NOVINKA VE ŠKOLSTVÍ

Jednotné přijímací zkoušky. Na výsledky si uchazeči počkají i tři týdny

NOVINKA VE ŠKOLSTVÍ
Jednotné přijímací zkoušky. Na výsledky si uchazeči počkají i tři týdny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Letos čekají žáky devátých tříd poprvé jednotné přijímací zkoušky na střední školy a gymnázia, od kterých si ministerstvo slibuje zkvalitnění výběru studentů. Na maturitní obory by se tak neměli dostávat uchazeči s nedostatečnými studijními předpoklady. Ředitelé o tom ale pochybují, testy totiž nemají stanovenou žádnou minimální hranici pro úspěch. Jelikož všechny testy připravuje i vyhodnocuje CERMAT, zpracování výsledků bude trvat déle, než když si jej školy dělaly samy. Uchazeči tak budou čekat na verdikt až tři týdny.

„To, co považuji za ďábelské a o čem rodiče podle mě moc neví, je, že na výsledky budou čekat tři týdny. Za tři týdny se dozví, jak a jestli ty přijímačky udělali. Tři týdny si budou kousat nehty. To podle mého rodiče neví a až se to dozví, budou omdlévat,“ popsal jeden z dopadů jednotných přijímacích zkoušek senátor Jiří Růžička (za TOP 09), který je zároveň ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera.

První termín pro střední školy totiž proběhne 12. dubna, pro gymnázia poté 18. dubna, výsledky ale CERMAT dodá školám až 28. dubna. „Následně ředitelé škol musí do dvou pracovních dnů zveřejnit pořadí uchazečů podle jejich výsledků v přijímacím řízení,“ uvedl pro server Echo24 Jan Pohanka ze společnosti CERMAT. Jelikož výsledky společnost dodá školám v pátek a 1. května je svátek, uchazeči se tak výsledný verdikt dozvědí asi 3. května. Pro některé to bude znamenat třítýdenní čekání.

Pohanka vysvětluje, proč je vyhodnocení testů časově náročné. „Musíme během několika málo dnů vyhodnotit cca 400 tisíc záznamových archů uchazečů, kde nejsou jen uzavřené, ale také otevřené úlohy, které jsou hodnoceny hodnotiteli otevřených úloh a prochází dvoustupňovou kontrolou,“ sdělil serveru Pohanka. Do toho vstupují druhé termíny, na jejichž vyhodnocení má tak CERMAT přibližně jen pět dní.

Všechny přijaté záznamové archy podle něj navíc prochází vícenásobnou kontrolou vytěžených dat již po odeslání ze škol k centrálnímu vyhodnocení. „Po vyhodnocení dochází k zasedání komisí, které posuzují validitu testů a jednotlivých úloh a až po schválení nezávislou komisí ministerstva školství lze školám předat výsledky,“ pospal celý proces.

Žáci si pochvalují dva termíny

Jak se ale ukazuje, zmíněná třítýdenní doba bude nepříjemná spíše pro školy a ředitele než pro žáky, kteří budou na vyhodnocení čekat. „My jsme asi šest let využívali zkoušky od firmy Scio. Tam byly výsledky nejpozději druhý den ráno. Teď si myslím, že na konci května nebudeme mít uzavřené přijímací řízení,“ uvedl pro server Echo24 ředitel královéhradeckého Gymnázia Boženy Němcové Jan Štěrba. Podle něj bylo v předchozích letech mnohem dříve jasné, kdo ke studiu nastoupí. „Náhradní termíny se týkaly třeba dvou dětí, pro které by ve třídách vždy místo bylo,“ doplnil.

Ilustrační foto - Shutterstock

Letos se budou náhradní termíny konat v polovině května. Výsledky ředitelé dostanou až 25. května a pak ještě budou čekat, kdo se ke studiu zapíše „Samozřejmě, že je to určitý problém. Řekl bych, že horší je to pro ty uchazeče, kteří nebudou vědět, kam je přijali,“ prohlásil pro Echo24 ředitel Střední školy polytechnické v Brně Andrzej Bartoś.

Právě uchazeči se ale zdají být klidnější, než ředitelé. „Musím říct, že je mi to docela jedno, jestli budu čekat. Spíš jsem ráda, že mám dva pokusy,“ uvedla pro server Echo24 žákyně deváté třídy z Prahy. Uchazeči se totiž mohou zúčastnit dvou termínů a počítá se jim lepší výsledek.

„Samozřejmě, že bych byla radši, kdybych zjistila výsledky dřív, ale s konečnými výsledky to stejně nic neudělá,“ řekla pro server Echo24 jiná deváťačka z Plzeňského kraje, která kvůli novému typu přijímaček dochází pravidelně na doučování do své školy i do školy v sousedním městě. „Navíc jsem ráda, že se budou psát testy od CERMAT a ne Scia a že vlastně můžu psát test dvakrát,“ doplnila.

Ředitelé ve zvýšení kvality nevěří

Ministerstvo školství ale nestanovilo minimální hranici úspěšnosti. „Kritéria pro přijetí si mohla každá škola stanovit do konce ledna a v jejich rámci si školy mohly zvolit také vlastní minimální hranici úspěšnosti,“ uvedla pro server Echo24 Jarmila Balážová z resortu školství. Jedinou podmínkou je, že výsledek zkoušky musí tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení uchazeče, na sportovních gymnáziích 40 procent. Zbytek záleží na škole.

Stanovení či nestanovení hranice bylo podle Balážové velmi diskutované téma. „Nakonec největší podporu získal postup, při němž ředitel školy může nyní v rámci kritérií pro přijetí stanovit hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce nebo školní přijímací zkoušce, které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytné podmínky pro přijetí,“ uvedla Balážová. Ministerstvo a ministryně Kateřina Valchová (ČSSD) podle ní dostala ujištění od ředitelů škol, že k extrému, že by se na střední školy dostali i uchazeči s minimálním počtem bodů, nehrozí.

Ředitelé jsou ale skeptičtí v tom, že by mohli v tuto chvíli jednotné přijímací zkoušky ovlivnit kvalitu výběru uchazečů. „Myslím si, že to nic nezlepší. Systém jednotných přijímacích zkoušek se mi moc nelíbí,“ uvedl Štěrba, podle kterého bude opět záležet jen na dané škole, koho přijme. S tím souhlasí i Bartoś, který ale dává jednotným přijímacím zkouškám šanci.

„Jednotné přijímací zkoušky by mohly dle mého názoru fungovat. Ale je to bohužel jen taková částečná náprava. Ta škola může vzít prakticky všechny,“ řekl Bartoś. Podle něj nebudou mít smysl, dokud se nezmění systém financování. „Až bude kombinace těchto zkoušek a nový způsob financování, tak věřím, že by to mohlo mít efekt,“ dodal. Právě změnu financování školství totiž navrhuje ministerstvo v novele školského zákona. Nově by neměly školy dostávat peníze podle počtu žáků, jak je to dnes, ale podle odučených hodin.

O studium na středních školách je v Česku velký zájem na rozdíl od učebních oborů. Tři čtvrtiny letošních deváťáků si podají přihlášky na maturitní obory. Vyplývá to z průzkumu společnosti Než zazvoní, do kterého se v únoru zapojilo 2944 žáků devátých tříd. Dva týdny před uzavřením přihlášek na střední školy je podle něj 95 procent z nich již rozhodnuto, že chce po ukončení základní školy dále studovat.