Clintonová píše o prezidentském nezdaru; viní sebe, Trumpa i Rusy

Clintonová píše o prezidentském nezdaru; viní sebe, Trumpa i Rusy

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Hledání příčin, proč favorizovaná a zkušená demokratická politička nedokázala ve volbách porazit hlučného populistu porušujícího takřka všechna pravidla kampaně, věnovala Hillary Clintonová svou novou knihu, která v úterý vychází ve Spojených státech. Někdejší první dáma a ministryně zahraničí klade vinu sama sobě, se zjevnou snahou o nadhled se však pouští i do kritiky úspěšnějšího soka Donalda Trumpa. Závěrečnou pasáž knihy věnuje svému pohledu na vliv Ruska.

Clintonová nazvala svou knihu What Happened (Co se stalo) a recenzenti velkých amerických médií se vesměs shodují, že jde o zdařilé dílo přibližující osobnější rozměr političky často kritizované za přílišnou strojenost. Clintonová popisuje, jak se cítila jako první žena nominovaná na prezidentku USA v souboji s mužem obviňovaným mnohými z šovinismu. Píše o tom, jak ji těší, když pod její maskou profesionální političky někdo objeví lidskou bytost. Nebo o tom, jak jí bylo fyzicky nepříjemné, když se při jedné z televizních debat Trump procházel těsně za jejími zády ve chvíli, kdy hovořila.

Zásadní část knihy je však věnována snaze rozebrat s časovým odstupem příčiny krachu kandidátky, kterou do poslední chvíle předvolební průzkumy favorizovaly.

„Vedla jsem tradiční prezidentskou kampaň s pečlivě promyšlenými tématy a pracně uzavíranými spojenectvími, zatímco Trump provozoval televizní reality show, která zkušeně a bezohledně živila hněv a rozladěnost Američanů,“ píše politička, která sice Trumpa porazila v celkovém počtu voličských hlasů o téměř tři miliony, neuspěla však v součtu takzvaných volitelů z jednotlivých amerických států.

Na Trumpa se v některých pasážích knihy pokouší pohlížet s humorem, ačkoli dává jasně najevo, že ani tři čtvrtě roku po volbách se nechce smířit s tím, že člověk jeho ražení stojí v čele Spojených států. „Někdy mě napadá: pokud sečtete čas, který tráví na golfu, na twitteru a sledováním kabelových televizí, co zůstane?“

ilustrační foto - shutterstock

V knize, která se podle médií za poslední tři týdny vyšvihla do čela žebříčku nejobjednávanějších publikací prostřednictvím společnosti Amazon, pojmenovává i další faktory vedoucí k její porážce. Mezi ně řadí třeba rozpolcenost voličů jejího demokratického konkurenta Bernieho Sanderse, prohlášení tehdejšího šéfa FBI Jamese Comeyho o jejím vyšetřování necelé dva týdny před volbami či fakt, že média poskytovala prostor každému Trumpovu prohlášení, byť mělo na hony daleko k pravdě. Za diskutabilnější považují někteří recenzenti pohled Clintonové na to, že k Trumpovu vítězství přispěly rovněž skrytě sexistické a rasistické postoje části americké společnosti.

Podrobně se však politička zabývá především hledáním svých chyb. Zásadním omylem, kterého prý lituje, bylo označení části Trumpových voličů za „ubožáky“, po němž se na ni dva měsíce před volbami valila kritika ze všech stran. Chybou podle ní bylo i to, že rázněji v debatách nereagovala na otázky kolem aféry s používáním jejího soukromého e-mailu v pozici ministryně zahraničí. „Věděla jsem, že jsem všechny zklamala,“ píše Clintonová o svých pocitech po volbách.

Závěrečnou část knihy věnuje svému pohledu na roli Ruska ve volbách, která je podle amerických tajných služeb nezpochybnitelná, kterou však Trump a Moskva odmítají. Tým Clintonové prý upozorňoval média na ruské průniky do kampaně již měsíce před volbami, novináři to však údajně většinou ignorovali jako její snahu odvést pozornost od skutečných témat.

„Nyní, když se k nám Rusové nabourali a zjistili, jak chabá je naše obrana, budou v tom pokračovat,“ napsala demokratická politička, podle níž cílí ruské snahy na oslabení či úplné zničení západní demokracie.

Někteří kritici knize vyčítají, že je zaměřena takřka výhradně na minulost a nenabízí demokratům cestu k úspěšným volbám v roce 2020. Nepřispívá podle nich ani ke sjednocení strany, jejíž významná část se při loňských primárkách postavila za Sanderse mířícího výrazně doleva.

Clintonová ukončila aktivní politickou kariéru, do politiky však bude mluvit dál

Clintonová v neděli oznámila konec aktivní politické kariéry. Do politického života chce však zůstat zapojena pomocí jiných prostředků. Řekla to v prvním televizním rozhovoru od porážky ve volbách. „Už nechci být kandidátkou, ale s politikou jsem ještě definitivně neskončila, protože věřím, že budoucnost naší země je v sázce,“ prohlásila Hillary Clintonová v nedělním rozhovoru pro CBS. Promluvila i o tom, jak dlouho se s bolestivou porážkou ve volbách vypořádávala. 

„Kampaň jsem zahájila s vědomím, že mě čeká těžká práce, abych přesvědčila Američany k přijetí představy ženské prezidentky,“ řekla Clintonová v nedělním rozhovoru. „Tato představa však nezapadá do stereotypů, které všichni nosíme v našich hlavách. Bylo tomu však bráněno všudypřítomným sexismem a nenávistí proti ženám. Většina Američanů opravdu nechce ženskou vrchní velitelku ozbrojených sil,“ dodala Clintonová.

Od lednových prezidentských voleb Clintonová již několikrát hovořila silněji a upřímněji o ženské diskriminaci ve společnosti. Zahájila proto iniciativu v rámci Demokratické strany, aby více žen kandidovalo na veřejné funkce.

,