Zdravotní stav kardinála Miloslava Vlka, který trpí rakovinou plic s metastázami do kostí, se v pátek večer prudce zhoršil. Lékařům se ho ale během noci podařilo stabilizovat a kardinál není v přímém ohrožení života. V sobotu to řekl farář z pražského Karlína Miroslav Cúth, který se o něj v poslední době staral. Čtyřiaosmdesátiletý Vlk je podle Cútha od pondělí v jedné z pražských nemocnic, kde podstupoval chemoterapii.

Cúth řekl, že chemoterapie musela být kvůli oslabení kardinálova organismu přerušena a Vlk byl kvůli vnitřnímu krvácení převezen z onkologického na metabolické oddělení. V sobotu ráno už byl kardinál ve stabilizovaném stavu, uvedl karlínský farář s odvoláním na informace lékařů. „Rukama lékařů se udál zázrak,“ citoval Cúth kardinála. Podle něj Vlka v pátek v nemocnici navštívil pražský arcibiskup Dominik Duka.

Zdravotní problémy se u Vlka začaly projevovat zhruba na jaře loňského roku. Na podzim kardinál kvůli bolestem kloubů absolvoval lázeňské léčení. Po něm se ale jeho stav zhoršil, začala ho trápit silná bolest a otok levého ramene, trpěl závratěmi. Na Štědrý den musel být hospitalizován na koronární jednotce pro poruchu srdečního rytmu. Po čtyřech dnech byl propuštěn, ale bolest levého ramene neustupovala. Podstoupil proto celotělové CT vyšetření a bronchoskopii, která potvrdila tumor plic s metastázami do kostí.

Koncem ledna s Vlkem telefonicky hovořil papež František a ujistil ho, že se bude modlit za jeho zdraví. Generální vikář Zdenek Wasserbauer v pátek odpoledne požádal duchovní, aby na Vlka pamatovali ve svých modlitbách a při slavení eucharistie. „A také prosím, abyste o tom vhodným způsobem informovali ve svých farnostech a vyzvali věřící k modlitbám,“ uvedl s odkazem na informaci o zhoršení Vlkova zdravotního stavu.

Živil se jako myč oken

Vlk se narodil se 17. května 1932 v Líšnici na Písecku. Jeho život prošel řadou zvratů. V roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Po deseti letech mu ale komunisté odebrali tehdy požadovaný státní souhlas k výkonu kněžského povolání. Vlk pak sloužil mše tajně v malých skupinách věřících. Ač vzděláním historik, archivář a teolog, byl z politických důvodů nucen živit se jako myč oken.

Na začátku 90. let byl jmenován biskupem v Českých Budějovicích, poté se na jaře 1991 po rezignaci Františka Tomáška stal hlavou českých katolíků. Od října 1994 je kardinálem. Úřadu pražského arcibiskupa se ujal 1. června 1991, jeho rezignaci přijal papež Benedikt XVI. v únoru 2010 a v pořadí 36. pražským arcibiskupem jmenoval Duku.