Nekončící kauza

Michaláková podala odvolání proti verdiktu, který ji zbavil rodičovských práv

Nekončící kauza
Michaláková podala odvolání proti verdiktu, který ji zbavil rodičovských práv

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Rodina Evy Michalákové podala odvolání prostřednictvím svých právníků proti červnovému rozsudku, v němž ji norský okresní soud zbavil rodičovských práv k oběma synům. Krajský soud nyní bude rozhodovat, zda se kauzou bude nadále vůbec zabývat. Pokračuje tak kolo soudních jednání, v nichž Eva Michaláková žádá o navrácení synů do péče. Namísto toho byla primárně kvůli medializaci zbavena rodičovských práv.

Česká vláda si vyčerpání všech možných opravných prostředků v Norsku dala jako podmínku pro další pomoc rodině. Přislíbila také připojit se ke stížnosti Evy Michalákové k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde případ zřejmě skončí. „S ohledem na to bylo naší snahou akcentovat mezinárodněprávní závazky Norska zejména z pohledu Evropské úmluvy o lidských právech a k ní se vztahující judikatury štrasburského soudu, kterou Norsko zjevně a opakovaně ignoruje“, říká právník Michalákové Pavel Hasenkopf.

„Je nepřípustné, aby matka byla trestána za medializaci případu odebráním rodičovských práv a zákazem kontaktu s dětmi, zvlášť když šlo o zoufalou obranu proti nespravedlivému postupu a lžím norského Barnevernu. Jednání, které jí bylo podsouváno, se navíc nedopustila, namísto toho přišla o rodinu, děti byly rozděleny a izolovány a je jim odpírán kontakt i se širší rodinou,“ popisuje hlavní body odvolání advokátka Dora Boková. V odvolání se dále důrazně namítá, že okresní soud vůbec nepřipustil důkazy prokazující lži Barnevernu, přestože tvrzení sociálních úředníků bral soud v potaz a jejich pravdivost nijak neověřoval.

Souběžně s odvoláním bude poslankyně Jitka Chalánková, mluvčí Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových, pokračovat v aktivitách v rovině politické. Již během léta se osobním dopisem obrátila na premiéra s prosbou, aby požádal příslušnou norskou ministryni Solveig Horne o zařazení případu Michalákových do vzorku případů, které norská vláda hodlá zpětně prověřovat s ohledem na množící se pochybnosti o regulérnosti postupů Barnevernu.

Petiční výbor se obrátí znovu na premiéra a ministerstvo zahraničí

„Pan premiér mne předevčírem ve sněmovně ujistil, že jeho odpověď je již na cestě. Pana premiéra jsem požádala také o informace z červnového jednání ministryně Marksové s ministryní Horne, protože ministerstvo práce a sociálních věcí o něm žádné informace neposkytlo. Jakmile se s odpovědí seznámím, chci požádat ministryni Marksovou, popřípadě ministra Zaorálka o schůzku ve věci Michalákových.“ Chalánková se obrátí i na norskou velvyslankyni v Praze Siri Sletner a požádá ji o vysvětlení rozporů mezi vyjádřeními norské ambasády a norské vlády k medializaci případu a skutečným děním v Norsku.

Petiční výbor se také opětovně obrátí na premiéra a na ministerstvo zahraničních věcí s žádostí o prověření aktuálního stavu staršího chlapce Michalákových. „U okresního soudu vyšly najevo nové skutečnosti, které dávají důvod k obavám a současně naznačují, proč je chlapec už téměř tři roky izolován od rodiny. S ohledem na děti takové informace nezveřejňujeme, zodpovědným českým orgánům jsou ale známy. Protože se jedná o českého občana, považujeme za samozřejmost, že by se český stát měl o jeho skutečný osud zajímat,“ říká Chalánková.

„Ráda bych apelovala na českou vládu, aby trvala na umožnění styku dětí s prarodiči. Tomu nebrání ani aktuální rozhodnutí okresního soudu a navíc, pokud je mi známo, samotný Barnevern jak kafemlejnek opakuje, že děti měly blízký vztah k dědečkovi,“ doplňuje Chalánková. Petiční výbor v tuto chvíli nemá finanční prostředky na to, aby prarodiče chlapců mohli v Norsku podat vlastní žalobu, jak by mu to nyní měla nově umožnit Haagská úmluva o soudní příslušnosti ve věcech nezletilých, která se stala pro Norsko závaznou den po vyhlášení rozsudku soudu.

,

15. září 2016