„Nemůžeme mlčet.“ Špičky české justice kritizují Polsko
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Špičky české justice, předsedové Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu, nejvyšší státní zástupce a veřejná ochránkyně práv vydaly společné prohlášení, ve kterém kritizují Polsko za přijaté zákony, které se týkají Národní rady soudnictví, obecných soudech a projednávaný zákon o Nejvyšším soudu. Prohlášení nazvali „Nemůžeme mlčet.“
Společné prohlášení podepsal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
Všechny podepsané znepokojuje politický vývoj v Polsku. „V poslední roce jsme však u našeho blízkého souseda svědky vývoje, který ohrožuje samotnou podstatu principů, na kterých stojí demokratický právní stát. Po ochromení Ústavního tribunálu a podřízení veřejnoprávních médií momentální statně stranické politice v minulém roce dochází v těchto dnech k bezprecedentnímu útoku na nezávislost polského soudnictví,“ píšou v prohlášení špičky české justice.
Nemůžeme mlčet
Polská republika /Rzeczpospolita Polska/ a její národ jsou pro nás trvalou a neoddělitelnou součástí společenství národů střední a východní Evropy sdílejícího po staletí společný osud. Hrdinství polského národa za 2. světové války, jeho odpor proti diktátu bývalého Sovětského svazu i domácím totalitním praktikám, stejně jako jeho úspěšné obnovení státní svrchovanosti a nastolení demokratického systému a právního státu po roce 1989 bylo pro nás významnou a trvalou inspirací. V posledním roce jsme však u našeho blízkého souseda svědky vývoje, který ohrožuje samotnou podstatu principů, na kterých stojí demokratický právní stát. Po ochromení Ústavního tribunálu a podřízení veřejnoprávních médií momentální státně stranické politice v minulém roce dochází v těchto dnech k bezprecedentnímu útoku na nezávislost polského soudnictví. Přijaté zákony o Národní radě soudnictví, o obecných soudech i projednávaný zákon o Nejvyšším soudu, které umožňují výkonné i zákonodárné moci zcela zbavit soudní moc její nezávislosti, nepohodlné soudce zbavit mandátu a podřídit soudní moc politickému řízení, představují útok na samotné základy fungování demokratického právního státu. I při vědomí suverenity polského státu a respektu k ní, nemůžeme mlčet ke krokům, které ohrožují její samotný zdroj, kterým jsou nedotknutelné hodnoty evropské civilizace, humanismu a základních práv a svobod.
Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu
Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu
Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu
Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce
Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv
Reforma justice
Dolní komora polského parlamentu, Sejm, schválila ve čtvrtek kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky, a to i ze strany Evropské komise. Justiční reforma podle jejích odpůrců v Polsku ruší dělbu moci. Reformu kritizoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Za varšavskou vládu se naopak postavilo Maďarsko. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek věří, že si Polsko zachová nejdůležitější demokratické hodnoty.
Podle listu Gazeta Wyborcza pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo. Zákon musí nyní ještě schválit horní komora, Senát, v němž má ale vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) rovněž většinu.
Zbrzdit přijetí sporné reformy může ještě prezident Andrzej Duda. Šéf státu, který vyšel rovněž z PiS, v úterý překvapivě pohrozil, že bude zákon vetovat, pokud se kontroverzní soudní reforma nezmění a nebude přijata jím navržená změna zákona o národní soudcovské radě.
„Svobodné Polsko, evropské Polsko,“ skandoval dav ve Varšavě, protestující večer proti změnám v polské justici. Opoziční radnice odhadla počet demonstrantů na více než 50 000. Policie, podřízená vládě, odhadla jejich počet na 14 000. Demonstrace se podle televize TVN 24 konaly i v dalších polských městech.
Nekončící protesty
Polská vláda svůj postup hájí tím, že nové zákony slouží občanům. Polská justice podle ní nebyla od pádu komunistického režimu v roce 1989 reformována a obviňuje ji ze zkorumpovanosti. Tvrdí přitom, že cílem není soudní systém si podřídit. Poukazuje také na to, že i v jiných členských zemích EU, jako v Německu nebo ve Španělsku, mají ministerstvo spravedlnosti nebo vláda vliv na jmenování soudců.
Opozice ale argumenty PiS odmítá. I sami občané podle ní dávají najevo starost o demokracii v Polsku a již řadu dnů demonstrují před sídlem Sejmu a před prezidentským palácem.