut přísný. „Tato přísnost je však opodstatněná. Aby fungoval systém detekce daňových podvodů, je třeba, aby podnikatelé vyvinuli maximální úsilí pro podávání kontrolních hlášení řádně a včas,“ uvedla pro Echo24 mluvčí Ivana Wasserbauerová.

Ilustrační foto - Shutterstock

Omlouvá jen živelná pohroma nebo zdravotní komplikace

Wasserbauerová dodala, že podnikatelé skutečně velkou naději na vyhovění odvolání nemají. Řekla to v souvislosti s případem podnikatele Hynka Brýdla z Dolní Čermné, který o dva dny později potvrdil údaje ve svém kontrolním hlášení, o kterých měli úředníci pochybnosti. „Pokuta vznikla automaticky ze zákona, správce daně platebním výměrem pouze sdělil, kolik, kam a do kdy je povinen uhradit,“ dodala mluvčí. V Metodickém pokynu k prominutí pokut za nepodání hlášení je jako důvod uvedená jen živelná pohroma nebo zdravotní obtíže.

Podle Wasserbauerové jsou časté pokuty pro podnikatele důvodem, proč se aktuálně řeší možnost doplnění pokynu v případech, kdy prodlení není příliš dlouhé. „Nelze vyloučit, že tento pokyn bude v dohledné době doplněn o možnost částečného prominutí pokuty,“ uvedla.

Sankce, které hrozí plátci za kontrolní hlášení:

1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,
10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
50 000 Kč, pokud nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.