Ruský farmářský boom díky sankcím Evropské unie?

Ruský farmářský boom díky sankcím Evropské unie?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Kreml rád avizuje, že ze zemědělského sektoru přichází dobré zprávy i přes sankce, jež na něj uvalila Evropská unie. Pravda je to jen napůl, píše server Politico. Když Západ uvalil v roce 2014 na největší zemi světa sankce, Moskva vrátila úder obchodním embargem. Zakázala dovoz mléka, masa, ovoce, ryb, mléčných výrobků a zeleniny z Evropské unie a USA. Na to se říkalo, že se Moskva zákazem odrovnává. O dva roky později se Kreml chlubí novou generací farmářů, jež popohání Rusko směrem k soběstačnosti.

Spoléhání se na potraviny ze zahraničí je nižší a některé sektory skutečně prosperují. Zvláště se daří chovům prasat a obilným polím, je ale mylné spojovat ruský zemědělský boom se sankcemi. Ve snaze proměnit Rusko v největšího světového výrobce pšenice hrají roli spíše než sankce především dobré obhospodařování půdy a počasí. Kriticky vzato, všechny vzkazy ruské vlády o světlé stránce sankcí rozptylují pozornost od mnohem výraznějších nevýhod, mezi které patří inflace cen potravin, „padělané“ potraviny a křehký rubl.

Ruský prezident Vladimir Putin mentalitu národní soběstačnosti podporuje argumentem, že export s jídlem generuje větší příjmy než se zbrojařským průmyslem. Dokonce sliboval, že se Rusko stane největším světovým dodavatelem biopotravin.

Rusko sice nevymýtilo zahraniční produkty ze svých obchodních domů, ale posunulo se k větší samostatnosti. Země importovala v roce 2013 36 % potravin, v roce 2015 28 % a letos ve druhém čtvrtletí pouze 22 %. Moskva ale musí hledat řešení nedostatků některých potravin, například ovoce a mléčných výrobků tak, že hledá nové obchodní partnery. Obchoduje například s Novým Zélandem, Vietnamem a Thajskem.

Je to ale riskantní strategie. Sankce v kombinaci s rostoucí cenou ropy zasáhly ruskou měnu a ceny potravin popohnaly vzhůru. Ovoce a zelenina stály v červnu 2015 průměrně o 22,8 % více než o rok dříve, vyplývá to ze státního statistického úřadu Rosstat.

Vzhledem ke klimatickým podmínkám musí stejně Rusko dovážet 90 % ovoce, jehož ceny se zvyšují. Například cena pomerančů oproti roku 2015 stoupla o 58 %. Navíc vzkvétá černý trh s potravinami.

Nejvýrazněji je zemědělský boom Ruska vidět na vepřovém mase. V roce 2013 se dováželo 868 tis. tun vepřového (dle údajů U. S. Department of Agriculture). V roce 2015 pouze 408 tis. tun.

„Pozitivní dopad sankcí bude ale neutralizován. Populace zchudne kvůli devalvaci rublu a kvůli ekonomice, jež neroste. Když lidé zchudnou, budou konzumovat levnější a menší počet zboží. A vidíme na datech, že spotřeba klesá. Když jeden sektor prosperuje, jiný ztrácí,“ komentuje hlavní ekonomka z ruské banky Alfa-Bank Natálie Orlovová.

,

8. listopadu 2016