Zatímco jedna strana eviduje a zveřejňuje výdaje na prakticky každou propagační propisku s logem, jiná se spokojila s všeobjímajícím slovem marketing. Řeč je o transparentních účtech, které musejí ze zákona mít všechna uskupení kandidující do říjnových parlamentních voleb. Závěrečný účet se sice bude kontrolovat až po volbách, již dnes je patrné, že zákon původně zamýšlený účel zřejmě nenaplní, už proto, že v mnohých pasážích není příliš jasný.

Podle člena úřadu Jiřího Navrátila nemusí být transakce ani tak detailně popsána, ale je třeba, aby bylo zřejmé, kam a na co peníze půjdou. „Zákon přesně podrobně nestanovuje, co tam musí být uvedeno. Obecně platí, že čím podrobnější, tím lepší,“ řekl pro Echo24 Navrátil.

Strany musí mít v okamžiku, kdy kandidují, zřízeny nejméně dva účty. První je tzv. zvláštní účet, kam straně přichází finanční dary a příspěvky od státu, a druhý je tzv. volební účet, odkud je financována jen volební kampaň a kde musí být dodržen limit 90 milionů korun. Dary se poté mohou z jednoho na druhý účet převádět, ale neměly by podle člena úřadu Jiřího Navrátila přicházet přímo na volební účet.

Podrobné údaje na volebním i zvláštním účtu u výdajů mají například sociální demokraté, ODS, komunisté, TOP 09 či Zelení. Jen obecné informace naopak uvádí hnutí ANO či STAN. Údaje o vynaložených financích zatím chybí u různých pravicově radikálnějších uskupení.

Hnutí ANO u účelu transakce často uvádí hesla jako finanční dar, promo videa, občerstvení, kniha vize, technické zajištění, marketing, interní převod HKH atd. Jde o výdaje v řádu stovek tisíc. Sociální demokraté oproti tomu i u mnohem drobnějších částek přesně popisují, na co peníze jdou. Popisují výdaje jako propagační předměty pro konkrétní kraj, pronájem elektrovozidla, odměna výkonným umělcům a výrobcům apod. Zároveň jde o částky řádově v tisících či desetitisících.

Na účtu ODS jdou tisícové částky na propagační předměty, pronájmy billboardů či produkci letního kina. Detailnější popis se objevuje i u komunistů nebo TOP 09. U některých stran jsou i výdaje na sociální sítě, což je velmi diskutovaná část. Není totiž zcela zřejmé, jak zrovna tuto oblast předvolební kampaně vyčíslovat.

Chybí jména dárců

Úřad aktuálně řeší problémy s neuváděním dárců. „Je to takový nešvar z minula a že jsou na to politické strany zvyklé. My s tím ale nejpozději příští duben budeme mít problém, protože ty strany to budou muset vrátit,“ popisuje pohyby na transparentních účtech stran člen úřadu Tomáš Hudeček. U darů by povinně mělo být uvedeno, kdo ho dává, komu a jaký je účel transakce. „Dáváme dohromady výzvu pro politické strany, protože zjišťujeme, že se tam objevují nesrovnalosti,“ doplňuje Navrátil.

Zákon si vymysleli sami poslanci, nyní se ho snaží obcházet

Není to zdaleka poprvé, co úřad, který by měl dohlížet na výklad a dodržování zákona o financování politických stran, který je účinný od letošního roku, dopředu neví, jak přesně některé věci posuzovat. Naposledy se objevily problémy s tím, co je ještě volební kampaň u ústavních činitelů, kteří zároveň kandidují, a co už není.

Úřad se však brání a říká, že jeho úkolem je hlídat, aby politické strany zákon dodržovaly, za to, jak je nastaven, mohou podle Tomáš Hudečka sami zákonodárci.

„Zákon si nastavili poslanci, schválili ho senátoři a podepsal prezident. My jsme tu od toho, abychom kontrolovali, že všichni podle těch pravidel jedou, a začíná se ukazovat, že někteří o tom začínají přemýšlet a jdou do větší hloubky, než by nám bylo milé, a snaží se zákon obcházet,“ řekl pro Echo24 Hudeček. Jsou tu však podle něj i tací, kteří si ten zákon vůbec nepřečetli a nevědí, co vše má na transparentním účtu být.

Politické strany musí zákonem stanovená pravidla dodržovat od zveřejnění zákona ve sbírce, tedy od 2. května. Musí se především vejít do limitu 90 milionů korun. Subjekty, které neinzerují s vědomím politických stran, mohou na propagaci vyčerpat pouze 1,8 milionů korun.

Již dnes úřad avizuje, že některé strany a subjekty zákon nedodržely a hrozí jim správní řízení. Nejčastěji se jedná o to, že na volební reklamě nebyly uvedeny údaje o zadavateli a zpracovateli. To zřejmě postihne Spolek pro zachování demokracie v ČR Báry Štěpánové či Andreje Babiše, který toto neuvedl v prvním vydání své knihy O čem sním, když náhodou spím. Celkem by podle člena úřadu Jana Outlého mělo jít nejméně o šest subjektů, se kterými bude řízení v srpnu zahájeno. Za porušení zákona hrozí pokuta od 10 až do 100 tisíc korun.