Jednotné tresty za dotační podvody v EU

Europoslanci tvrdě proti Babišovi. Nelíbí se jim střet zájmů i čerpání eurodotací

Jednotné tresty za dotační podvody v EU
Europoslanci tvrdě proti Babišovi. Nelíbí se jim střet zájmů i čerpání eurodotací

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Téměř bez povšimnutí odhlasovali europoslanci jednotné tresty za dotační podvody. Na tom, že směrnice tak rychle Evropským parlamentem prošla, má „zásluhu“ i Česká republika. Můžou za to časté chyby při čerpání eurodotací, ale dost možná i podezření z dotačního podvodu u farmy Čapí hnízdo Andreje Babiše (ANO). To však není jediné opatření europarlamentu, které cílí na podnikání bývalého ministra financí. Europoslanci v čele s jeho kritičkou, Němkou Ingeborg Grässleovou, bojují proti střetu zájmů politiků. Mimo jiné se jim nelíbí, že jsou do svěřenských fondů firem politiků dosazovány jim blízké osoby. Tou je v případě Babiše jeho životní partnerka Monika i členové představenstva Agrofertu.

Přijetí směrnice proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie je podle europoslanců historický okamžik. Jedná se o vůbec první krok směrem k harmonizaci trestního práva v případech, kdy jsou spáchány trestné činy poškozující rozpočet EU. Na úpravu národních trestních řádů mají členské státy dva roky. Směrnice se nicméně nevztahuje na dotační podvody, korupci nebo finanční zpronevěru, ke kterým došlo před jejím přijetím.

„Na tuto legislativu nejvíce tlačilo Německo a vystoupivší Velká Británie. Protože němečtí a britští daňoví poplatníci opakovaně říkali, že nebudou platit daňové podvody a bohatnutí některých lidí ve střední a východní Evropě,“ řekl pro deník Echo24 europoslance Tomáš Zdechovský (za KDU-ČSL), který ve výborech směrnici projednával.

Podle Zdechovského bylo pro přijetí této směrnice zcela zásadní i množství chyb v dotačních programech, které se objevily v revizních zprávách 2009 – 2010. „Jen si vzpomeňme na situaci před 10 lety v České republice. Tady byl postup vůči těm, kteří podváděli, ať už to byl třeba Regionální operační program (ROP) Severozápad nebo různé krajské ROPy a projekty, dost mírný a laxní. A právě ty odhalené podvody přispěly k tomu, že byla tato legislativa na evropské úrovni poměrně rychle projednaná a přijatá,“ doplnil.

Jak dodal další europoslanec Jiří Pospíšil (za TOP 09), mnoho členských států, stejně tak Česko, skutkovou podstatu „ochrany finančních zájmů EU“ ve svých trestních řádech už má. „V posledních letech se ale výrazně zvýšilo množství odhalených případů zneužití evropských peněz. A protože proti nim každá země bojuje trochu jinak, má tato směrnice harmonizační charakter,“ uvedl pro Echo24 s tím, že nyní bude na ministerstvu spravedlnosti, aby „srovnalo“ obsah této směrnice a případně podle ní novelizovalo český trestní zákon.

Jak předejít střetu zájmů při čerpání dotací?

Kromě přijaté směrnice trestající dotační podvody europoslanci pracují i na normě, která má předejít střetu zájmů při čerpání dotací EU. Cílí na politiky, úředníky i soukromé osoby, jejichž firmy se hlásí o dotace z evropských fondů. Usiluje o to, aby takoví lidé stáli mimo jakoukoli rozhodovací a kontrolní strukturu o evropských penězích. Jinak riskují, že jejich firmy na dotace nedosáhnou nebo jim budou pozdrženy, dokud střet zájmů neodstraní.

„Člen národní vlády, který hraje roli při vynakládání prostředků z EU a současně je příjemcem těchto prostředků, bude ve střetu zájmů, protože není kvůli svému ekonomickému zájmu schopný vykonávat své funkce nestranně a objektivně,“ uvedla pro Echo24 europoslankyně Ingeborg Grässleová. Dodala, že se směrnicí, která už prošla příslušnými výbory, začne po letní pauze zabývat Rada EU a že očekává, že by mohla vejít v platnost v roce 2018.

Andrej babiš. Foto: Jan Zatorsky

Jak uvedl týdeník Respekt, norma alespoň oficiálně není motivována případem Andreje Babiše, který ještě do února své firmy, jež během posledních letech vyčerpaly z eurofondů miliardy korun, vlastnil. Babiš sice firmy kvůli novele zákona o střetu zájmů převedl do dvou svěřeneckých fondů, jenže to by podle chystané normy EU nestačilo.

Eurodotace by totiž nepřipadly takovým firmám, které ve svých rozhodovacích strukturách mají „rodinné příslušníky“ majitele-politika, osoby s „emocionální vazbou“ na politika nebo osoby, které s ním jsou „politicky spřízněné“. Správci fondů, které spravují Babišovy firmy Agrofert a SynBiol, se přitom stali předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a člen představenstva Agrofertu Alexej Bílek. Babišova životní partnerka Monika je pak členkou kontrolních orgánů, které na činnost fondů dohlíží.

Europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO), místopředsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu, který je garantem navrhované normy, ale upozorňuje na vágnost samotné definice střetu zájmů a absence úpravy pro případ, že ke střetu zájmů nakonec dojde. „V současné době mohou být například za rodinu považovány nejbližší osoby, nicméně do budoucna tato jistota neexistuje: je větší hrozbou střetu zájmu blízký přítel a lobbista v jedné osobě, který nespadá pod definici rodiny, nebo vzdálený příbuzný v USA, kterého jste viděli jen na fotce?“ uvedla pro Echo24.

Nejasný je podle Dlabajové i pojem politická spřízněnost. „Jedná se o členství v jedné politické straně nebo o pouhé sdílení politických názorů? Stejně tak lze jen obtížně vyložit spojení národní spřízněnost, které by v extrémním případě mohlo být vykládáno tak, že z finančních operací týkajících se příslušníka jednoho národa by byly automaticky vyloučeny všechny osoby stejné (či „spřízněné“) národnosti,“ podotkla.