Terorismus ve Švédsku

Švédsko mění přístup. Mluví o důsledném vyhošťování nežádoucích osob

Terorismus ve Švédsku
Švédsko mění přístup. Mluví o důsledném vyhošťování nežádoucích osob

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ve Švédsku se po pátečním teroristickém útoku rozproudila diskuse o nutnosti prosadit důsledné vyhošťování osob, jimž bylo odmítnuto povolení k pobytu. Pravděpodobný útočník, devětatřicetiletý Uzbek, který má po útoku ve Stockholmu na svědomí životy čtyř lidí, mezi takovéto osoby patřil a měl být deportován. Zmizel však a úřady ho hledaly.

„Jestliže informace, které o tomto muži máme, jsou pravdivé, pak musíme požadovat, aby za to někdo nesl odpovědnost. Především někdo z vlády,“ řekl v neděli večer ve švédské televizi předseda pravicově populistické strany Švédští demokraté Jimmie Åkesson.

Ještě před ním se podle agentury DPA pro důslednost při vypovídání nežádoucích cizinců vyslovil předseda vlády Stefan Löfven. Jeho kabinet chce zajistit, aby tito lidé byli skutečně ze země odsunuti, a také zabezpečit lepší kontrolu nebezpečných osob.

Švédská policie zadrženého Uzbeka, kterého média jmenují jako Rakhmata Akilova, podezřívá, že je tím, kdo v pátek odpoledne najel nákladním vozem do davu lidí na rušné nákupní třídě v centru Stockholmu. O život přišli dva Švédové, Brit a Belgičan, dalších 15 lidí utrpělo zranění. Tento muž v roce 2014 požádal o povolení k pobytu, úřady ale jeho žádost zamítly. Proto měl Švédsko opustit, což neučinil, a policie po něm proto pátrala.

Ilustrační foto: Shutterstock

List Aftonbladet informoval, že na seznamu policie je v současné době na 12.000 osob, které jsou ve Švédsku hledány ze stejného důvodu, jako byl Akilov. Švédský migrační úřad přitom předpokládá, že se v příštích letech jejich počet prudce zvýší, a to vzhledem k tomu, že od roku 2015 se počet žádostí o udělení azylu výrazně zvyšuje.

V roce 2021 by podle úřadu mohlo být ukrývajících se nežádoucích osob až 50.000. Někteří lidé sice zemi dobrovolně opustí, ale policie se obává, že drtivá většina se uchýlí do ilegality a bude se živit kriminalitou nebo je budou využívat zločinci. „Je zřejmé, že ti, kterým bude odmítnut azyl a povolení k pobytu, nebudou chtít odejít,“ poznamenal ministr vnitra Anders Yngeman k nutnosti přistupovat k tomuto problému důsledněji.

,

10. dubna 2017